Světový trh s ropou si můžeme představit jako velký barel, do nějž nalijeme všechny zdroje a z nějž všechny spotřebitelské země pokrývají svou spotřebu. Pokud těžba ropy v USA nyní klesne, protože existují až příliš legitimní obavy ze stále hlubších mořských vrtů, vliv na německých čerpacích stanicích bude znát.

O ropném zlomu dlouho hovořila pouze malá skupina mezinárodních geologů a bývalí zaměstnanci velkých ropných společností, k nimž se mezitím přidaly i příslušné organizace, jako je Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v Paříži nebo Federální institut pro geologické vědy a přírodní zdroje (BGR) v Hannoveru. Ty tvrdí, že ropný zlom pravděpodobně nastane před polovinou století. Hlavní ekonom IEA dokonce naznačil, že by se dal očekávat před rokem 2020 s určitým zpožděním za globální podporou globálního růstu spotřeby.

Celosvětová finanční krize ukazuje příchod ropného zlomu. Zatímco ekonomové se stále snaží pochopit, proč podle jejich názoru naprosto racionální fungování světového finančního systému mohlo dojít na pokraj zhroucení, zatímco zkoumají některé axiomatické základy své disciplíny, jen pár z nich zatím připouští, že za to byl zodpovědný ostrý nárůst cen ropy o rok dříve. Je zřejmé, že pro akademické ekonomy je to obtížné, protože biofyzikální základ hospodářského procesu, tj. metabolismus moderních společností, vypadává z jejich modelů. V tomto kontextu je souvislost jasná. Koneckonců, rok předtím cena ropy vyšplhala na 150 dolarů za barel, což vedlo k růstu cen pohonných hmot a cen potravin.

Jakmile se ekonomika začne znovu vzpamatovávat, což je cílem ekonomických programů všech vlád, očekává se další růst cen ropy, zejména proto, že jsou opravdu nutné investice do průzkumu a využití nových ropných polí, které byly postiženy recesí. Možná, že se neobjeví žádný markantní vrchol (peak) produkce ropy, ale spíše zvlněná plocha, z níž se opakovaně odrazí globální ekonomická konjuktura s několika přerušeními a opětovným kolísáním cen ropy nahoru a zase zpět. V této fázi se diskuse o již nepopiratelné geologické skutečnosti ropného zlomu za deset nebo dvacet let zastaví nahradí slepou víru v neomezený růst.

Nyní je všude v kursu zelená ekonomika, jako kdyby se velmi pevně věřilo, že vědci a inženýři přinesou světu ve správný čas alternativní zdroje energie, aby lidé ve starých rozvinutých zemích nemuseli slevit z obvyklého životního stylu a nové střední třídy ve vyspělých rozvojových zemích nemusely pohřbít naděje na srovnatelné bohatství. Jenže přechod z fosilní průmyslové společnosti ke společnosti postfosilní nebo solární bude doprovázen třenicemi a konflikty, možná i delším přechodným obdobím, radikální strukturální nerovnováhou prodlužovanými globálními hospodářskými krizemi, po nichž teprve nastoupí něco nového.

Mezi ropným zlomem a klimatickými změnami existuje důležitá interakce. Pokud se produkce ropy v budoucnu postupně sníží a suroviny bude spáleno o to méně, dojde ke snížení emisí oxidu uhličitého - ale pouze v případě, že nedostatky v oblasti energie a tepla a pohonných hmot pro vozidla a letadla nebudou řešeny na základě uhlí (zkapalňování uhlí). V tom případě by se skleníkový efekt oproti použití ropy ještě zvětšil.

Podrobnosti v němčině: ZDE