18. 11. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
18.11.2009
Facelifting a třídní vědomí

...Mladý je básník, jenž zpívá pro mladé,
mladá je píseň, holubička čistá.
My všichni jsme mladí, ty lidský odpade,
mladý je každý kapitalista...

Vítězslav Nezval: STM 1950 (mírně upravená verze)

Alasdair MacIntyre v rané práci A Short History of Ethics analyzoval proces, jehož si už předtím svérázným způsobem povšiml Nietzsche: Totiž historický vznik obecně použitelných hodnotících predikátů jako je "dobrý" nebo "špatný". Že něco takového vůbec existuje a že se to aplikuje na základě zkoumání individuálních vlastností subjektu nám připadá vcelku samozřejmé - avšak nebylo tomu tak vždy, a nemusí to tak ani navždy zůstat. Zmíněnému stavu, na nějž jsme dnes dokonale navyklí, předcházela doba, kdy se hodnotící predikáty aplikovaly schematicky, výhradně podle sociálního postavení. Použití řeckého výrazu "agathós" (dobrý, krásný, ušlechtilý) v homérském Řecku původně vůbec nesouviselo s tím, jestli a v jaké míře má subjekt skutečně takové či onaké vlastnosti - důležité bylo pouze, zda má správný aristokratický původ. Podobně označení "kakós" (špatný, ošklivý, nízký) nesouviselo s tím, jak se konkrétní dotyčný skutečně projevuje a jaké má individuální vlastnosti, ale bylo udíleno kolektivně všem nečlenům šlechtické vrstvy. Teprve po dlouhém kulturním vývoji získaly zmíněné hodnotící výrazy určitou nezávislost na sociálním postavení. A v České republice právě udeřila hodina návratu zpět do homérských dob.

"Citlivá byznysmenka" Lenka Zlámalová v článku nazvaném Pokuta pro Topolánkovy ovce publikovaném na webu Lidových novin dospívá k přesvědčení, že 57% jejích spoluobčanů, které osobně vůbec nezná a nikdy je neviděla, jen se o nich z výzkumu dočetla, že na rozdíl od příznivců ODS vyjadřují nespokojenost s průběhem uplynulých dvaceti let, jsou lidé nízcí, stádní a oškliví. Pro lepší představu několik charakteristických citátů:

Ten dav na Národní byl jiný. Bylo tam výrazně víc krásných tváří. Nepřekvapí, že tam byli krásní mladí lidé. Bylo tam ale hlavně mnoho seniorů s krásnými tvářemi, odrážejícími zajímavé příběhy... Život prostě "dělá" ksicht... Národní pro mě byla dalším empirickým testem, že za svou tvář je každý přinejmenším od osmnácti sám zodpovědný. Přirovnání k ovcím je tvrdé. Ale když někdo jen pasivně čeká a ani za dvacet let nepochopil, že má šance, o jakých se zrovna v těchto krajích generacím ani nesnilo, je mu to vidět v tváři. A za ten výraz všude dostane zaslouženou pokutu za negativní auru.

A je vymalováno. To že je někdo ošklivý poznáme už na hony podle jeho politických názorů. Pokud je s politikou nespokojen, tedy nikoliv snad proto, že se politická třída chová arogantně, skutečné problémy země prakticky neřeší, se státním majetkem zachází jako s vlastním, kupuje si akademické tituly a tak dále; je to jednoduše způsobeno tím, že 57% lidí v ČR má holt "negativní auru", kvůli ní nepěkný obličej - a za ten je pak na vždy dokonale spravedlivém trhu oprávněně pokutována. (A můžeme ještě dodat: Proti homérskému Řecku mají polistopadoví zbohatlíci jednu velkou výhodu a pojistku - pokud jsou náhodou navzdory svým překrásným životům přitažliví asi jako Viktor Kožený či Václav Kočka, plastická chirurgie dokáže bez problémů uvést jejich vizáž do naprostého souladu se sociálním postavením. Za peníze je v Praze dům, tak proč ne ksicht...)

Když jsem žvást Zlámalové dočetl, vybavil se mi úryvek z díla jiné ženy - Leonory Carrington. Před sedmdesáti lety napsala:

V pokoji jsem vyndala šaty, které jsem měla připravené na večerní ples. Byly trochu dlouhé a hyena chodila špatně na vysokých podpadcích. Našla jsem rukavice, které měly zakrýt její chlupaté pracky, takhle se podobaly spíš mým rukám... Největší problém byl ovšem v tom, jakou masku použít na tvář. Snažily jsem se to vyřešit dlouhé hodiny, ale všechny mé návrhy zamítla. Nakonec řekla: "Myslím, že to mám. Máte služku?" "Ano," řekla jsem zaraženě. "Výborně. Zazvoníte tedy na ni, a když vejde do pokoje, vrhneme se na ni a strhneme jí tvář. Já pak budu večer nosit její obličej." (Začátečnice; překlad Michal Novotný).

Obsah vydání       18. 11. 2009
18. 11. 2009 Plynová krize na pokračování Jindřich  Kalous
18. 11. 2009 Brzezinski pro ČT: Východoevropané by se měli přestat chovat jako malé děti
18. 11. 2009 Facelifting a třídní vědomí Karel  Dolejší
17. 11. 2009 Lidi v Americe hladovějí
18. 11. 2009 Průměrná teplota na světě "stoupne o 6 stupňů Celsia"
18. 11. 2009 Kdo uhlídá hlídače? Jindřich  Kalous
17. 11. 2009 EXKLUZIVNĚ Sametová revoluce: poznámky k chronologii předání moci Oskar  Krejčí
18. 11. 2009 Peníze na nové servery BL sebrány: DĚKUJEME!
18. 11. 2009 Záhady naší doby, anebo jak Západ podrazil Václava Havla Jan  Keller
18. 11. 2009 Havel, nebo Dubček? František  Řezáč
18. 11. 2009 Michael  Marčák
18. 11. 2009 České politické elity a strategie vyhnívání Karel  Dolejší
18. 11. 2009 Povrchní dojmy z amerického Bostonu Jan  Čulík
18. 11. 2009 Sebezpyt? Martin  Groh
18. 11. 2009 Smutný príbeh slovenskej ľavice Eduard  Chmelár
18. 11. 2009 Prohlášení iniciativy Freedom Not Fear k výročí 17. listopadu
16. 11. 2009 Několik vět k 17. listopadu 2009
18. 11. 2009 Vysílání k 17. listopadu: Kam občas otázky v ČT vedou? Miloš  Dokulil
16. 11. 2009 Jak nás Američané po Listopadu ztratili Jaroslav  Kuba
16. 11. 2009 O nostalgii Karel  Dolejší
16. 11. 2009 17. listopad 1989 – pohled člověka „z druhého břehu“ Michael  Kroh
17. 11. 2009 Návrat z Evropy Přemysl  Janýr
14. 11. 2009 Gorbačovovi při pádu berlínské zdi telefonovali zděšení Thatcherová a Mitterrand, aby použil vojsk Jan  Čulík
15. 11. 2009 Thatcherová a Bush senior roku 1989: Nechceme zrušit komunismus ve východní Evropě a neohrozíme bezpečnost Sovětského svazu
16. 11. 2009 Rusové jako vyspělý, kulturní národ Západu Boris  Cvek
16. 11. 2009 Jiný a opravdový Listopad Stanislav  Křeček
16. 11. 2009 Je stále zhasnuto, ale Zeman to myslel upřímně Ivan  David
16. 11. 2009 Studenti vystoupili ve vídeňském Burgtheatru, stávkuje se v Basileji Štěpán  Steiger
16. 11. 2009 O občanu Havlovi Marie  Haisová
16. 11. 2009 Gesto neviditelné ruky John Michael Greer
16. 11. 2009 Dvojí smrt komunismu Radovan  Baroš
14. 11. 2009 Tlustý: Státní rozpočet je nesmysl. Jandák: Přivedli jste zemi zugrunt !
14. 11. 2009 Dvacet let pádu Slavoj  Žižek
14. 11. 2009 Neblahý dopad pádu komunismu Jan  Čulík
14. 11. 2009 CIA si myslela, že Československo padne první Jan  Čulík
14. 11. 2009 Jiří Pehe: "Demokracie v ČR byla zprivatizována" Jan  Čulík
13. 11. 2009 Co jsme zaseli, to sklízíme Petr  Jánský
13. 11. 2009 Ředitel Sazky a bývalý estébák chce čtečky na výherní automaty Bohumil  Kartous
13. 11. 2009 Před dvaceti lety Zdeněk  Procházka
13. 11. 2009 Eco: 'Máme zálibu v inventářích, neboť si nepřejeme zemřít'
13. 11. 2009 Český vůl zabučel František  Řezáč
8. 10. 2009 Hospodaření OSBL za září 2009

17. listopad RSS 2.0      Historie >
18. 11. 2009 České politické elity a strategie vyhnívání Karel  Dolejší
18. 11. 2009 Vysílání k 17. listopadu: Kam občas otázky v ČT vedou? Miloš  Dokulil
18. 11. 2009 Facelifting a třídní vědomí Karel  Dolejší
17. 11. 2009 EXKLUZIVNĚ Sametová revoluce: poznámky k chronologii předání moci Oskar  Krejčí
16. 11. 2009 Volání po generaci, jež by byla archem nepopsaného papíru Ivo  Šebestík
16. 11. 2009 O občanu Havlovi Marie  Haisová
16. 11. 2009 Václav Havel Dnes Jakub  Rolčík
16. 11. 2009 Dialog místo oslavného monologu Milan  Daniel
16. 11. 2009 Studenti vystoupili ve vídeňském Burgtheatru, stávkuje se v Basileji Štěpán  Steiger
16. 11. 2009 O nostalgii Karel  Dolejší
16. 11. 2009 Michael  Marčák
16. 11. 2009 Když není co dýchat   
16. 11. 2009 Několik vět k 17. listopadu 2009   
16. 11. 2009 Anketa Romano hangos: Který politik pro roce 89 nejvíc prospěl Romům? Případně mohl, ale zklamal? Pavel  Pečínka
16. 11. 2009 Dvojí smrt komunismu Radovan  Baroš