2. 11. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
2.11.2009
Proč není dobré spojovat botanickou a zoologickou zahradu

O spojení ZOO a botanické zahrady se již napsalo mnoho. Argumentů pro i proti je celá řada, od citových, jako je ztráta samostatnosti, vlastní tváře a tím i zmenšení nabídky služeb pro veřejnost tak i zcela rozumných, odůvodňujících nesmyslnost řešení ekonomicky (sloučený subjekt bude mít dražší a složitější vedení), rozdílnou metodologií chovu zvířat a pěstování rostlin (chemická ochrana proti škůdcům), rozdílný právní rámec (botanické zahrady jsou non profit a nesmí na pěstovaných rostlinách přímo vydělávat). Sloučením institucí se ztratí jejich dlouhodobé ambice, rozmělní cíle, zaměření, důslednost. Samozřejmé jsou i obavy, že se botanická zahrada promění v přidružený zahradnický podnik.

Sloučení se v Troji uskuteční nejspíše do roka. Byla jediným bodem pana radního Milana Richtera, když nastupoval do své funkce v radě a všechny dosavadní kroky - audity v institucích, odborné oslabení zahrady i četné rozhovory v médiích i usnesení rady hl.m. Prahy k tomuto vedou- viz kronika událostí na ZDE. Na nebezpečí sloučení jsem poukazoval na stránkách botany.cz již před více než rokem ZDE ).

Inicioval jsem také blog http://botanickazahrada.blog.cz/0806 , který slouží jako malé referendum. Mapoval vztah veřejnosti k botanické zahradě. Výsledky byly více než pozitivní - naprostá většina korespondentů, tj. 82 % spatřuje hlavní cíl zahrady shodně se zakládací listinou, přitom největší důraz je brán na genofond rostlin a sortiment. Sbírky rostlin také představují nejvíce hodnocenou zájmovou oblast botanické zahrady - 51 % respondentů. Z expozic byly jako nejúspěšnější vnímány Fata morgana – 37 % respondentů a Japonská zahrada – 32,6 % respondentů.

59% respondentů si myslí, že sloučení se ZOO povede k omezení činnosti botanické zahrady, 79,5 % respondentů vnímá možnost sloučení vzhledem k činnosti BZ jako negativní, pouhých 9 % za pozitivní.

Když jsem přemýšlel, proč se sloučení bojím, vzpomněl jsem si na jeden dávný rozhovor. Zoologická zahrada kdysi pořádala letní táborové školy - týden se děti jezdily seznamovat se zvířaty, učily se o jejich chování, ale pomáhaly i s kydáním hnoje. Moje dcera byla nadšená a příští rok si letní školu chtěla zopakovat. Ale ta již byla zrušena. Když jsem se na to zeptal významné pracovnice marketingu, řekla mi že "připravují akce pro desetitisíce a na letní školy chodily jen desítky dětí. Proto pro ně není zajímavá… " (Dnes již opět letní školy probíhají, i když s jiným scénářem.)

Bylo to mé prvé setkání s praktickým marketingem a současně naprostý šok. Základní školu i gymnázium jsem prožil v přírodovědných a botanických kroužcích. Dodnes si pamatuji, jaké dobrodružství bylo vylovit z tůně nejroztodivnější vodní žoužel a pak se ji pokoušet určit. Jak zajímavé bylo vidět pod binokulární lupou prašníky a v mikroskopu počítat chromozomy křivatců, které si student, barevný až za ušima, sám obarvil. Cítil jsem se tou zanedbatelnou menšinou a současně si uvědomil, jak kvalitně průměrné jsou akce, aby se zalíbily tisícům…

Bohužel marketing se později začal projevovat i v botanické. Také tam byl zrušen dětský kroužek. A začal se stále více uplatňovat v rozhodování. Po několika školeních a kurzech i rozumní lidé převzali nejenom marketingové výrazy, ale začali tak i myslet. Když se asi před pěti lety řešilo, kdo pojede na služební cestu do Anglie, tak nerozhodl projekt či náplň cesty, tedy odborné kritérium. Na cestu jeli pracovníci skleníku, protože skleník má vyšší návštěvnost. Argument pana ředitele byl jasný, nedalo se proti němu protestovat, ale byl nejhorším možným zdůvodněním. Když se připravovaly akce na příští rok, vážný argument proti odbornému provázení po sbírkách byl, že na něj chodí málo lidí.

Proč o tom píšu? Protože takto to ve velkých příspěvkových organizacích v současnosti chodí. A bohužel nejenom u nás. Velice obtížně prosadíte expozici ohrožených druhů plevelů, která zajímá pár botaniků nebo nedej bože ekologických extrémistů proti expozici pravidelných kulatých jehličnanů.

A tak se organizace stále více blíží OBI, BAUHAUSu nebo komerční výstavní akci. A tím akční marketing představuje vlastně pro organizaci obrovské nebezpečí. Ono je pak strašně blízko k otázce, proč máte dostávat příspěvek, když výstaviště pořádají totéž a ještě na tom vydělávají.

A pokud nebude možné argumentovat tím, že udržujeme genofond rostlin, který odborně zpracováváme a publikujeme, udržujeme kroužek pár nadšenců, kteří se učí botanice a pořádáme přednášky pro pár zvědavých důchodců, tak bude mít rozhodovací orgán opravdu právo tok peněz ustřihnout. Protože není důvod dotovat akce, které jsou v obdobných organizacích výdělečné.

Jak to bude fungovat v jednotná superorganizace? V republice máme sloučenou botanickou a zoologickou zahradu v Plzni. Její ředitel je výborný herpetolog a současně i skvělý znalec sukulentů. Tudíž je zřejmé, že nestraní ani jednomu oboru. Přesto, když jedete po dálnici do Plzně, uvidíte pouze plakát se lvy jako reklamu na ZOO. Proč? Protože osloví více lidí, než reklama na botanickou zahradu a protože o tomto nejspíše nerozhoduje ředitel, ale úředník, který má na starosti reklamu a pro který situaci správně vyhodnotil na základě průzkumu trhu.

Pokud ke sloučení do jedné superorganizace v Troji dojde, bude to přesně takto fungovat. Ale s jedním rozdílem. Ředitel nebude ani botanik ani zoolog, ale manažer a - protože post vznikne těsně před komunálními volbami - nejspíše i odložený politik. Jeho rozhodování bude čistě politické, ekonomické a marketingové. Pod ním bude zájmy botaniků bránit odborný ředitel. Bude v oslabené pozici - botanickou zahradu navštěvuje méně návštěvníků. A zvolí si generální ředitel silnou osobnost? Asi těžko.

V současnosti probíhají jednání slučovací komise. V roce 1968 se na jednáních o vzniku botanické zahrady účastnila řada předních českých botaniků a zahradníků – ing. Jaroslav Bartoš - vedoucí katedry ochrany rostlin VŠZ, ing. Jaroslav Hofman - dendrologická zahrada v Průhonicích, prof. Fott - vedoucí katedry botaniky, doc. Jan Nečásek - genetik, docent Antonín Duffek - vedoucí katedry zahradnictví VŠZ, ing. Jiří Mareček - katedra zahradnictví VŠZ, doc. Jan Jeník – katedra botaniky a Česká botanická společnost, Dr. Josef Rácz – přírodovědecká fakulta v Košicích, Dr. Jaromír Strejček – Pražské středisko památkové péče a ochrany přírody, ing. Václav Sinkule – ředitel SLZ, ing. Antonín Slavík – vedoucí projekčního oddělení SLZ, ing. Karel Hieke – Výzkumný ústav okrasných rostlin Průhonice, Dr. Holovský – Ústav pro tvorbu a ochranu krajiny. Magistrát reprezentovali pouze zástupci úřadu hl. architekta a jeden člověk za odbor komunálního hospodářství. Dnes mají podobné komise zcela jiné složení. O budoucnosti zahrady rozhodují auditoři soukromé firmy, politici a magistrátní úředníci.. Snad bohyně Flóra bude botanické zahradě strážným andělem a nedopustí její zánik…

Obsah vydání       2. 11. 2009
2. 11. 2009 Proč není dobré spojovat botanickou a zoologickou zahradu Pavel  Sekerka
2. 11. 2009 Immanuel Wallerstein: Afghánistán: hlava nebo orel, stejně prohraješ Immanuel  Wallerstein
2. 11. 2009 Rozklene se nad PrF plzeňské Almy Mater (ZČU) po dnešních volbách jas? Miloš  Dokulil
2. 11. 2009 Sedm hříchů datových schránek
2. 11. 2009 Jako v Británii a v Polsku, ani v ČR nebude platit Charta základních práv Evropské unie
2. 11. 2009 V Česku, Británii a Polsku Charta základních práv EU platit bude
2. 11. 2009 Lisabonská smlouva a česká demokracie
2. 11. 2009 Klaus, Benešove dekréty a EÚ Jozef  Hajster
2. 11. 2009 Proč trh selhává John Michael Greer
2. 11. 2009 Morálka jako kritérium a důsledek výběru partnera? Vladimír  Blažek
2. 11. 2009 Vědci se vzbouřili proti britské vládě
2. 11. 2009 "Generální štáb ruského námořnictva se honí za přízraky"
2. 11. 2009 Michal Horáček a úroveň kritického diskursu na aktualne.cz Boris  Cvek
2. 11. 2009 Zlínská cesta k blahobytu Miloslav  Štěrba
2. 11. 2009 Čí je to vina, aneb bohužel! Jiří  Baťa
2. 11. 2009 Utajená zákulisí špióna Polreicha
2. 11. 2009 Zemřel otec čínského jaderného programu
2. 11. 2009 Poznámky k článku „Lisabonské výdobytky pro námezdní dobytky“
2. 11. 2009 Poznámky k poznámce Karel  Dolejší
31. 10. 2009 Lisabonské výdobytky pro námezdní dobytky Karel  Dolejší
31. 10. 2009 Klaus zatím nevyhrál Jan  Hradil
31. 10. 2009 Recese je mrtva - ať žije recese!
21. 10. 2009 Britské listy potřebují 100 000 Kč na nové servery
31. 10. 2009 Merkel, Sarkozy a Zapatero kritizovali Camerona za dopis Klausovi
30. 10. 2009 "Češi jsou výjimečný národ," říká Jan Kraus Fabiano  Golgo
30. 10. 2009 Listina základních práv Evropské unie
30. 10. 2009 Tsunami jménem Goldstone
30. 10. 2009 Samozřejmě, že český národní charakter existuje Fabiano  Golgo
27. 10. 2009 Ideálně situovaný studentský byt na Starém Městě v Praze
31. 10. 2009 Národní charakter Věra  Říhová
30. 10. 2009 Odbory nechtějí výjimku z listiny, nevylučují stávku
30. 10. 2009 O vodu jde až v první řadě Ladislav  Žák
30. 10. 2009 Na co 28.října 2009 všichni zapomněli? Stanislav  Křeček
30. 10. 2009 Odpovědi vcítěného totalitáře Pavel  Urban
30. 10. 2009 Umísťování viníků na černou listinu korupci nezastaví. Zkusme to jinak Radim  Vysloužil
30. 10. 2009 'Nekrvavý puč' v Hondurasu: Co jste v televizi neviděli
8. 10. 2009 Hospodaření OSBL za září 2009