2. 9. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
2. 9. 2004

Interregionální strana zelených v Rusku

Štěpán Rychtář

Ruský stranický systém se vytvářel jako ostatní systémy většiny zemí střední a východní Evropy po dlouho trvajícím monopartismu totalitního typu. To co působí jako největší problém malých stran (mezi které ISZR rozhodně patří), je ruský volební systém. Vstupní klauzule do 450-tičlenné dumy (dolní komora ruského parlamentu se nazývá Federální shromáždění) je 5% pro polovinu volenou poměrným volebním systémem, druhá polovina poslanecké sněmovny je volena většinovým volebním systémem v jednomandátových volebních obvodech – „mor“ na malé marginální strany bez významných osobností (opět případ ISZR).

Charakteristika ruského politického systému a systému ruských politických stran

Vznik současného ruského politického systému je možno datovat na začátek 90. let 20. století, kdy se rozpadl Sovětský svaz na základě tzv. Bělověžských dohod[1]. Typickým rysem ruského systému je na jedné straně klasický postkomunistický ráz, který však na straně druhé, díky sedmdesátileté existenci totalitního státu a absenci zkušenosti Rusů se skutečně demokratickým režimem vůbec, vykazuje několik signifikantních rysů; ať už přetrvávající vliv bývalých společenských garnitur (armáda, represivní složky) na vývoj politické současné politické scény nebo významná role tzv. oligarchů, na jejichž finanční podpoře staví mnohé politické subjekty. Těžká ekonomická situace většiny obyvatel země nutí občany starat se spíše o své primárně materiální potřeby (lidově „co do úst“) a vede v určitých momentech k apatii voličů zvyklých na fakt, že ti „nahoře“ si vždy dělali a dělají, co chtějí. Přestože se momentální politická situace v Rusku stabilizuje, stále je ještě nutné hovořit o probíhající transformaci, která je spojena s typickými peripetiemi postkomunistického systému: institucionální disbalance, napětí mezi slabou legislativou a silnou exekutivou (semi-prezidentský model) a dále již zmiňované sociální a ekonomické problémy státu[2].

Ruský stranický systém se vytvářel jako ostatní systémy většiny zemí střední a východní Evropy po dlouho trvajícím monopartismu totalitního typu. To co působí jako největší problém malých stran (mezi které ISZR rozhodně patří), je ruský volební systém. Vstupní klauzule do 450-tičlenné dumy (dolní komora ruského parlamentu se nazývá Federální shromáždění) je 5% pro polovinu volenou poměrným volebním systémem, druhá polovina poslanecké sněmovny je volena většinovým volebním systémem v  jednomandátových volebních obvodech – „mor“ na malé marginální strany bez významných osobností(opět případ ISZR). Poslední překážka pro malé strany je způsobena velkou geografickou rozlohou Ruska, kdy ruský volební zákon stanoví, aby celorusky registrovaná politická strana prokázala existenci vlastních struktur v každém z 46 regionů země. Nemluvě o potřebě 200.000 podpisů k registraci strany do parlamentních voleb.

Nutno uvést, že to není pouze volební systém, který nenahrává malým subjektům jako ISZR. Mezi další faktory patří v celkovém měřítku neexistence skutečné postmateriální sociální skupiny voličů (špatná hospodářská situace),a tato malá skupina obyvatel se spíše orientuje na pravicové liberální subjekty (Jabloko nebo Strana pravicových sil) a hlasy protestních voličů většinou končí v náručí stran nalevo od ISZR, o které není v ruském stranickém systému nouze (komunisté, socialisté, trockisté, atd.).

Jedinou šancí pro ruské Zelené tak zůstává jejich silnější pozice na regionální úrovni, kde se mohou v určitých oblastech Ruska opřít o početnější, svým způsobem postmateriálně smýšlející elektorát (většinou se jedná o velké metropole – konkrétně Petrohrad, Moskva nebo Nižný Novgorod).

Stručný historický vývoj Ruské strany zelených (RSZ) až k současné ISZR

Jak už u stran zelených bývá zvykem, počátečním impulsem pro vytvoření ekologické strany bylo hnutí vycházející od zdola na lokální úrovni. Jinak tomu nebylo ani v Rusku.

Prvním takovým subjektem, který se zformoval pouze v rámci Petrohradského regionu byla Petrohradská strana zelených (PSZ), která se zaregistrovala někdy v průběhu roku 1992. Právě z petrohradské „centrály“ vycházela většina aktivit a iniciativ, které podněcovali vnik „zelených“ hnutí v různých oblastech Ruské federace. Je si však již zde uvědomit, že se nejednalo o žádné početné struktury, ač se toho vedení PSZ jistě pokoušelo docílit, ale spíše se jednalo o skupinu nadšenců spolupracujících s dalšími skupinami nadšenců v některých regionech z právě vznikajících nevládních organizací s ekologickým zaměřením činnosti.

Sídlo PSZ a v stejném roce vzniklé RSZ bylo až roku 1997 v Rjazani jihovýchodně od Moskvy[3].Straně se však nepodařilo před prvními parlamentními volbami v roce 1993 získat nutných 200.000 podpisů na registraci do nich. RSZ tak kandidovala jen v některých regionech (v Petrohradě pod názvem PSZ). RSZ poté nekandidovala v žádných následujících parlamentních volbách v letech 1995, 1999 ani 2004 a omezila svou činnost jen na několik regionů. Programatika strany byla od počátku vyhraněná především na klasická „zelená“ témata na jaká jsme zvyklí u západoevropských stran zelených: důsledně protijaderná politika, snižování emisí, odmítání povinné vojenské branné povinnosti, zrušení trestu smrti, proti diskriminaci na základě národnosti, rasy, pohlaví nebo sexuální orientace atd.

V průběhu a hlavně ke konci 90.let strana prodělala hlubokou takřka existenční krizi vyvolanou hlavně díky vyčerpání původního entuziasmu zakládajících členů, frustrací z volebních neúspěchů a krizový nedostatek finančních prostředků strany, které by alespoň pomohly udržet stranu v chodu[4]. Nedostatek význačných osobností stejně jako dobrovolníků, kteří by umožnili fungování strany na rozsáhlejší než roztroušené regionální úrovni, vedlo ke ztrátě počátečního nadšení. Na začátku nového tisíciletí tak dochází k postupné transformaci RSZ na nevládní organizaci soustřeďující se na ekologickou a lidskoprávní problematiku v Rusku. V této době také došlo k přejmenování strany na Interregionální stranu zelených Ruska (ISZR).

Nelze opomenout skutečnost že v Rusku v 90. letech existovaly i jiné více i méně politické subjekty akcentující ekologickou tematiku ve svém programu. Strany jako Cedr, Sociálně-ekologická unie Ruska, Zelený kříž, Ruská ekologická unie/Ruské zelené hnutí aj., povšechně se však jednalo o subjekty povahy nevládní organizace s nejasnou strukturou (např. Zelený kříž) nebo strany přebírající části programu Zelených z čistě pragmatických důvodů (např. Cedr).

Současná podoba Interregionální strany zelených Ruska

Proces vytváření momentální podoby ISZR započal v létě roku 2003, kdy se skupina enviromentalistů zastupujících některé ruské nevládní organizace a „zelené“ aktivisty z původní RSZ setkala u jednacího stolu při příležitosti dialogu Východ – Západ.

Zástupci těchto organizací z celkem 18 ruských regionů započali jednání o budoucí podobě Zelených v Ruské federaci a jejich roli v ruském politickém životě.

Debata na téma vytvoření celoruské zelené strany musela vyřešit dva hlavní problémy, pro které byla navrhnuta následující řešení. Za prvé: doposud jedinou stále fungující stranou, kterou je možno považovat za skutečné zelené je nástupnice RSZ Interregionální strana zelených Ruska. Ale ISZR je ve skutečnosti politicky aktivní pouze v severozápadním regionu Ruska (Petrohradský region) a je potřeba ji přetransformovat, aby se stala zárodkem nové celonárodní ruské zelené strany, tedy rozšířit její působnost na celé území Ruské federace. Kritéria v rámci tohoto dialogu jsou následující: nová celoruská strana by neměla mít méně než 10.000 členů s měla by mít své zastoupení ve všech 46 ruských regionech s minimálním počtem 100 členů na pobočku. Nebude možné dosáhnout takových podmínek bez spolupráce s ostatními společensky aktivními skupinami v Rusku.

Z toho vychází druhý problém řešený v rámci dané diskuse a to, že pro vytvoření velké národní strany je třeba získat podporu od ostatních neekologických organizací, které se však v určitých bodech kryjí s programatikou ISZR. Jedná se zvláště o nevládní organizace, které se zabývají ochranou lidských práv nebo aktivisty z řad antiglobalistů, antifašistů aj. Na pomoc při řešení těchto dvou nejdůležitějších problémů bylo nutné vytvořit a formulovat politickou platformu a chápat vytvoření nové celoruské strany zelených jako kompletně nové struktury.

Do května 2003 se tato myšlenka setkala s příznivým ohlasem mnohých aktivistů z celkem 35 regionů, což znamenalo takřka dvojnásobně větší ohlas než bylo tak brzy očekáváno. Na začátku května byl vytvořen výbor sedmi lidí (většinou členové PSZ) pro koordinování více než 50 zájmových skupin a vytvoření prvního návrhu politického programu strany.

První diskuse na téma politického programu plánované strany se konala 17.-18. května 2003 v Rjazani. Debaty se kromě zástupců ISZR zúčastnili i mnozí zástupci antiglobalistických hnutí a právě tato diskuse dle představitelů ISZR jasně ukázala, že existuje poměrně velký zájem o „zelené“ myšlenku ze strany neekologických organizací. Politický program byl koncipován ve formě sociální smlouvy, v rámci které se Zelení ujímají naplnění nejožehavější sociální a enviromentální problematiky. Na rozdíl od programů ostatních stran, je vedení ISZR přesvědčeno o tom, že politický program strany by měl být srozumitelný pro většinu Rusů a měl by navrhovat praktická a realizovatelná řešení každého problému, o kterém se zmiňuje.

Podle všeho tedy ruští zelení směřují k dalšímu setkání s dalšími nevládními organizacemi, které se zabývají lidsko-právní problematikou, ochranou spotřebitelů, odbory, případně spotřebitelskými komorami. Měla také vzniknout skupina, která připraví stanovy budoucí strany a další dokumenty potřebné k registraci strany v celoruském měřítku atd. Dále měly probíhat přípravy volebního rozvrhu a případné volební kampaně strany, ale vzhledem ke skutečnosti, že strana není příliš oblíbena u velkých ruských podniků, nadnárodních korporací nebo orgánů státní moci,[5] ISZR neočekávala dostatek finančních prostředků, aby mohla kandidovat v parlamentních nebo prezidentských volbách v roce 2004, což se opravdu nestalo. Vytvoření finální podoby celoruské ISZR a její registrace na národní úrovni byla plánována v průběhu letošního roku[6] .

Jako názornou ukázku plánovaného programu ISZR zde uvádím konkrétní a podle vedení strany její nejdůležitější cíle pro letošní rok[7].

Dle Akčního plánu má ISZR napomoci pokračovat a rozvíjet své aktivity, započaté již v roce 2001 a 2002. Tyto aktivity budou tedy znovu obsaženy v letošních cílech strany a měly by být rozšířeny v následující projekty: (a) Zelená síť, (b) Rovnost pohlaví v oblasti pracovních příležitostí a (c) Protikorupční skupina.

Zelená síť

Jedná se o další rozvíjení a prohlubování spolupráce ISZR s ruskými ekologickými nevládními organizacemi a skupinami „zelených“ aktivistů po celém Rusku. Projekt vychází ze zkušenosti, že před iniciativami a aktivitami ISZR byly jednotlivé nevládní organizace a hnutí koncentrovány pouze na své dílčí problémy ve svém regionu. Jen několik takových organizací mělo představu o tom,co se daném směru děje v ostatních regionech a právě proto neprobíhala vzájemná spolupráce a koordinace mnohdy takřka totožné činnosti.

ISZR proto usiluje o vytvoření takových informačních kanálů (noviny, tiskoviny, časopisy s celonárodní distribucí), které by poskytly všem zainteresovaným obrázek o „ekologických aktivitách“ v celém Rusku.

Dalším cílem ISZR spadajícím do projektu Zelená síť, je vytvoření určitých volných neoficiálních struktur, které by pravidelně obstarávaly kontakt mezi aktivisty a „nevládkami“ v celé Ruské federaci. ISZR proto navrhuje organizování několika setkání v průběhu roku 2004 a vytvoření nějaké formy výboru pro Zelenou síť, který by pomáhal s koordinací a organizací takovýchto setkání. Diskuse na takových forech by se v letošním roce měla soustředit hlavně na oblasti (a) energetické bezpečnosti, (b) hygienické standarty a (c) ekologii zemědělství a lesnictví.

Rovnost pohlaví v oblasti pracovních příležitostí

Tento projekt reaguje na skutečnost, která panuje na ruském trhu práce. Většina podniků díky nedokonalosti ruské legislativy diskriminuje ženy ucházející se o místo.

Cílem ISZR je tedy působit na politické elity a ruské instituce v tom smyslu, aby nebyla diskriminována práva ruských žen na rovnost při získávání práce[8].

Protikorupční skupina

Tato část plánu počítá s vytvořením skupiny expertů, která bude monitorovat korupci v ruské státní správě na regionální úrovni v Ruské federaci. Analýzou regionálních rozpočtů a jejich vykázaných výdajů a plateb má tak docházet k neoficiální kontrole orgánů státní správy. Výsledky práce těchto skupin hodlá ISZR zveřejňovat v konkrétních regionech.

V roce 2004 mají být vytvořeny monitorovací skupiny v Petrohradu a v Moskvě. V dalších letech by se měl projekt rozšířit do dalších regionů. ISZR si tak slibuje výrazné snížení míry korupce v Rusku, která podle ní v současnosti dosahuje závratného objemu.

Závěr

Z toho, co jsem se pokusil nastínit ve své práci, bych rád vypíchl několik důležitých bodů, které dle mého názoru hrají důležitou roli pro postavení a situaci současné ISZR:

  • Obtížná pozice v rámci ruského systému politických stran způsobená jak volebním systémem (kombinace poměrného s většinovým), tak špatnou ekonomickou situací země, což ISZR příliš nenahrává.
  • Absence dlouhodobější demokratické tradice a s tím spojená absence postmateriální sociální vrstvy elektorátu (tedy potenciálních voličů zelených stran obecně).
  • Strana se vymezuje v levé části pravolevé osy. A vzhledem ke zmiňovaným kontaktům a vazbám na antisystémové strany ihnutí v Rusku (viz výše) bych si ISZR dovolil zařadit spíše na levý okraj levice. Z toho vyplývá, že většina potenciálních voličů ruských Zelených je odčerpávána jinými levými, případně levě extrémními stranami a skupinami, které programově stojí vedle ISZR (komunisté, antiglobalisté, anarchisté, trockisti atd.)
  • Velká rozloha Ruské federace a s tím spojené velké vzdálenosti mezi jednotlivými organizacemi, tedy neexistence uspořádané a rovnoměrné struktury strany na území celé země.
  • Díky již několikrát zmiňované špatné hospodářské situaci Ruska se strana neustále potýká s nedostatkem finančních prostředků (její nevalná oblíbenost mezi potencionálními donátory).
  • Nedostatek výrazných a vůdčích osobností ve ISZR.

Strana se proto mnohem více zatím soustřeďuje na mimoparlamentní činnost na lokálních a regionálních úrovních, což jistě není pro enviromentální strany (hlavně v počátcích) obecně neobvyklé. ISZR se také snaží o vybudování stálé a stabilní struktury své strany na celém ruském území. Je tedy možno předpokládat, že po dokončení transformace politického systému v Rusku bude mít strana mnohem výraznější šanci se prosadit i v celoruském měřítku.

autor studuje politologii a mezinárodní vztahy na FSS-MU v Brně

Seznam literatury a pramenů[9]

Ve své práci jsem se pokusil nastínit vývoj a především současnou podobu ruské „zelené“ strany, která se v současnosti nazývá Interregionální strana zelených Ruska (ISZR).

Bohužel důkladně zmapovat její působení a podobu mi znemožnila malá dostupnost konkrétních materiálů, které by byly potřeba na její kvalitnější uchopení v rámci ruského politického systému. Dokumenty pocházejí  pouze z jednoho zdroje a tím je mluvčí ISZR Oleg Kuzněcov[10], kterému tímto také děkuji za projevenou ochotu poskytnout mi alespoň nějaké informace o současném dění v ISZR a její současné pozici v Rusku.

  • Ruští Zelení hodlají vytvořit novou celonárodní stranu , in Update (měsíčník ESZ), někdy v roce 2003, on-line text (www.europeangreens.org/news/update)
  • Zelený Mír, ruský časopis zaměřený na enviromentální politiku
  • ENWL, Russian internet information network
  • Interregionální Strana Zelených Ruska europeangreens.org
  • Fiala, P. – Holzer, J. – Strmiska, M. (2002): Politické strany ve střední a východní Evropě : ideově-politický profil, pozice a role politických stran v postkomunistických zemích, MPÚ MU, Brno
  • Pečínka, P. (2002): Zelená zleva? : historie ekologických stran v Evropě, G plus G, Praha


[1] Srovnej Fiala, P. – Holzer, J. – Strmiska, M. (2002): Politické strany ve střední a východní Evropě : ideově-politický profil, pozice a role politických stran v postkomunistických zemích, s. 333-334

[2] Srovnej tamtéž.

[3] Přesunuto (mě) neznámo kam.(pozn. autora)

[4] Jen pro zajímavost poplatek za členství RSZ v Evropské federaci stran zelených za rok 2000(asi 300USD) dělal 2O% rozpočtu strany.(pozn. autora)

[5] Alespoň tak to vnímá samotná ISZR a vzhledem k jejím aktivitám se mi to zdá více jak pravděpodobné. (pozn. autora)

[6] Podle mých „čerstvých“ informací se to doposud nestalo. (pozn. autora)

[7] Vybráno z dokumentu ISZR schváleného letos v zimě –tzv. Akční plán ISZR pro rok 2004

[8] V souvislosti s tím jsou skupinou členů i nečlenů ISZR plánovány žaloby na několik ruských podniků a časopisů, které uplatňovali takovou politiku v konkrétních případech, k ruským soudům a k Evropskému soudu ve Štrasburku. Viz Akční plán ISZR pro rok 2004.

[9] Nejasně určené zdroje mi byli zaslány oficiálním mluvčím ISZR a delegátem strany u Evropské Strany Zelených Olegem Kuzněcovem, proto se omlouvám - „nedá se svítit“ (pozn. autora)

[10] Viz kapitola 6. Seznam literatury a pramenů

                 
Obsah vydání       2. 9. 2004
2. 9. 2004 Americké bezpečnostní orgány "zjišťují totožnost autorů neortodoxních názorů"
2. 9. 2004 Oba francouzští novináři "budou propuštěni"
2. 9. 2004 Ze školy v Osetii propuštěno několik osob
2. 9. 2004 Rusko a Čečensko: Nový druh extremistů a svatá válka
2. 9. 2004 O většině národa, která mlčí ke všemu Bohumil  Kartous
2. 9. 2004 Britové se diví, že Kundera nevychází v Česku
2. 9. 2004 Irák, USA a Al Jazeera
2. 9. 2004 Lord Black, bývalý majitel Daily Telegraphu ukradl 400 milionů dolarů
2. 9. 2004 USA anulují rozsudky o "teroristech"
2. 9. 2004 Úplněk Jaroslav  Hutka
2. 9. 2004 ČT v Řepích žádný průzkum neprovádí
2. 9. 2004 200. číslo Nového prostoru - dar nedar jeho prodejcům
2. 9. 2004 Vybíjená „po manažersku“ Josef  Provazník
2. 9. 2004 Interregionální strana zelených v Rusku Štěpán  Rychtář
2. 9. 2004 Británie: počet rozvodů stoupá "kvůli esemeskám a internetu"
31. 8. 2004 O čem psaly Britské listy o prázdninách
2. 9. 2004 Sparťané zase svrhávali děti ze skály Tomáš  Krček
1. 9. 2004 Permanentní válka Oskar  Krejčí
2. 9. 2004 "Tomáš Fuk nic nepochopil?"
2. 9. 2004 Proč ubylo transplantací Ivan  David
1. 9. 2004 Shnijte v hrobě kompletní! Ivan  David
2. 9. 2004 Jak je to přesně s transplantačním zákonem?
1. 9. 2004 Existují v Británii ještě vůbec konzervativci?
2. 9. 2004 Naši zrádci Sergej  Chelemendik
1. 9. 2004 Zpráva o království českém v roce 2000 Irena  Zítková
1. 9. 2004 V Dušanbe zadržali riaditeľa Agentúry pre kontrolu nad narkotikami Peter  Stupavský
1. 9. 2004 21. srpen: Trinásta komnata dejín Pavol  Janík
1. 9. 2004 Slovenský príspevok k celoeurópskemu protifašistickému odporu Pavol  Janík
1. 9. 2004 Můj evropský ne-problém aneb anti-Klaus Zdeněk  Jemelík
1. 9. 2004 Hospodaření OSBL za srpen 2004
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
22. 11. 2003 Adresy redakce
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů