Bitva o majetek odčerpaný z bývalých Harvardských investičních fondů rozdělila její účastníky nejprve do dvou znepřátelených táborů. První reprezentuje současné vedení Harvardského průmyslového holdingu (HPH). Na druhé straně stojí Vrchním soudem ve funkci potvrzený likvidátor téhož a s ním spolupracující OSMA v čele s Karlem Staňkem. Obě strany se shodně zaklínají zájmy akcionářů.

V úterý čtvrtého prosince kolem třetí hodiny odpoledne se objevila další skupina. Sdružení minoritních akcionářů HPH. Vzniklo v Praze v jedné kavárně na Národní třídě. Původně to měla být jen operativní schůzka akcionářů s Karlem Staňkem ohledně chystané lednové valné hromady HPH, na které měla být odhlasována výplata 600 korun za akcii. Ale pro všechny, nejen pro ty malé.

Hurá, máme peníze

První skupina nabízí na akcii méně peněz, ale rychleji. Druhá trvá na dohledání majetku a dokončení likvidace s vyhlídkou asi 2000 korun na akcii. Ovšem neříká, kdy se tak stane. Třetí chce peníze rychle, co nejvíc a pro všechny majitele akcií. Likvidace je nezajímá.

Už poněkud nudnou atmosféru poprvé narušila valná hromada HPH letos 16. srpna. Vedení holdingu tehdy nabídlo majitelům maximálně 20 kusů akcií, tedy jedné kupónové knížky, smlouvu na odkup za 600 korun na jednu akcii. Přesněji, dostali nabídku 11 400 korun jako zálohu na odkup. To je snad hodnota 19 akcií. Po jeho dokončení mají dostat peníze za poslední zbylou akcii, od níž budou odečteny náklady na operaci a povinné odvody. Nabídku přijalo asi šest tisíc, zejména starších občanů. Smlouva však bude neplatná, pokud Komise pro cenné papíry do devátého února příštího roku nezruší zákaz jakýchkoliv převodů harvardských akcií. Pokud je tedy zhruba v září příštího roku nezačne HPH vymáhat nazpět, poruší jeho vedení své povinnosti správce majetku akciové společnosti.

Letos 30. listopadu byla tato akce na nátlak KCP pozastavena.

Kolik a odkud a jestli Jak v srpnu uvedly Lidové noviny, měl HPH obdržet zhruba šest miliard korun z prodeje 40procentního podílu v ruské ropné společnosti Sidanko. Podíl prodala společnost Kantupan, v níž HPH kontroluje čtvrtinový podíl. Likvidátor holdingu Zdeněk Častorál však už tehdy upozornil, že tyto peníze jsou londýnským a ruským soudem zablokovány a HPH s nimi nedisponuje.

Podivná likvidace

Nejprve je nutné osvěžit si paměť. Harvardský průmyslový holding vznikl v dubnu 1996 z Harvardského dividendového investičního fondu sloučením s dalšími Harvardskými společnostmi a společností Sklo Union Teplice.

Necelé tři měsíce před novelou zákona o investičních společnostech a fondech, účinné od 1. července 1996, se Harvardský dividendový investiční fond přeměnil na běžnou akciovou společnost s názvem Harvardský průmyslový holding.

Stejným způsobem se přeměnily na běžnou akciovou společnost i další investiční fondy spravované společností Harvard Capital and Consulting. Unikly tak novému přísnějšímu dozoru ministerstva financí.

Deset dní před účinností novely zákona, dne 20. června 1996, pak valná hromada rozhodla o sloučení transformovaných fondů s Harvardským průmyslovým holdingem.

Holding se stal univerzálním právním nástupcem a převzal jejich obchodní jmění. Ovšem o jaké jmění se jednalo? Ještě před sloučením byly totiž jimi spravované akcie českých podniků prodány několika kyperským společnostem asi za osm miliard korun.

V srpnu 1997 rozhodla valná hromada o likvidaci Harvardského průmyslového holdingu. Likvidátor Boris Vostrý pak prodal jeho majetek v účetní hodnotě 20 miliard korun za 10 a půl miliardy firmě Harvard Capital Management Viktora Koženého se sídlem na Bahamských ostrovech. Namísto peněz v hotovosti dostali akcionáři údajně dvě směnky. Proč údajně? Nikdo, komu by zejména drobní akcionáři důvěřovali, je nikdy neviděl. Dodnes ani není jasné jakého typu to vlastně směnky jsou.

Tudy ne přátelé

Zděšení akcionáři si nakonec vymohli odvolání Borise Vostrého z funkce likvidátora. Poté, co se vyřešila smršť odvolávání se ke všem dostupným soudům, dosedl jeho místo 15. prosince 2000 Zdeněk Častorál. Od té doby (18. 12. 2000, 10. 1. 2001 a 16. 8. 2001) proběhly tři mimořádné valné hromady holdingu, které odhlasovaly naopak vystoupení z likvidace. Jako důvod uvedly, že rozhodnutí o jmenování nového likvidátora jim nebylo doručeno.

"To znamená, že nedošlo do sídla společnosti, tedy pražské ulice Ohradní čp. 65. Zdeněk Častorál si ho nechal poslat k sobě domů.", dodává generální ředitel HPH Josef Nový.

"Je to účelová dezinformace šířená panem Novým, který nepochybně zná údaje ze soudního spisu a stav doručení.", oponuje Častorál.

Komise pro cenné papíry zakázala veškeré převody akcií HPH. Poprvé 8. února 2001. O půl roku později zákaz prodloužila do 9. února 2002. "Dokud nedají k dispozici potřebné doklady včetně auditované účetní uzávěrky, nemůžeme tento zákaz zrušit.", trvá na svém KCP slovy mluvčí Radky Procházkové.

Kudy k výplatě

Likvidace společnosti je nemožná bez dohledání účetních dokladů. Avšak ani letní policejní razie v sídle HPH v Ohradní ulici nic nevyřešila. Doklady se nenašly. Bez nich není možné ani vyplácet zálohu na likvidační zůstatek, ani v likvidaci účinně pokračovat. KCP také nemůže ustoupit.

O to lákavěji vypadá nabídka současného vedení HPH na výplatu 600 korun na akcii. Podle jejich tvrzení jim na uspokojení všech akcionářů stačí 2,8 miliardy korun. Generální ředitel HPH Josef Nový tvrdí, že výplata není problém. Peníze prý mají a nejpozději v lednu 2002 proběhne valná hromada společnosti, na které bude odhlasována výplata pro všechny.

Ale peníze nemohou být na firemních účtech. Jsou zablokované. V září 2001 totiž soud nařídil předběžné opatření, kterým zakázal představenstvu holdingu nakládat s jeho majetkem a potvrdil, že až do rozhodnutí soudních řízení o platnosti valných hromad je třeba HPH považovat za společnost v likvidaci.

Příliš mnoho důstojníků

"Já jim na nějakou likvidaci kašlu," tvrdí například akcionář a zapálený internetový diskutér Pavel Matějka. Co je mu prý platný třeba trojnásobný likvidační zůstatek, ale až za několik let. "Stejně je to jedna důstojnická banda a na nás kašlou." Na otázku, co tím myslí odkazuje na magistra Josefa Nového, současného ředitele Harvardů.

Ten své působení na Hlavní správě rozvědky Státní bezpečnosti nepopírá. Naopak. Jedním dechem ovšem škodolibě přidává: "Pamatuju si na jednoho svého profesora z Vysoké školy SNB na Praze 4. Jmenoval se Zdeněk Častorál. Tehdy se tomu ústavu říkalo Údolí tupých hlav. Zeptejte se ale jeho, on teď se mnou nemluví".

"Tak za prvé, kdybych někdy měl takového studenta jako je pan Nový, okamžitě bych ho vyhodil. Za druhé jestli s takovými dezinformacemi nepřestane, podám na něj žalobu. Na té škole jsem nikoho neučil, pracoval jsem tam pouze na technických záležitostech.", vysvětluje současný předseda České komory správců majetku Zdeněk Častorál.

Boris Vostrý, odvolaný z funkce likvidátora 5. srpna 1999, zase figuruje v seznamech Správy zpravodajské techniky Stb a jako příslušník SNB tamtéž.

Vyřeší to někdo?

Nové sdružení akcionářů ohlásilo svůj útok na branku ve chvíli, kdy se dozvěděli, že Ochranný svaz malých akcionářů chystá v polovině ledna 2002 na valné hromadě vyměnit několik členů představenstva a posunout kauzu blíže k zákonné likvidaci. Podle jejich názoru má valná hromada hlasovat pouze o výplatě 600 korun na akcii. Odkud tyto peníze pochází a co tím způsobí je druhotné. Začalo další kolo přetahování o hlasovací práva.