|
19.11.2009
OSLAVA V LIBERCI:
Jsem zděšený, že v mladé generaci přežívá husákovská mentalita
< Zdroj: Gymnázium & SOŠPg Liberec, Jeronýmova Milá studentko Šárko Svinková, upozornění pana Žáka na bizarní způsob (mi tak dobře známý jako žákovi ZŠ v 80. letech minulého století, kdy jsme v podobném duchu oslavovali VŘSR) oslav událostí 17. listopadu na Vaší škole jsem přečetl s velkým zaujetím a zděšením (a panu Žákovi jsem psal, že by měl zveřejnit jméno školy atd.). Když nyní ovšem píšete, že akci vymysleli studenti a dobrovolně se jí účastnili, jsem zděšený ještě více. Že pedagogové na školách často uvažují normalizačně, to není nic divného, platí-li to však i o studentech, je to hrozné a depresivní. Nikdo, kdo zná mé články na BL, mne nebude podezřívat z toho, že bych neměl rád polistopadový vývoj, ale právě proto, že ho mám rád, považuji kritický odstup zejména ze strany mladých lidí za samozřejmost. |
|
Pouze za normalizace museli mladí lidé oslavovat tak bizarním způsobem, jak jste to udělali vy, ideologii, kterou definoval establishment. Nicméně mysleli si o tom svoje. Pokud dnes by se mladí lidé měli dobrovolně prokazovat servilitou vůči ideologii doby, v níž žijí, je to vítězství normalizace nad listopadovými událostmi, jež proběhly před dvaceti lety. Čekal bych, že já - jakožto člověk, který se se Sametovou revolucí vlastně duševně narodil - budu přesvědčovat Vašeho kritického ducha o jejím významu, nikoli že Vás budu varovat před přílišnou devótností k etablované ikoně, jaká se ze Sametové revoluce už stala. Vážím si svobody a považuji úctu k ní a vděčnost za ni za zásadní hodnoty svého života, nebojím se velkých slov a mám sklon chápat různé oslavy jako smysluplné, společenskotvorné. Ovšem to, co oslavujeme, bychom měli oslavovat v duchu toho, jaký to má význam, a to vyžaduje kritické pátrání po podstatě těch událostí a jejich smyslu, nikoli adoraci (která patří ostatně pouze Bohu). Od Vaší generace bych očekával mnoho otázek po podstatě normalizace, po tom, jestli jsme se jí dokázali zbavit (způsob Vašeho slavení výročí Sametové revoluce ukazuje, že nikoli), očekával bych, že se začnete hlouběji zabývat tím, co to vlastně byla (a je) transformace od husákovského socialismu do politiky kupónové privatizace a opoziční smlouvy atd. Bez těchto otázek skáčete jen kolem zlatého telete a nedáváte této společnosti šanci na opravdovou obrodu. Tak jako Sametová revoluce ztělesňuje odvahu boje proti prohnilému establishmentu, mějte i vy odvahu kritizovat své rodiče a prarodiče za život, jaký žili (jak to dělali mladí Němci v 60. letech, když s hrůzou zjišťovali, že jejich otcové a dědové dělali dozorce v koncentrácích a zastávali vysoké funkce v NSDAP), za minulost toho státu, za stále převažující normalizační mentalitu: mějte odvahu změnit svět k lepšímu, odkrývat jeho nešvary a hrůzy a přiznat si, kolik toho je stále špatně, kolik se nepovedlo, kolik z polistopadových událostí bylo výsměchem celému listopadovému úsilí. Jestliže to neuděláte vy a budete servilní vůči průměrným hodnotám průměrných lidí, tato země se nikdy neprobudí z husákovské mentality. |
