29. 11. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Benedikt XVI.
29. 11. 2006

Přináší svou zahraniční misí Jeho Svatost papež Benedikt XVI. světu nebo aspoň Turecku požehnání?

Tato návštěva nejvyššího představitele římskokatolické církve je automaticky především ve stínu papežovy řezenské přednášky z 12. září 2006. Přednáška sama je v bezděčném stínu pětiletého výročí 11. září 2001, kdy došlo k šokujícímu útoku na USA letadly, jichž se předtím zmocnili fundamentalisticky orientovaní muslimové. Problematika násilí se odrazila také ve zmíněné řezenské přednášce. A reakce na tuto přednášku v muslimských zemích nebyla rozhodně pouze akademická (pustošení svatyň, zavraždění jeptišky v Somálsku).

V Turecku je 72,5 milionů obyvatel. Drtivou většinou jsou sunnitskými muslimy. Muslimského obyvatelstva stále přibývá. V zemi žije jen zcela zanedbatelný počet ortodoxních křesťanů; jde o nepatrný zlomek jednoho procenta. Cařihradský patriarchát (s patriarchou Bartolomějem) má ovšem stále význam jako původní hlavní sídlo křesťanské ortodoxie. Návštěva Benedikta XVI. v Turecku je mj. motivována jako plánované setkání dvou čelných církevních představitelů. Jako kdyby se takto připomnělo dávné a politováníhodné schisma, které obě společenství definitivně vzájemně od sebe oddělilo (roku 1054). Ta chystaná návštěva jako kdyby skýtala naději na další vzájemné přiblížení. Státní aparát musel ovšem angažovat 22 000 policistů, a to jak k udržení veřejného pořádku během této, zvláštní měrou věroučně orientované návštěvy, tak také k ochraně papežova života. Pro veřejné mínění je papež persona non grata (tj. "nežádoucí osobou"). Přitom papež po svém zvolení si vybral jméno, které v překladu zní "Požehnaný". Kromě toho, co tu bylo zmíněno úvodem, cosi tu zřejmě navíc neladí. A to přitom při všem Turecko patří mezi nejcivilnější muslimské státy!

Možná bychom si mohli --- jen tak na okraj --- připomenout, jak se muslimský vliv šířil do Evropy. Už ve druhém desetiletí 8. století Arabové dobyli území dnešního Španělska. Roku 1492, v roce objevení tehdy ještě nepokřtěné Ameriky, byli posléze vytlačeni. Jenže čtyři desetiletí předtím, roku 1453 Turci dobytím Cařihradu ukončili existenci Byzantské říše a získali předpolí k dobývání Evropy od východu. Dvakrát se jim podařilo dostat se až do střední Evropy. Roku 1529 a 1683 obléhali Vídeň. Ještě před první světovou válkou tehdy "naše" rakousko-uherská monarchie hraničila na Balkáně s Osmanskou říší. Po první světové válce navodil Mustafa Kemal Atatűrk, "Otec Turků", řadu dalekosáhlých reforem, jimiž novému tureckému státu dal do vínku mnoho pozitivního. Připomeňme aspoň výrazné prvky laicizace státu, spolu se zavedením latinky a některých vnějších forem tehdejší evropské politiky. V nynější značně citlivé situaci se považuje nejednou za problém, zda je Turecko evropským státem. Turecko se uchází o členství v EU.

Je už dávno členem NATO. Zůstávají však setrvale problémy kolem Kypru, od doby jeho násilného rozdělení na tureckou a řeckou část. Hrozí, že právě tyto problémy přeruší citlivé jednání Turecka o členství v EU. Případné pochybnosti o "evropanství" Turecka jsou tu nádavkem...

Vraťme se k té papežské návštěvě. Ministerský předseda Turecka Erdogan a jeho ministr zahraničí Abdullah Güll budou právě v období té návštěvy v zahraničí, na jednání NATO. V Turecku si zřejmě také pamatují, že nynější papež --- ještě jako kardinál Ratzinger --- projevil roku 2004 názor, že by si mělo Turecko hledat vazby spíše na islámské státy, než je hledat v Evropě (tedy v EU). Na okraj budiž tu řečeno, že římskokatolíků je v Turecku jen 32 000 a zatím jim chybí právní uznání, i když mají dva vikariáty. Vyvstává tu problém reciprocity vůči "Západu". Jenže turecký premiér má mj. také na krku příští rok volby, takže si nemůže zadat mezi nacionalisty a islamisty, o jejichž oporu nutně stojí.

Samozřejmě že něco jiného je ve hře, pokud bychom si měli připomenout, že papež Benedikt XVI. je teolog, který za Jana Pavla II. 24 let se staral o čistotu římskokatolické doktríny. Dnes musí zřejmě s politováním konstatovat, že věřících křesťanů a zvláště římskokatolíků v Evropě stále ubývá. Je problém, jak vnímat náboženskou víru evangelikálů ze Spojených států. Přitom jsou tu až příliš viditelné projevy náboženské víry u muslimů, která --- kdyby ji neprovázely fundamentalistické, ne-li navíc až teroristické projevy --- by zřejmě mohla dát příklad pro křesťanskou obrodu Západu, jenž je obecně až příliš vlažný.

Dvacet let je starý projekt ekumenického setkání v Assisi (1986). Byl to takový menší summit představitelů různých věr. Spolu se také pozvaní hodnostáři pod jednou střechou modlili. Je tu ovšem ošidná otázka: do jaké míry vzývali obdobný transcendentní boží majestát? Jan Pavel II. dokonce jako první papež vůbec navštívil roku 2001 v Damašku mešitu. Teolog, pokud věří, stěží ovšem může vlastní víru stavět do polohy jakoby jen jedné alternativy mezi mnohými. Sám Benedikt XVI. v té své opakovaně zde zmiňované řezenské přednášce připomínal závažnost možného spojení náboženské víry s racionalitou. Je samozřejmě otázka, zda ve věroučných záležitostech hraje rozum zásadní roli. Do cesty rozumové úvaze se tu historicky staví řada nejen problematicky průkazných svědectví, ale pak zvláště dogmata, která racionální uvažování nepřipouštějí. Vzájemně se tolerovat by ovšem problémem být nemělo. Reciprocitu nemuslimská vyznání v islámském světě zatím vesměs nemají. Stěží toho papež teď dosáhne aspoň v Turecku.

Demonstrace proti papežské návštěvě Turecka mohou ovšem posílit negativní nálady v členských zemích EU vůči dalšímu jednání s Tureckem o jeho přistoupení k EU. Ožehavá je stále kyperská otázka. V takové situaci pak stěží pomůže sebekriticky si přiznat, že křesťané také nejednou vsadili na meč, když chtěli posílit vlastní víru. Křižácké války trvaly mezi léty 1096 -- 1291 a rozhodně nebyly jen dokladem touhy osvobodit boží hrob z rukou "nevěřících". Vstřícné vztažení papežových paží k policejně střeženým davům a jeho bílý úbor stěží mohou zahladit dojem, který navodil v Řezně, i když argumentaci taky kotvil jakoby jen do historického rámce; ovšem jen na účet muslimské víry. Tu cestu by bývalo bylo radno odložit...

                 
Obsah vydání       29. 11. 2006
29. 11. 2006 Europoslanci "zostudí 11 států EU a hlavně Polsko"
29. 11. 2006 Základna: Může být vlastně předem zodpovězená otázka s otazníkem? Štěpán  Kotrba
29. 11. 2006 Irák: "Je to občanská válka"
29. 11. 2006 Editor britského bulvárního listu shledán vinným, že odposlouchával královské mobily
29. 11. 2006 Politické pravidlo číslo jedna, aneb Co papež ví a Stoiber netuší Uwe  Ladwig
29. 11. 2006 Británie a USA "viděly sovětskou okupaci Estonska, Lotyšska a Litvy jako jedinou správnou možnost"
29. 11. 2006 Názor dne Oldřich  Průša
29. 11. 2006 Přináší svou zahraniční misí Jeho Svatost papež Benedikt XVI. světu nebo aspoň Turecku požehnání? Miloš  Dokulil
29. 11. 2006 Nietszcheho Lilith, Jungova židovka a Freudova přímluvkyně u Hitlera Jan  Stern
29. 11. 2006 Státní zástupci znovu proti Pavlu Němcovi Zdeněk  Jemelík
29. 11. 2006 Konflikt na Blízkém Východě - rekapitulace Václav  Jumr
29. 11. 2006 Pilulky extáze poškozují lidský mozek už při prvním použití
29. 11. 2006 Virtuální Kateřina  Bolechová
29. 11. 2006 "Dobrovolnost" podle ministra Gandaloviče Stanislav  Křeček, Radko  Martínek
29. 11. 2006 David ze Vsetína Oskar  Krejčí
29. 11. 2006 Jednání EU a Turecka ztroskotalo
29. 11. 2006 Předem poražená agenda 2010 Štěpán  Kotrba
29. 11. 2006 EU-Rusko: Partnery nelze mentorovat Oskar  Krejčí
29. 11. 2006 Bojovat se mělo! Petr  Wagner
29. 11. 2006 Neznesiteľná ťažoba zhody Michal  Polák
29. 11. 2006 Michael  Marčák
29. 11. 2006 Letité klišé ahistorického pohledu na dějiny Jiří  Glonek
28. 11. 2006 Svět bez komunistů by býval lepší Boris  Cvek
29. 11. 2006 Jaký by byl svět s komunisty a bez nich?
29. 11. 2006 Pétépáci, komunismus a druhá světová válka
29. 11. 2006 ČSSR: Sousedé si ušetřili na auto
29. 11. 2006 Zákaz komunistů?
29. 11. 2006 Soukromé vlastnictví pana Víta Jan  Bláha
28. 11. 2006 Nová obět Mejstříkova zmateného antikomunismu? Lubomír  Novotný
29. 11. 2006 Polonium Hynek  Bíla
28. 11. 2006 Šéf ROSATOMU vyloučil, že by polonium bylo ukradené v Rusku
28. 11. 2006 Sedm letů Guantanamo Express do Polska
28. 11. 2006 Cena života i smrti a odškrtávači počtu mrtvol Jan  Klepetář
28. 11. 2006 Michale Grade odchází z BBC do ITV
28. 11. 2006 Bílé noci Alex  Koenigsmark
28. 11. 2006 Talabání dal v pondělí Bushovi facku Štěpán  Kotrba
28. 11. 2006 O čem musí jednat NATO v Rize?
28. 11. 2006 Marek Eben na dně své plovárny s Lenkou Reinerovou Miloslav  Vrána
28. 11. 2006 O pouhém oficiálním tajemníkovi v neoficiálním stavu Bohumil  Kartous
28. 11. 2006 Lidovci už zase chtějí být lidovci Štěpán  Kotrba
28. 11. 2006 Z pohádky do pohádky Pavel  Kopecký
21. 11. 2006 Hospodaření OSBL za říjen 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce