Afghánské ženy podle autorky pociťují obrovský hněv vůči velitelům mudžahídů a touží po tom, aby byli postaveni před soud. Moc těchto válečných magnátů však Američané v Afghánistánu posílili - využívají jich jako spojenců proti Talibánu a al Kajdě. To vede ke zděšení nejen pozorovatelů, kteří mají přístup ke zprávám organizace Amnesty International, ale také obyčejných žen, které byly svědky a dosud jsou dodnes svědky zločinů těchto velitelů. "Lidé, kteří by měli být za své zločiny postaveni před soud, zastávají stále ve vládě klíčová postavení, takže v takové situaci je naprosto k ničemu hovořit o demokracii a o právech žen," konstatovala afghánská ženská aktivistka Sahar Saba.

Jak známo, tito váleční magnáti - muži jako Rashid Dostum - mají velmi podobný postoj k ženám jako měl Taliban. Zpráva Between Hope and Fear (Mezi nadějí a strachem), kterou právě vydala lidskoprávní organizace Human Rights Watch, děsivým způsobem připomíná, co to znamená. Tito váleční magnáti útočí na ženy, které se snaží podílet se na jakékoliv politické či rozvojové práci. I v Kábulu konstatovala jedna žena, podílející se na práci jedné ženské organizace: "Už jen vstoupit do dveří této kanceláře je vážné riziko." Ženy se systematicky stávají terčem zastrašování.

Mnoha žen bylo zabráněno, aby se voleb účastnily. Ženy v Afghánistánu požadují financování dalšího rozvoje a odzbrojení v Afghánistánu, a rozšíření mírových sborů OSN. Západní politikové sice zneužívají jejich existence v Afghánistánu ke svým politickým cílům, ale skutečný zájem o situaci žen v Afghánistánu, která je nadále obtížná, ve skutečnosti nemají.

http://www.guardian.co.uk/comment/story/0,3604,1324936,00.html