Předseda federální rezervní banky Ben S. Bernanke varoval v pátek, že nerovnoé rozdělování zisků v ekonomice může ochromit obchodní liberalizaci posledních desetiletí. "Vzhledem k tomu, že nedávné hospodářské změny ohrožují živobytí některých zaměstnanců i zisky některých firem," uvedl Bernanke, "politikové musejí zajistit, aby byl prospěch z globální hospodářské integrace dostatečně široce sdílen."

Ekonomové uvádějí různé důvody, proč mzdy stagnují. I když v hospodářství neustále vznikají nové pracovní příležitosti, globální obchod, přistěhovalctví, propouštění a technologie - a nejistota pro zaměstnance, kterou toto všechno vyvolává - jak se zdá, ochromila vyjednávací schopnosti zaměstnanců.

Odbory jsou daleko slabší, než kdysi bývaly, a kupní síla minimální mzdy je na minimu za posledních 50 let. A zdravotnictví je daleko dražší, než bylo ještě před deseti lety, a tak firmy vydávají více na zdravotní pojištění než na platy.

Celkem to znamená, že největší podíl z ekonomiky plyne podnikům a nikoliv zaměstnancům na platech. V prvním čtvrtletí roku 2006 představovaly platy 45 procent amerického hrubého domácího produktu. V roce 2001 představovaly téměř 50 procent a v prvním čtvrtletí roku 1970 rekordních 53,6 procent. Každé procento se dnes rovná částce 132 miliard dolarů.

I sečtou-li se platy zaměstnanců s podnikovým pojištěním, i tato částka je na minimu. Kromě krátkého období v polovině devadesátých let nebyla tato částka nižší od roku 1966.

Za poslední rok stouplo pojištění zaměstnanců jen o 3,4 procenta, zatímco inflace v Americe byla vyšší než 4 procenta.

V Evropě a v Japonsku zaznamenávají také firmy rekordní zisky na úkor platů. Je to v důsledku globalizace. Mnoho amerických zaměstnanců čelí tlaku zaměstnanců a nízkých mezd z Číny a z Indie.

Po většinu dvacátého století rostlu produktivita i mzdy - hlavní měřítko hospodářské výkonnosti - společně. Produktivita a mzdy rychle stoupaly během padesátých i šedesátých let a jejich vzrůst byl pomalejší v sedmdesátých a v osmdesátých letech.

Avšak v posledních letech vzrůst produktivity nadále stoupal, zatímco platy se nezvyšují tak rychle. V letech 2000 - 2005 vzrostla produktivita pracovních sil o 16,6 procent, avšak platy vzrostly pro průměrného dělníka pouze o 7,2 procent. Největší podíl na tomto vzrůstu má vzrůst plateb na národní pojištění.

Průměrný příjem amerických rodin nadále systematicky roste, ale je to hlavně důsledkem růstu platů na vrcholu zaměstnanecké hierarchie, nikoliv důsledkem vzrůstu všech platů. I pro zaměstnance, kteří vydělávají 80 000 dolarů ročně - byl vzrůst inflace za poslední tři roky vyšší než vzrůst jejich příjmů.

Existuje dvojí ekonomika. Jednak lidé, kteří mají prospěch z globalizace, technologie, vyšší produktivity a vyšších zisků podniků.

A pak jsou tvrdě pracující obyčejní lidé, jejichž platy nerostou. A těchto lidí je daleko víc.

V roce 2004 se 1 procentu osob, které vydělávají nejvíc, zvýšily platy o 11.2 procent celkového zvýšení platů v celé zemi.

Podrobnosti v angličtině ZDE