Kmenová struktura libyjské společnosti

24. 2. 2011

KD│ Klíčovým faktorem při udržování Kaddáfího režimu byla manipulace kmenovými vztahy, do značné míry podobně, jak to dělal v Iráku Saddám Husajn. Podle libyjských měřítek je vlastní Kaddáfího kmen, Kaddáfa (Qadhadhfah), malý a bezvýznamný. Kaddáfové jsou arabizovaným berberským kmenem, který své kořeny odvozuje od Sídího Kaddáfadama, dobře známého wálího (světce) pohřbeného v Al-Džharjánu jižně od Tripolisu. Kaddáfové se považují za murabitoun (posvátné) a ašraf (potomky Proroka). Přišli do pouště kolem Syrty kvůli spojenectví s ostatními kmeny z konfederace Sáadí vedené Barásy - kmenem, z nějž pochází Kaddáfího manželka Farkaš al-Haddád al-Barása, a Maghary. Moc Kaddáfů tedy závisí na udržení spojenectví s ostatními kmeny.

Rozklad široké sítě klientských vztahů zeslabuje základnu Kaddáfího režimu a potenciálně podkopává jeho schopnost vládnout. 20. února se Tuaregové, Warfallové a Hasaunové přidali k opozici; Warfallové, jeden z nejsilnějších kmenů, tradičně dodávali armádě většinu rekrutů.

Na rozdíl od jiných zemí v Maghrebu nebyla Libye vystavena intenzívnímu působení evropské kultury. V důsledku toho městská elita netrpí takovým kulturním odcizením od masy obyvatelstva jako jinde v Severní Africe.

Před získáním nezávislosti považovali Libyjci za skutečné autority kmenové, vesnické a rodinné představitele (společnost "pospolitostní", společnost "primárních skupin" - pozn. KD). Základními jednotkami společnosti byly rodina, klan a kmen. Místní úřady fungovaly do značné míry jako rozšíření systému kmenových klientských vztahů. Tento sociální systém přežil i objevení ropy. A ani revoluční perioda 70. let často tento systém nevykořenila.

Venkovské sociální struktury jsou založeny na kmenové příslušnosti, a polokočovní či kočovní příslušníci jsou členy vysoce segmentovaných jednotek. Kmenová sociální organizace představuje překážku vytvoření moderního národního státu, protože na úrovni vyšší než kmen - navzdory snahám samotného Kaddáfího o modernizaci - neexistují prakticky žádné integrativní instituce. Od 70. let však podíl kočovných a polokočovných kmenů na celkové populaci klesá. (V současnosti žije asi třetina libyjských obyvatel v hlavním městě Tripolisu, zatímco venkovské kmeny dosahují zhruba 10-15% těchto počtů - pozn. KD.)

Loajalita k rodině, klanu a kmeni v Libyi tradičně převažuje nad sledováním osobních zájmů, loajalitou profesní či třídní. Tato převaha kolektivního prvku sahá až na úroveň výběru životního partnera.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Egyptská revoluce
Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 24.2. 2011