1. 9. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
1. 9. 2004

Permanentní válka

Zdrojem terorismu nemusí být jen psychická porucha násilníků. Může jim být i historická zkušenost.

V den zahájení sjezdu americké republikánské strany, prohlásil prezident USA George Bush v rozhovoru pro televizní stanici NBC: "Nevěřím, že se boj proti terorismu dá vyhrát". Tento výrok lze chápat dvojím způsobem. Především jako tvrzení, že se vždy nějaký terorista může objevit. Ve světě stále komplikovanějších mezilidských vztahů je velice pravděpodobné, že občas někdo bude hledat zkratku k moci či majetku pomocí teroristického násilí. Je zde ale ještě druhý možný výklad Bushovy teze: nelze vyhrát válku vypovězenou teroristy 11. září 2001. Válku, jejíž součástí je invaze do Afghánistánu a do Iráku. Válku, která vyžaduje mimořádná opatření a vrchního velitele ozbrojených sil, který je odhodlaný použít sílu v zájmu Spojených států bez ohledu na naivní pohled spojenců i zastaralou literu mezinárodního práva.

ÚNOS FRANCOUZSKÝCH NOVINÁŘŮ Christiana Chesnota a Georgese Malbrunota v Iráku patří do kategorie patologických činů. Jde o násilný akt zaměřený proti civilistům, kteří se neúčastní mocenského konfliktu -- což je vymezení, které spadá i do nejužších definic terorismu. Zároveň jde o čin zaměřeným proti občanům státu, který snad nejrazantněji vystupoval proti vojenské intervenci v Iráku. Požadavek únosců, kteří chtějí, aby Francie -- výměnou za životy rukojmích -- zakazující cívkách chodit podle muslimských přikázání do škol s hlavou zahalenou šátkem, je však příliš jednostranný. Tento zákon není zaměřen proti muslimským dívkám, ale proti všem náboženským symbolům ve školách, které by mohly vyvolat třenice -- zakazuje i křesťanské a židovské symboly. Navíc je zřejmé, že uvedený teroristický čin je kontraproduktivní, neboť požadavek na zrušení zákona je nereálný a případné zavraždění novinářů by rozmnožilo počet odpůrců muslimských fundamentalistů. To vše ukazuje, že terorismus nelze vyloučit do té doby, dokud bude možné v politice iracionální jednání. V tomto smyslu opravdu nelze válku proti terorismu vyhrát.

Výhradně teroristickou nálepku nelze naopak přisoudit Mahdího armádě, milici radikálního muslimského duchovního Muktadá Sadra. V prostředí islámských kleriků, kde vyšší věk je součástí autority, třicátník Sadr postavil svoji moc na charitativních institucích. Ty založil jeho otec, ajatolláh Sadik Sadr, který byl zavražděn v roce 1999 pravděpodobně agenty tehdejší vlády Saddáma Husajna. Právě podle něho byla pojmenována milionová šíitská čtvrť Bagdádu, kde lze zaznamenat nepřetržitý ozbrojený odpor proti Američanům. Pro mnohé Iráčany Muktadá Sadr nesymbolizuje terorismus, ale spojení šíitského náboženství s vlastenectvím a prácí pro chudé.

ZATAVENÍ BOJŮ v posvátném městě Nadžáfu je vydáváno za vítězství prozatímní vlády Ijáda Alávího. Jenže kompromis, který zprostředkoval ajatolláh Alí Sístání, má víc bodů než odzbrojení povstalců v Nadžáfu a Kufě a předání dohledu nad pořádkem do rukou policie. Součástí uzavřené dohody je i stažení koaličních vojsk z těchto měst, ale také, že prozatímní vláda zaplatí kompenzace lidem, kteří v bojích utrpěli škody. Zároveň se bojujíc strany zavázaly, že odstartovaný politický proces povede ke všeobecným volbám.

Splnění této dohody předcházela pouť tisíců šíitů do Nádžafu, kteří se ke svatým místům vydali na základě výzvy ajatolláha Sístaního. Zaplněné ulice měst nejen znemožnily pokračování bojů, ale umožnily též volný odchod povstalců, jejich rozplynutí v davu. Druhý pokus prozatímní vlády o odstraní Muktadá Sadra nevyšel. Jeho autorita pravděpodobně ještě vzrostla. Ostatně samotné povstání v Nádžafu vypuklo v okamžiku, kdy Sítání odletěl na léčení do Británie, a probíhalo za velké sympatie radikálních sunnitů a Kurdů.

VŠE NASVĚDČUJE TOMU, že vítězem případných lednových voleb v Iráku by měli být političtí představitelé šíitů. Ti tvoří přibližně 60 % obyvatelstva Iráku, ovšem politicky nejsou jednotní. Šíitou je premiér Aláví, který je ovšem -- nejen pro radikální kleriky -- loutkou v rukou Američanů. Ajatolláh Sístání je proti okupaci země cizími vojsky a na rozdíl od nejvyšších šíitských duchovních v Iráku je proti politizaci islámu. Jenže i z jeho okolí se ozývají hlasy, že příliš dlouhý pobyt amerických vojsk v Iráku může vést k tomu, že čas pro pokojné řešení může vypršet. A přerod radikálů jako je Sádr z bojovníků na politiky nikterak neznamená zúžení jejich požadavků. Pouze změnu prostředků, která se může v určité situaci ukázat jako dočasná.

Součástí americké strategie poválečného uspořádání Iráku je představa, že šíité jsou spojenci. Tato vize se opírá o fakt, že v dobách Sadámovy vlády byla toto většinová větev muslimů v zemi potlačována panující sunnitskou elitou. Jenže kořeny této nadvlády jsou jiné. Na nadvládě sunnitů nad šíity byla založena již britská koloniální správa, která v roce 1921 vytvořila Irák. Princip "rozděl a panuj" ovšem nemůže tvořit základ pro samosprávnou demokracii.

JEDNÍM ZE ZDROJŮ, které vedou k terorismu, je kolektivní historická paměť. Málokdo z Arabů a muslimů na střední východě dokáže zapomenout na britská koloniální vojska. Právě tak ale málokdo dokáže bez emocí vnímat televizní obrazové zpravodajství z Nádžafu, Fallúdži či Mosulu ukazující mrtvé a domy poničené americkým bombardováním. A každý z tisíců mrtvých Iráčanů měl své příbuzné.

Nejde však jen o terorismus, ale i o jeho protiklad -- politiku lidských práv a demokracie. V Iráku je téměř vyloučeno, že ve případných volbách zvítězí proamerické politické síly. Bránit se omezením pravomocí voleného parlamentu znamená posílit mimoparlamentní formy boje. Nezdá se pravděpodobné, že ze současné irácké krize bezprostředně vede demokratická cesta. Pak je ale nutné hledat kořeny neukončené války proti terorismu i jinde než i iracionálním chování náboženských fanatiků.

POČET ZABITÝCH KOALIČNÍCH VOJÁKŮ V IRÁKU

k 30. srpnu 2004

stát
počet mcnvých vojáků
USA
975
Velká Británie
65
Itálie
19
Španělsko
11
Polsko
10
Ukrajina
8
Bulharsko
6
Slovensko
3
Holandsko
2
Thajsko
2
Dánsko
1
Estonsko
1
Lotyšsko
1
Maďarsko
1
Salvador
1
celkem
1106

Zdroj: CNN

Článek vyjde ve čtvrtek v týdeníku Ekonom

                 
Obsah vydání       1. 9. 2004
1. 9. 2004 Můj evropský ne-problém aneb anti-Klaus Zdeněk  Jemelík
1. 9. 2004 Ozbrojenci obsadili školu v Rusku
1. 9. 2004 Existují v Británii ještě vůbec konzervativci?
31. 8. 2004 Michael Moore získal na Republikánském sjezdu další reklamu pro svůj film
1. 9. 2004 Permanentní válka Oskar  Krejčí
1. 9. 2004 Návštěva na Úřadu vlády
31. 8. 2004 Romové na kandidátkách českých politických stran? Pavel  Pečínka
1. 9. 2004 Odpor muslimských autorit proti únoscům Martin  Ondreját
1. 9. 2004 Zpráva o království českém v roce 2000 Irena  Zítková
1. 9. 2004 Shnijte v hrobě kompletní! Ivan  David
2. 9. 2004 Jak je to přesně s transplantačním zákonem?
1. 9. 2004 Podzimní volby budou pro Schrödera testem nálady
1. 9. 2004 Evropská komise žádá vládu o vysvětlení rozporů se směrnicemi na ochranu přírody
31. 8. 2004 O čem psaly Britské listy o prázdninách
1. 9. 2004 Hospodaření OSBL za srpen 2004
31. 8. 2004 Normální je nelhat? Jan  Čulík
31. 8. 2004 Telecí en Gross Ondřej  Hausenblas
31. 8. 2004 "Myslím to upřímně"
1. 9. 2004 Standa Rovňák a jeho středně Rychlé šípy Martin  Mařák
1. 9. 2004 Chudáček Chudáček Štěpán  Kotrba
1. 9. 2004 Oslavy SNP -- opäť vyretušované mená a tváre Martin  Muránsky
1. 9. 2004 Slovenský príspevok k celoeurópskemu protifašistickému odporu Pavol  Janík
1. 9. 2004 21. srpen: Trinásta komnata dejín Pavol  Janík
1. 9. 2004 V Dušanbe zadržali riaditeľa Agentúry pre kontrolu nad narkotikami Peter  Stupavský
1. 9. 2004 Trochu brutálnej histórie nakoniec Zuzana  Michalidesová
31. 8. 2004 Výbuch automobilu v Moskvě usmrtil osm lidí
31. 8. 2004 Americká letadla "bombardovala afghánskou vesnici"
31. 8. 2004 Miloševič se hájí v Haagu
1. 9. 2004 Kdo nám dnes vládne Sergej  Chelemendik
31. 8. 2004 Dva autobusy zasaženy sebevražednými atentátníky v Izraeli
31. 8. 2004 V Iráku bylo popraveno 12 unesených Nepálců
30. 8. 2004 Sociální demokraté by rádi kontrolovali Britské listy
31. 8. 2004 Detektor lži je nespolehlivý Ivan  David
31. 8. 2004 Spravedlnosti mezi národy nelze dosáhnout moralizováním
31. 8. 2004 Americká globální strategie proti terorismu musí být také pozitivní
31. 8. 2004 Sloboda, demokracia, právny štát a iné opojné slova Andrej  Sablič
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
22. 11. 2003 Adresy redakce
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
1. 9. 2004 Permanentní válka Oskar  Krejčí
31. 8. 2004 Americká globální strategie proti terorismu musí být také pozitivní   
31. 8. 2004 Americká letadla "bombardovala afghánskou vesnici"   
28. 8. 2004 Šéf britských konzervativců zaútočil na Bílý dům   
27. 8. 2004 Irák: Jde o vymezení toho, jak se užívá moc   
27. 8. 2004 Ano, jsem ve službách islámských fundamentalistů Bohumil  Kartous
27. 8. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 19. - 22. srpna 2004   
26. 8. 2004 Druhá americká zpráva o týrání iráckých vězňů v Abu Ghraib zveřejněna   
26. 8. 2004 Ve službách britského ministerského předsedy... Bohumil  Kartous
26. 8. 2004 Západní média budou protestovat proti policejnímu zadržení novinářů v Nadžafu   
26. 8. 2004 Šiitská mírová mise dospěla do Nadžafu   
26. 8. 2004 V Nadžafu "dohodnut smír"   
25. 8. 2004 Schlesinger: Jde nám o morální zdraví americké armády   
25. 8. 2004 Sistání vyzývá Iráčany k mírovému pochodu do Nadžafu   
24. 8. 2004 Americký voják: Můj proces nebude férový   

Americká strategie národní bezpečnosti RSS 2.0      Historie >
1. 9. 2004 Permanentní válka Oskar  Krejčí
31. 8. 2004 Americká globální strategie proti terorismu musí být také pozitivní   
7. 8. 2004 Powell podepsal dohody o modernizaci radarové základny USA v Grónsku Štěpán  Kotrba
6. 8. 2004 Global Trends 2015: A Dialogue About the Future With Nongovernment Experts   
3. 6. 2004 Bush: "Válka proti terorismu je jako druhá světová válka"   
3. 6. 2004 Odstoupil ředitel CIA George Tenet   
6. 1. 2004 Co si lidé myslí o novém americkém "bezpečnostním opatření"   
29. 12. 2003 Existuje americké impérium? Michael  Walzer
18. 11. 2003 Brzeziński: Amerika se musí vzdát paranoidní politiky   
16. 10. 2003 "George W. Bush je omezenec a podvodník"   
8. 10. 2003 Veľká hra pokračuje Peter  Stupavský
25. 9. 2003 Európska škodoradosť? Martin  Muránsky
17. 9. 2003 Jsou Spojené státy v úpadku?   
9. 9. 2003 Nový pohled na americkou zahraniční politiku Veronika  Valachová
6. 9. 2003 Michael Meacher: "Americká vláda předem věděla o útoku z 11. září"