Tento požadavek je natolik bizarní, že se jím zabýval úvodník ottawských novin "The Ottawa Citizen". Odsoudil policii za krutý způsob, jakým chce údajně vyšetřovat následky násilí proti prostitutkám místo toho, aby se zabývala násilím samotným. Problémem totiž není to, že by měla policie potíže při identifikaci zavražděných prostitutek - problémem je to, že je těch zavražděných velice mnoho.

Gary Ridgway se přiznal k tomu, že zavraždil 48 prostitutek ve Spojených státech. Vraždil je prý z toho důvodu, že jejich náhlé zmizení nevzbuzuje příliš velkou pozornost.

V kanadském Vancouveru zmizelo více než 60 žen od r. 1983. Vznikla otázka, zdali se policie zabývala jejich případy dostatečně usilovně. Nemělo by se zmizení prostitutky vyšetřovat stejně intenzívně jako zmizení jakékoliv ženy? I jiná kanadská města mají dlouhé seznamy zmizelých žen, že to budí vážné obavy. Policie, která se zabývá zmizelými osobami v prérijních provincích a na severním území, má na seznamu 79 případů, z nichž jde ve 40 případech o vraždy. Některé případy se vlečou po celá desetiletí. Všechny se týkají žen, které vedly "riskantní způsob života", kam se kromě prostituce také řadí užívání drog.

Částečně jako reakce na zprávy o takových případech začala nedávno státní policie RCMP v Edmontonu shromažďovat informace o prostitukách a uživatelkách drog - například identifikační známky jako tetování, tělesná znamení - a podrobnosti o jejich nejbližších příbuzných. RCMP v Edmontonu i v Halifaxu žádá prostitutky o "vzorky pro analýzu DNA", tedy o vlasy. Účast na tvorbě příslušné databáze je údajně dobrovolná a důvěrná. RCMP tvrdí, že taková účast nepovede k tomu, že by potom byly prostitutky stíhány za provozování "sexuálních služeb". Jde prý výhradně o to, aby bylo usnadněno identifikování případných obětí vražd. Mluvčí policie v Albertě prohlásil, že by mohl vznik databáze DNA sloužit jako odstrašující prostředek pro vrahy druhu Garyho Ridgewaye.

Úvodník vyslovuje pochopení pro zájem policie a usuzuje, že je na prostitutkách, zdali se chtějí testů zúčastnit. Upozorňuje ale na podobnou situaci, kdy by se zájem policie soustředil na případné oběti vražd místo toho, aby se soustředil na vyšetřování vražd samotných. Analogickým případem by mohla být série vražd dětí a z toho plynoucí požadavek policie, aby rodiče poskytovali kadeře svých dětí, aby ty mohly být v případě vraždy identifikovány.

Úsilí o snížení rizika, kterému čelí prostitutky, znamená, že je třeba lépe pochopit, proč někdo, jako Gary Ridgeway uvažuje, že je snadnější zabít prostitutku než jinou ženu. Je to proto, že kanadský trestní zákoník vytlačil prostitutky k životu ve stínu - za samotný okraj společnosti.

Prohibice nefungovala v případě lihovin a nefunguje ani v případě prostituce. Usnadňuje ale zločinným živlům unášet prostitutky, zneužívat je a případně je i vraždit. Policie by měla předeším identifikovat příčiny, které vedou k vraždám místo toho, aby se už dopředu zajímala o to, jak nejsnáze identifikovat případné mrtvoly. Úvodník končí neadresnou výzvou, abychom se znova podívali na zákony o prostituci.

V úvodníku už ale nebyla ani zmínka o tom, že prostituce jako taková není podle zákona v Knadě trestná, ale všechno, co s ní souvisí, trestné je. Tak je třeba trestné domlouvat se ohledně prostituce. Prostituce není trestná, ale je trestné provádět ji jak na veřejnosti tak i v soukromí. Každý den pózuje v Kanadě celá řada policistek jako "volavky", aby mohly zatknout muže, kteří se chtěli domlouvat o "sexuální službě". Takovým mužům se zde říká "johns" a běda tomu, který se dá s pózující policistkou do řeči. V případě, že to je jeho první případ, může se "vykoupit" tím, že se zúčastní několikatýdenního policejního kurzu pro "johny". Před několika lety došlo v Ottawě k zatčení vynikajícího srdečního chirurga. To bylo potom sousto pro sdělovací prostředky! Uvažovalo se dokonce o zveřejňování jmen mužů, kteří se hodlali domlouvat s prostitutkou - ale narazily na policistku.

Aby se usnadnil postih "johnů", byla řada ulic v okolí ottawského trhu označena za jednosměrné a to takových způsobem, že nebylo snadné vymotat se z nich ani za dne, natož za tmy. Situaci komplikovaly i řetězy natažené napříč některými ulicemi. To všechno pro případ, že by se s prostitutkou na chodníku chtěl domlouvat řidič auta.

Volání po revizi zákona o prostituci se bude opakovat při každé další vraždě prostitutky. Čtenáři se budou dovídat podrobnosti z jejího života a bude se lamentovat nad tím, že by lepší zákon předešel této nejnovější vraždě. To se bude opakovat mockrát a bude se v novinách upozorňovat, že "by se mělo něco udělat".