"Rozhodnutí poslanců hájit práva občanů nás samozřejmě potěšilo. ARNIKA, Děti Země, Greenpeace a další občanská sdružení žádají schválení integrovaného registru znečišťování jako nástroje k otevřenému informování veřejnosti o únicích toxických látek do životního prostředí. Myslíme si, že na tyto informace mají Češi stejné právo jako Američané, Portoričané, Kanaďané, Holanďané, Angličané, Australané, Maorové, Švédové a další národy, v jejichž zemích je takový systém už uzákoněn," reaguje na aktuální dění Ivona Půlkrábková, tisková mluvčí ARNIKY. O zachování práva veřejnosti na informace o toxických látkách v plné šíři poslance žádá již téměř 7.000 signatářů petice Budoucnost bez jedů, mezi nimi také více než 40 starostů měst a obcí a poslanců krajských, městských a obecních zastupitelstev. Poslanecké sněmovně to ve svém prohlášení (ze dne 27. 11. 2001) doporučila i Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR," dodává Jindřich Petrlík, vedoucí kampaně ARNIKY "Budoucnost bez jedů".

Existuje několik registrů, do nichž jsou průmyslové podniky povinny předávat informace o škodlivinách vypouštěných do životního prostředí anebo o chemických látkách používaných ve výrobě - REZZO (registr o množstvích látek vypouštěných do ovzduší), ISO (informační systém o odpadech) a další. Každý z nich se řídí složkovým zákonem a jsou na něj kladeny specifické a značně rozdílné požadavky. K některým údajům z nich se řadový občan může dostat, zašle-li žádost na příslušný orgán státní správy - například k údajům o tom, kolik kterých látek vypouští ten který podnik do ovzduší se lze dostat podáním žádosti u České inspekce životního prostředí. Ale k valné části informací se občané nemají šanci dostat vůbec - například k chemickým rozborům odpadů, které opouštějí průmyslové podniky a končí ve spalovnách anebo na skládkách. Většinou téměř nemožné je také získat údaje o složení odpadních vod z podniků.

Lobbisté průmyslu argumentují obavami z vyzrazení obchodního tajemství anebo ze zneužití informací teroristy. Zákon však pamatuje na možnost zachování obchodního tajemství (podnik může v odůvodněných případech skrýt příslušnou látku pod jiný název). Teroristé anebo průmysloví špioni se k určitým informacím dostanou i bez integrovaného registru znečišťování. Liché jsou i výtky ohledně zvýšených nákladů na zavedení integrovaného registru. Většina látek je již v současnosti měřena, protože to po podnicích vyžadují složkové zákony na ochranu životního prostředí.

Třetí, závěrečné čtení vládního návrhu o integrované prevenci a omezování znečišťování a o integrovaném registru znečišťování proběhne podle informací tiskového oddělení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pravděpodobně příští týden.