Nový zákon se velmi osvědčil. Pomocí tohoto "transplantačního zákona" se už podařilo dosáhnout snížení počtu transplantací. V důsledku toho se desítky nemocných nedočkaly transplantace a zemřely. Doháníme tak Německo a další vyspělé státy, kde již v minulosti poslanecká iniciativa zajistila potřebný nedostatek vhodných orgánů k transplantaci. Opatření, kterého lze od dnešního dne využít dále sníží počet nemocných, kteří se budou moci dočkat svého transplantátu.

Nejsem nepřející, jestliže někdo opravdu naléhavě potřebuje, aby jeho orgány shnily nebo vyletěly komínem, ať je mu to dopřáno. Na druhé straně ovšem nemyslím, že je možné být solidární s někým, kdo nechce být solidární s námi. Jinými slovy strašně nerad vidím parazitismus. Podle mého soudu, nechce-li někdo dopřát své vzácné orgány jiným ani v situaci, kdy mu nebudou k ničemu, nemá nejmenší morální právo dostat orgány někoho jiného, když je právě potřebuje. V tom bych byl tvrdý. Prý to nejde. Prý nelze někomu upírat právo na cizí orgány, přestože se sám svých nehodlá vzdát. Dobře tedy. Nemám rád moralizující svatoušky. Ať tedy každý, kdo trvá na znehodnocení svých orgánů po své smrti, kdo je nechce nikomu dát, ať tedy současně prohlásí, že v případě potřeby cizí orgány chce.

Navrhl jsem tedy pozměňovací návrh k tomuto geniálnímu zákonu. Totiž, aby každý, kdo se chce zapsat do seznamu "odmítačů vydání orgánů" po své smrti, dostal současně nabídku zapsat se do seznamu "odmítačů přijetí orgánů" v případě, že by to mohlo jeho smrt odvrátit. Ať každý přizná sám sobě: "Orgány nevydám, ale od jiných je chci". Ať každý přizná aspoň sám sobě: "Jsem hnusný egoista, parazituji na solidaritě lidské společnosti." V zájmu utajení osobních dat se o jeho skvělých morálních vlastnostech nikdo nedozví, ale ať aspoň sám ví, kým doopravdy je. Vím, že je mnoho lidí, kteří jsou pyšní na to, že myslí jen sami na sebe, že na jiné kašlou. Je to ostatně pravá podstata "pravicovosti". Tak ať se o tom sami ujistí. No, neprošlo to, něco takového prý nemůžu od nikoho chtít, je to prý zásah do lidských práv někoho k něčemu takovému nutit... Ne, nechtěl jsem nikoho nutit, jen nabídnou možnosti vzdát se lidské solidarity, přiznat si absenci podstatné části lidství.

Tento geniální zákon vznikl v přímé návaznosti na uměle vytvořenou aféru "Transplantačního centra Ostrava". To bylo tehdy, kdy bez jakýchkoli důkazů hovořil v Poslanecké sněmovně poslanec Chytka (ODS) o prodeji lidských orgánů v Ostravě a mnohá média, vědoma si svého práva na nezodpovědnost, to vděčně šířila dál. Říká se tomu "šíření poplašné zprávy", číslo paragrafu jsem zapomněl. Neprokázalo se vůbec nic, ovšem hojně se psalo o vinících, zejména o mně.

Mimochodem zákon také uložil zřízení "nezávislé" instituce, která bude všechny orgány evidovat a také evidovat "odmítače". Doposud to dělali odborníci. Jenže odborníci jsou strašně podezřelí. A tak se hledal odborník, který se bezvadně vyzná v transplantacích, ale je natolik nezávislý, že s nimi nemá nic společného.

Bude to stát o nějaké desítky milionů více, ale co na tom. Našel se tedy aspoň odborník, který sice o transplantacích nic neví. Protože pod vedením na slovo vzatého neodborníka potřebná "nezávislá" instituce nevznikla, musela před několika dny situaci zachránit ministryně Emmerová tím, že pověřila "závislou" instituci, která bez jakýchkoli problémů prováděla registrace doposud, aby tak činila i nadále.

Pár desítek zbytečně mrtvých, pár desítek milionů navíc, pěkná bilance, hlavně že si egoisté zajistí shnití svých orgánů v hrobě.