|
18.11.2009
ABY TO NEZAPADLO:
Brzezinski pro ČT: Východoevropané by se měli přestat chovat jako malé děti
V pořadech ČT k výročí listopadu byl také interview se Zbigniewem Brzezinskim, který v rozhovoru elegantně potvrdil tezi Jana Čulíka, že v ČR zčásti vládnou úplní pitomci. Na blbé otázky redaktora reagoval naprosto tvrdě, například: o jakých zvláštních vztazích to mluvíte? (s USA). Poučil též signatáře onoho dopisu do Washingtonu, ža ani neumí napsat adresu a měli by se o své záležitosti (s Ruskem) starat sami a nežalobníčkovat v USA. Nešlo by to ještě nějak vyhledat a přepsat? Mnoha lidem to mohlo uniknout, píše František Řezáč. |
|
Reakce Jana Čulíka: Videozáznam rozhovoru (trochu nepřesně tlumočeného do češtiny) je na stránkách ČT ZDE Brzezinského argumentace je vynikajícím příkladem jasného, racionálního politického myšlení. Každý politický krok musí mít podle něho praktický politický výsledek. Kéž by česká média zveřejňovala víc rozhovorů s americkými politiky. Hodně by to pomohlo rozptýlit šílené představy, které existují v mnoha hlavách v ČR. Zejména je nesmírně nebezpečné, když fakta nabývají v ČR sekundárního významu, který prostě nemají, například že americký radar je symbolem "naší příslušnosti k Západu". No, posuďte sami. Zde je krátká citace: Reportér: (Otázky zkracujeme.) Rusko se snaží posilovat svůj vliv v ČR a v Polsku ekonomickými prostředky. Měli by se Češi a Poláci toho bát? Brzezinski: Měli by si být toho problému vědomi, neměli by ho zbytečně dramatizovat a měli by si být vědomi, že je to jejich problém. Je to v první řadě jejich odpovědnost na to reagovat. Obracet se na Ameriku pouze se stížnostmi na ruskou asertivitu, obracet se na Ameriku a stěžovat si na nezájem západní Evropy, to není ani začátek řádné reakce. To je rezignace na jakoukoliv reakci. Američané přece nemají odpovědnost za to, když se Češi rozhodnou prodat nějaký svůj kapitál ruským oligarchům a pak si stěžují, že se tak dostávají do strategicky složité situace. Totéž platí pro Poláky, Litevce a Estonce. Reakce musí přijít od nich zevnitř. Ale mají důvod být znepokojeni. Ale mou odpovědí na to je: tak dobře. Ale začněte s tím něco dělat sami! Pořád neočekávejte, že za vás vaše problémy vyřeší někdo jiný. Brzezinski: Argumentovat, že vztah Polska nebo České republiky vůči Spojeným státům závisí na tom, anebo může být definován, společným rozhodnutím vybudovat raketový štít proti Íránu, je absurdní. To je absolutně absurdní. A potom vytvořit fikci, že ve skutečnosti je to proti Rusku, to je dokonce sebepoškozující. Faktem je, že obě země jsou členy NATO. Obě ty země mají možnost pokusit se ovlivnit NATO, aby bylo pevnější, silnější, rozhodnější. A pokud to budou dělat inteligentně, namísto aby se mezi sebou hádaly, což často dělají, mohou ovlivnit NATO a tím ovlivnit i Ameriku. Reportér ČT: Dopis Václava Havla a dalších středoevropských osobností si stěžoval, že Obamova vláda opouští prostor ve střední Evropě. Souhlasíte s tímto dopisem? Brzezinski: Zaprvé, nechápu, jak Amerika opouští tento region. Nechápu, jak to může někdo tvrdit. Ledaže někdo naprosto dezinterpretuje důvod, proč Amerika chtěla postavit svůj protiraketový štít, na základě spolupráce s těmito dvěma zeměmi. Ale s tím dopisem jsou další problémy. Ten dopis je od velmi slavných Evropanů, velmi hrdinských bojovníků za svobodu a nezávislost. Ale byl to dost podivný, dost neobvyklý dopis. Zaprvé, byl adresován "Obamově vládě". Jako, co to znamená? Všem členům té vlády? Znamená to, že byl adresován některým lidem v Radě pro národní bezpečnost? Některým lidem na ministerstvu zahraničí? Nebo oni mají na mysli pana prezidenta? Pokud byl ten dopis adresován panu prezidentu, oni jeho signatáři nevědí, jak se jmenuje? A nemohli mu to adresovat? Zadruhé: Když píšete příteli a chcete od přítele, aby pro vás něco udělal, anebo když jste nějakým způsobem zklamáni upřímným přátelstvím vašeho přítele pro vás, jinými slovy, jde o vztah, který se týká dvou přátel, vy jako takový dopis zveřejníte v řadě novin? Dopis, napsaný na mlhavou všeobecnou adresu? Jako kdyby to byl dopis poslaný sice mně, ale jen na mou poštovní adresu, [bez mého jména]? A já se o tom nejprve dočtu v novinách? Není to tak trochu divné? JČ: K rozhovoru ještě drobnost: Angličtina reportéra ČT Michala Kubala je bohužel otřesná a je velkým projevem Brzezinského graciéznosti, že při tom nehnul ani brvou. Kubal v angličtině vůbec neumí členy a časy (použije perfekta tam, kde se užívá normálního minulého času, a obráceně, nezná slovíčka ["economical" neznamená "ekonomický", ale "šetrný", atd.]), neumí předložky. Příklad: tato věta na začátku rozhovoru: Twenty years after the fall of iron curtain, a lot of people in Czech Republic and I suppose in Poland as well are worried of the Russia. měla znít takto:
Twenty years after the fall of the iron curtain, a lot of people in the Czech Republic and I suppose in Poland as well are worried about Russia. A takovéto to je celé. Některé věty jsou ještě horší, je to jako když mluví "massa Bob". Někdy jsou reportérovy otázky nejen "blbé", jak píše pan Řezáč (tedy, abychom to upřesnili: "blbost" v tomto smyslu znamená neuvěřitelnou ideologickou omezenost a zúženost pohledu na jednoduchý, černobílý názor českých médií, ani ne české společnosti, bez širších, domácích i mezinárodních souvislostí. Takový pohled musel Brzezinskému jít strašně na nervy a také se podívejte na výraz jeho tváře při tomto rozhovoru) ale jazykově až na samé hranici srozumitelnosti. Nechci pana Kubala urážet, ale působí to strašně. Proč nepošle Česká televize do Ameriky někoho, kdo trochu umí anglicky? V Bostonu bylo minulý týden i pár lidí z ČR, ti se domluvili obstojně. |
