Phlippe Sands, profesor práva na University College v Londýně, uvedl: "Veřejné prohlášení ministra v parlamentu ohledně právní situace je prohlášení, o něž projeví zájem mezinárodní soudy a utvoří si podle toho názor, zda válka byla či nebyla protizákonná."

Clegg se dostal do verbální potyčky s bývalým labouristickým ministrem spravedlnosti Jackem Strawem, který v době útoku proti Iráku zastával funkci britského ministra zahraničí. Clegg řekl: "Možná budeme muset počkat na jeho paměti, ale možná nám jednoho dne vysvětlí svou roli v nejkatastrofálnějším rozhodnutí: protizákonné invazi do Iráku".

Cleggovy výroky mají právní platnost, protože v tu chvíli stál na vládním stupínku v parlamentě.

Úřad britského konzervativního premiéra Davida Camerona Cleggovy výroky bagatelizoval. Zdůraznil, že Clegg zastává názor, že válka proti Iráku byla protizákonná, už dávno, že liberálně-demokraticko-konzervativní koalice nevyjádřila oficiální názor na válku v Iráku a že britský premiér si počká na rozhodnutí, zda válka byla zákonná či protizákonná, na závěry právě probíhajícího Chilcotova vyšetřování. Podle názoru britského premiéra by se však ministři britské vlády k této věci neměli osobním způsobem vyjadřovat.

Vláda také musela vysvětlit novou ústavní konvenci, podle níž má druhý nejvyšší člen současné britské vlády právo vystoupit na vládní pozici v parlamentě a vyjadřovat názory, které neodrážejí vládní politiku.

Na otázku, zda Nick Clegg hovořil jako šéf Liberálnědemokratické strany a nikoliv jako náměstek premiéra, odpověděl premiér David Cameron "Ano". Mluvčí z Downing Street konstatovala: "Pan náměstek ministerského předsedy má právo v parlamentě vyjadřovat své osobní názory."

Je však zřejmé, že Nick Clegg je nyní ochoten hovořit veřejně o protizákonnosti útoku na Irák v důsledku toho, že Chilcotovo vyšetřování zveřejnilo nedávno některé závažné dosud utajované dokumenty.

Nejdůležitějším z nich je memorandum z 30. ledna 2003, které napsal tehdejší britský generální prokurátor Lord Goldsmith Tonymu Blairovi.

V tomto memorandu britský generální prokurátor píše: "Zastávám i nadále názor, že správnou právní interpretací rezoluce OSN č. 1441 je, že neschvaluje použití vojenské síly bez dalšího rozhodnutí Rady bezpečnosti."

Je známo, že Goldsmith později svůj názor na legalitu války proti Iráku změnil, poté, co bývalý šéf britské armády admirál Sir Michael Boyce požadoval jasné ujištění, že válka proti Iráku není protizákonná. Boyce se obával, že by se britské jednotky mohly stát terčem trestního stíhání, pokud nebude jasně řečeno, že útok na Irák protizákonný není.

7. března 2003, poté, co navštívil Washington, Goldsmith sdělil Blairovi, že nové rezoluce OSN možná nebude zapotřebí, i když pokud Británie zaútočí na Irák bez další rezoluce OSN, mohla by se stát terčem stíhání. O deset dní později Goldsmith změnil názor a řekl, že invaze nebude ilegální.

Profesor Sands dodal: "Lord Goldsmith nikdy nevydal písemné rozhodnutí, že válka není ilegální. Nick Clegg jen opakuje to, co Lord Goldsmith sdělil Tonymu Blairovi dne 30. ledna 2002: že bez další rezoluce OSN bude válka proti Iráku ilegální. Jack Straw to ví."

Podrobnosti v angličtině ZDE