3. 8. 2010
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
3. 8. 2010

Šaty dělaj člověka, nebo to už neplatí?

Ministr Drobil nařídil úředníkům, jak se oblékat, napsal Blesk (2.8.2010) a poněkud sarkasticky si vzal na mušku pány ministry, kteří (ještě před „příkazem“ ministra Drobila) byli přistiženi nejen bez saka, ale i bez kravaty. Zmínil, že by si pánové měli nejdříve zamést před vlastním prahem. No, má sice pravdu, ale poněkud zapomněl (Blesk), že tento příkaz ad.1) vydal ministr Drobil svým podřízeným na ministerstvu životního prostředí, ad.2) se to nevztahuje na kolegium ministrů Nečasovy vlády. Otázkou je, zda tento potřebný společenský bonton budou respektovat i sami ministři, potažmo zda také oni vydají podobné příkazy svým podřízeným.

Mám-li vyjádřit svůj názor, pak s rozhodnutím ministra Drobila souhlasím. Pravda, nevím, co vedlo samotného pana Drobila k tomu kroku, nicméně je to krok správným směrem. Zřejmě ani jemu nebylo lhostejné, jak se jeho podřízení oblékali a jaký to na něj dělalo dojem, notabene jak zřejmě (správně) usoudil, to může dělat dojem na občanskou veřejnost, neřku-li hosty ministerstva, což zas zpravidla nebývají lidé z běžné veřejnosti.

Je neoddiskutovatelnou pravdou, že mnohého úředníka leckterého ministerstva nelze od běžného občana rozpoznat. Bylo by to dobře v případě, že by si co do životní úrovně byli úředník a běžný občan rovni, žel tomu tak není. Úředník, či pracovník ministerstva je především státním zaměstnancem, tedy i jeho reprezentantem.

Je-li znevažována tato funkce již samotným způsobem oblékání, kdy svým oblečením úředník rovná se holomajzník, či zaměstnanec Technických služeb (nic proti nim), pak takový člověk si neváží ani svého postavení, ani své práce, jenom svých peněz. Těch má dost natolik, aby svým zevnějškem mohl reprezentovat nejen sebe a své postavení či práci, ale také zaměstnavatele, v tomto případě ministerstvo, tedy státní orgán. Možná mám příliš zpátečnické názory, které vycházejí z osobní praxe, ale jako (bývalý) pracovník ministerstva zahraničních věcí vím, o čem mluvím.

Již při přijímacích pohovorech nám bylo důrazně připomínáno, že úředník (tím více diplomat) má být „dobře oblečen, hladce oholen a správně naladěn!“ A ani náhodou se mne nikdo neptal, zda s tím souhlasím nebo ne, či zda na to dobré oblečení mám, neboť předpoklad byl, že si na něj vydělám. Zkrátka, úředník své ministerstvo musel reprezentovat. Mohu s čistým svědomím prohlásit, že tento nepsaný zákon všichni (až na automechaniky či údržbáře a uklízečky) všichni dodržovali. Vedro nevedro, snad jen výjimečně si někdo odložil sako s tím, že jakmile opouštěl kancelář, nebo přišla návštěva, automaticky si sako obléknul.

Domnívám se proto, že je nejvyšší čas dát ministerstvům, případně jiným státním orgánům potřebnou společenskou úroveň, což lze právě oblékáním začít. Dost na tom, že se různí politici a poslanci (a nejen oni) mnohdy chovají nevhodně, netaktně, neřku-li hulvátsky a trvale většina z nich odmítá přijmout Etický kodex. Jakoby se jej báli, že se nebudou moci dostatečně razantně (hrubě a vulgárně) vyjadřovat při svých jednáních, přičemž nepochybuji, že jejich forma chování, hlavně však vyjadřování v případě jednání mimo parlament, resp. při svých „důležitých“ zahraničních služebních cestách je zcela odlišné, snad i poněkud zakřiknuté až pokorné.

Je paradoxní, že zatímco úředník, jedno zda ministr, náměstek, vedoucí odboru či řadový úředník dosud chodí oblečen, jak mu osobně vyhovuje (proč ne, ale měl by to uplatňovat až ve svém volném osobním čase), manažér firmy či instituce výrazně menší důležitosti než státní orgán či instituce, chodí „jako ze škatulky“. Proč? Jistě ne jen proto, že se jim to líbí (a netvrdím, že se jim to líbí), ale prostě proto, že k tomu dostali „befel“. A mohu říci, že takového člověka rozpoznáte mezi stovkou lidí na první pohled. Platí to samé o státním úředníkovi? Sotva! A vo tom to je! Je trapné, když např. významný soudce nebo advokát nakráčí do budovy soudu v džínách, botaskách a khaki bundě či jinak (samozřejmě bez kravaty), aby za nedlouho seděl jako sebevědomý a mocný soudce v taláru v soudní síni. Promiňte, ale to je šaškárna. To není a ani nemělo by být přesto, že je to současný módní trend v oblékání (i když někdy to jde až za rámec únosnosti). Připusťme, že ano, ale ne pro každého, neboť na druhé straně ani bezdomovec nebude prokazatelně na své „bezdomovecké úrovni“, pokud by měl chodit v uzavřených polobotkách, obleku a s kravatou. Své k svému, nebo také: každému , co jeho (živobytím) jest!

Lze proto jen doufat, že tuto rozumnou „pitomost“ (jak jsem stačil také zaregistrovat) budou následovat i ostatní členové vlády a to nejen na úrovni svých podřízených, ale i na úrovni své osobní. Vždyť jejich ministerské platy jsou takové, že by mohli chodit jako „manekýni ze žurnálu“ a jejich podřízení? Normálně společensky oděni, žádné extra. Dodá to, resp. by to dodalo státním orgánům a institucím na vážnosti, i když určitě mnohem důležitější je, jaké budou mít pracovní výsledky. Ale ono to k sobě patří, třeba jim více bude docházet, že když budou ve slušivých oblecích více na očích veřejnosti, pak se budou i více snažit. V opačném případě to pak pro ně může být ostuda až za hrob. Otázka je, zda jim toto všechno vůbec dochází. „Voni v Praze sou vždycky vo kapánek chytřejší, že jo“, říká se. Takže se nechme překvapit.

                 
Obsah vydání       3. 8. 2010
3. 8. 2010 Společně s médii k extremismu? Barbora  Lípová
3. 8. 2010 První kniha o dialogu vědy a umění Boris  Cvek
3. 8. 2010 OSA a Dilia připravily "zhoubnou novelu autorského zákona"
3. 8. 2010 Stanovisko ÚSTR ke kauze "zveřejněných jmen špionů"
3. 8. 2010 Užvaněné české tajné služby Štěpán  Kotrba
30. 7. 2010 Michael  Marčák
3. 8. 2010 Vliv sémantiky na vnímání politiky Jan  Campbell
3. 8. 2010 Temelín, kanál a východisko pro českou ekonomiku Jaroslav  Ungerman
1. 8. 2010 Michael  Marčák
3. 8. 2010 Hra na letadlo sólo Immanuel  Wallerstein
3. 8. 2010 BBC zaktualizovala Sherlocka Holmese Jan  Čulík
3. 8. 2010 Má tato země budoucnost?
2. 8. 2010 ČR neratifikovala smlouvu o kazetové munici
3. 8. 2010 ČT24: Letadlo jako letadlo
3. 8. 2010 Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty se rozhodly zrušit datové služby pro systém BlackBerry
3. 8. 2010 Raul Castro: Hluboká ekonomická reforma nebude, jen mírné uvolnění
3. 8. 2010 Dotování fotovoltaiky? Jan  Hošek
3. 8. 2010 Šaty dělaj člověka, nebo to už neplatí? Jiří  Baťa
31. 7. 2010 TOP 09+1 Ladislav  Žák
3. 8. 2010 Zachariášovi plzeňská univerzita zaplatí Petr  Jánský
2. 8. 2010 Opravdu potřebujeme v České republice důchodovou reformu ? Jiří  Hofman
2. 8. 2010 Britští aktivisté chtějí pohnat ministerstvo obrany k soudu za vraždy civilistů v Afghánistánu
2. 8. 2010 Život podle Ony Jana  Valdrová
2. 8. 2010 Americký sen skončil a nikdo neví, jak to napravit
2. 8. 2010 Robert Fisk: Izrael se tiše stal členem EU, aniž by si toho kdokoliv všiml
2. 8. 2010 Šlechta a šlechetnost - jak to bylo kdysi František  Soukup
2. 8. 2010 K sociální problematice – péče o skutečně nemohoucí spoluobčany Vladimír  Hejnic
2. 8. 2010 Independent: Nasedejte na krátkou cestu do komunismu
1. 8. 2010 Paroubkův populistický guláš Boris  Cvek
1. 8. 2010 Julian Assange:"Vinu za ohrožené Afghánce nese stoprocentně americká armáda"
30. 7. 2010 Šlechta a šlechetnost - hodnoty i pro dnešek Boris  Cvek
3. 8. 2010 Hospodaření OSBL za červenec 2010

Případ Drobil RSS 2.0      Historie >
3. 8. 2010 Šaty dělaj člověka, nebo to už neplatí? Jiří  Baťa
28. 7. 2010 Slunce, seno a pár facek Štěpán  Kotrba
27. 7. 2010 Modré burky až napřesrok Karel  Dolejší