14. března 2003 kancléř Gerhard Schröder přednesl projev před německým Bundestagem, ve kterém navrhl plány reforem. Poukázal na tři hlavní oblasti, které se program zaměřil: ekonomika, systém sociálního zabezpečení a postavení Německo na světového trhu.

Kroky zahrnovaly snížení daně (např. snížení základní sazby daně z příjmu - Vstupní daňová sazba byla snížena na 16 procent z původní sazby 25,9 procenta v roce 1998 a poslední sazby 19,9 procenta a nejvyšší daňová sazba na 45 procent z původní sazby 53 procent v roce 1998 a poslední sazby 48,5 procenta ) stejně jako velké řezy v úhradě cen za lékařské ošetření a drastická omezení ve výši penze a podpoře v nezaměstnanosti. Německá Agenda 2010 se silně podobala podobným krokům, provedeným předtím v USA (reaganomics) a Velké Británii (thatcherism). Parametry v ní navrhované , byly v souladu s tržně liberálním přístupem EU a Lisabonské strategie. Jméno Agenda 2010 sám je odkazem k Lisabonské strategii 2010.

Série změn trhu práce, známý jako Hartz IV začal v 2003. Změny změnily charakter podpor v nezaměstnanosti a podobu pracovních úřadů v Německu. Tím proměnily celý systém německého sociálního zabezpečení. Proti konceptu Hartz IV protestovaly statisíce německých zaměstnanců.

Dle usnesení Spolkové rady a Spolkového sněmu z 19. prosince 2003 měla přinést reforma komunálních financí v roce 2004 zvýšení příjmů obcí o 2,5 miliardy eur. Od roku 2005 se měly daňové úlevy zvýšit na částku kolem 3 miliard eur.

Zákon o modernizaci zákonného zdravotního pojištění" je v platnosti od 1. ledna 2004. Jen v roce 2004 se měly zákonnému zdravotnímu pojištění snížit náklady o deset miliard eur.

V SRN se nyní díky Agendě 2010 platí větší doplatky za léky a jsou vybírány poplatky za lékařskou praxi ve výši 10 eur na lékaře a čtvrtletí (při jejich zaplacení se již žádné další poplatky nevybírají). Od roku 2005 měl být vybírán dodatečný měsíční poplatek na zubní náhradu, který bude automaticky zahrnut do zdravotního pojištění (cca. 10 eur v případě zákonného zdravotního pojištění). Do roku 2007 se měla zvýšit částka, o kterou se každý rok uleví nemocenské pokladně, o 23 miliard eur.

Oslabení ochrany před výpovědí měl především zjednodušit malým společnostem a začínajícím podnikatelům najímání nových pracovních sil. Znamenal ale rizika, se kterými se odbory nesmířily.

Jednou ze změn je rozšíření zaměstnávání na snížený pracovní úvazek, tzv. mini-job. Tento pracovní úvazek je omezen příjmem 400 eur měsíčně a podléhá nižšímu zdanění. Negativním efektem je, že na mini-joby jsou převáděna běžná pracovní místa.

Další reformou měla být přeměna úřadů práce (Arbeitsamt) na Spolkovou agenturu práce (Bundesagentur für Arbeit) a v souvislosti s touto změnou vznik celé sítě soukromých agentur, které by se staly pronajímatelem pracovních sil na krátkodobý úvazek. "Zaměstnanci" takovýchto agentur se měli rekrutovat z řad nezaměstnaných registrovaných Spolkovou agenturou práce.

Odbory usilují o tvorbu nových pracovních míst. Odmítaly hlavně zkrácení týdenní pracovní doby až na 35 hodin. Odbory v minulých letech dosáhly v tripartitě dohody o snížení délky pracovní doby na 35 hodin týdně ve třech fázích: do roku 2005, 2007 a 2009. Odborové svazy se děsilz ztráty 100.000 pracovních míst.

Kvůli své strategii "Neue Mitte", Agendě 2010 a hlavně kvůli jejímu prvku Hartz IV, který vyjednal personální předseda společnosti VW Peter Hartz, Gerhard Schröder prohrál poslední parlamentní volby. Odkaz - byť jen prozatím v názvu, na tyto německé reformy vyjadřuje poměrně věrně míru kompromisu i rizika, které hodlá Paroubek podstoupit při vyjednávání společné vlády s ODS. Můžete srovnávat...

Český návrh Agendy 2010 ZDE