24. 8. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
24. 8. 2004

Fahrenheit 9/11: Neobyčejně významný historický počin

Propaganda - podle zkušenosti z minulého století - vyžaduje permanentní síť komunikací, aby mohla systematicky potlačovat reflexi prostřednictvím emotivních či utopických hesel. Propaganda většinou slouží dlouhodobým zájmům nějaké elity.

Moorův film Fahrenheit 9/11 oslovil po celém světě miliony diváků. Mohl by změnit vývoj civilizace? ptá se známý britský autor a kritik John Berger.

Fahrenheit 9/11 má neuvěřitelně velký význam. Není to ani tak film jako událost. Většina komentátorů se ho snaží shodit, přestože promluvil výmluvně k milionům lidí na celém světě. Za prvních šest týdnů promítání vydělal jen v USA více než 100 milionů dolarů. Tento film jako politický čin se zřejmě stal historickým mezníkem. Máme-li to pochopit, musíme mít určitou perspektivu budoucnosti. Pokud žijeme jen z nejnovějších zpráv, což dělá většina komentátorů, omezuje to naši perspektivu.

Fahrenheit 9/11 je historickou událostí, protože je to efektivní a nezávislý zásah do bezprostřední světové politiky. V současnosti se děje velmi zřídka, že by se umělci podařilo úspěšně realizovat takový zásah, totiž že by se mu podařilo podvrátit předem připravené, pravdu obcházející výroky politiků.

Očerňovat tento film jako propagandu je buď naivní anebo zvrácené. Propaganda - podle zkušenosti z minulého století - vyžaduje permanentní síť komunikací, aby mohla systematicky potlačovat reflexi prostřednictvím emotivních či utopických hesel. Propaganda většinou slouží dlouhodobým zájmům nějaké elity.

Tento samostatný, jediný film je v mnoha částech reflexivně pomalý a nebojí se využívat mlčení. Apeluje na lidi, aby mysleli samostatně a pospojovali si věci. A identifikuje se s těmi, které normálně nikdo neposlouchá. Argumentuje v jejich zájmu. Argumentovat energicky pro nějakou věc není totéž jako šířit propagandu.

Už od starořeckých tragédií se občas umělci ptali sami sebe, jak by mohli ovlivnit aktuální politické události. Je to složitá otázka, protože jde o dva úplně rozdílné druhy moci. Této otázky se týká mnoho estetických a etických teorií. Pro lidi, kteří žijí v politických tyraniích, je kultura a umění často formou skrytého odporu a tyrani se snaží obyčejně kulturu potlačovat.

Avšak Fahrenheit 9/11 je něčím jiným. Tomuto filmu se podařilo úspěšně zasáhnout do politického programu na vlastním teritoriu tohoto programu.

Přispělo k tomu několik faktorů, zejména hlavní cena z Cannes a pošetilé pokusy v Americe zabránit tomu, aby se film dostal do kin.

V říši masových sdělovacích prostředků je úspěšný průlom (rozbití každodenní zdi lží a polopravd) velmi vzácný. A právě v důsledku toho, že se to filmu Fahrenheit 9/11 podařilo, je tento film mimořádnou událostí. Je příkladem pro miliony lidí, kteří na něco takového čekali.

Film argumentuje, že v prvním roce nového milénia převzala Bílý dům a Pentagon banda gangsterů, jejichž cílem je zajistit, aby americká moc od nynějška sloužila globálním zájmům korporací. Avšak důležitější než tato argumentace je způsob, jímž film k divákům promlouvá. Tento film dokazuje, že navzdory veškeré manipulativní moci odborníků na média, navzdory lživým prezidentským projevům a mlhavým tiskovým konferencím, je schopen jediný nezávislý hlas poukázat na určité zjevné pravdy, které už si množství Američanů začalo odhalovat samo pro sebe, že tento hlas dokáže rozbít spiknutí mlčení, atmosféru strachu a samotu politické bezmocnosti.

Cílem filmu Fahrenheit 9/11 je zabránit Bushovi, aby zfalšoval i příští americké prezidentské volby tak, jak zfalšoval ty poslední. Film se zaměřuje na zcela neospravedlnitelnou válku proti Iráku. Ale jeho závěr je daleko významnější než tyto dílčí otázky. Z tohoto filmu vyplývá, že politická ekonomika, která vytváří obrovské bohatství, obklopené katastrofální chudobou, potřebuje k svému přežití neustálou válku k tomu, aby dokázala udržovat vlastní interní pořádek a bezpečnost.

Tak patnáct let po pádu komunismu a deset let po vyhlášeném "konci historie" se znovu stává předmětem debaty jedna z hlavních tezí Marxovy interpretace historie jako možné vysvětlení katastrof, v nichž žijeme.

Vždycky přinášejí největší oběti chudí, oznamuje tiše film Fahrenheit 9/11 ve svých posledních minutách. Jak ještě dlouho?

Žádná civilizace nebude mít nikde v dnešním světě zajištěnu budoucnost, pokud bude tuto otázku ignorovat. A proto byl tento film vytvořen a proto se stal tím, čím se stal. Je to film, který si nesmírně silně přeje, aby Amerika přežila.

Kompletní článek v angličtině ZDE

John Berger (1926) je spisovatel, malíř a historik umění. Od r. 1952 psal recenze pro londýnský časopis New Statesman a rychle se stal vlivným marxistickým kritikem. Vydal celou řadu knih o výtvarném umění, včetně proslavené Ways of Seeing (Způsoby vidění), podle níž televize BBC vytvořila klasický dokumentární seriál. Posledních dvacet let žije Berger ve francouzských Alpách.

                 
Obsah vydání       24. 8. 2004
24. 8. 2004 Vláda prošla 101 hlasy
24. 8. 2004 Ve vězení v Abu Graib byl "chaos", konstatuje americká oficiální zpráva
24. 8. 2004 Fahrenheit 9/11: Neobyčejně významný historický počin
24. 8. 2004 Za týrání ve vězení Abu Ghraib "nesli aspoň částečně odpovědnost vrchní velitelé"
24. 8. 2004 Guantánamo: začínají slyšení
24. 8. 2004 Pragmatický programový kompromis a hůl na vládní psy Ivan  David
24. 8. 2004 ČRo: "Internetový teroristi a antivirový odborníci"
24. 8. 2004 Vládní sliby ve školství Ondřej  Hausenblas
24. 8. 2004 Přes osm tisíc vězňů v izraelských věznicích je vysíleno hladovkou
24. 8. 2004 Americký voják: Můj proces nebude férový
24. 8. 2004 Globalizace funguje
23. 8. 2004 Soudy nejsou odpovědné za naše smýšlení Bohumil  Kartous
23. 8. 2004 Nelítostná spravedlnost Zdeněk  Jemelík
24. 8. 2004 Německo: Demonstrace proti vládní reformě pracovního trhu
24. 8. 2004 Chce George Bush provést v Americe ultrapravicovou revoluci? Greg  Evans
24. 8. 2004 Británie: Komunální úřad zakázal výzvy k modlitbám
24. 8. 2004 Borůvky rozpouštějí cholesterol
24. 8. 2004 Británie: Konzervativci chtějí zrušit zákon o lidských právech
24. 8. 2004 Italové oslavují hrdinu - imigranta
24. 8. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 16. - 18. srpna 2004
24. 8. 2004 Povrchní čtení, povrchní psaní a povrchní myšlení - špína propagandisty Štěpán  Kotrba
23. 8. 2004 Pan Kubičko by se měl taky stydět Martin  Štumpf
23. 8. 2004 Dle Kotrby by se stydět měla Svobodná Evropa, ne KSČ Radko  Kubičko
24. 8. 2004 Na vrchol Olympu zasadol Veľký brat Adrian Peter Pressburg
24. 8. 2004 Nová Komisia – čo od nich čakať Radovan  Geist
24. 8. 2004 Farangs, transsexuáli a nezmyselné biflovanie Zuzana  Michalidesová
24. 8. 2004 Štrbský protokol - „polozabudnutý“ dokument Vladimír  Draxler
24. 8. 2004 Nový svědek: ruský intelektuální týdeník, který kopíruje New Yorker
23. 8. 2004 Ukradený Munchův Výkřik nebyl pojištěn
20. 8. 2004 Obrodný proces v Semilech Ludvík  Vaculík
20. 8. 2004 Dva tisíce slov
23. 8. 2004 Chcete snad říci, že srpen 1968 nebyl událostí?
20. 8. 2004 A tyhle si vemte s sebou a naložte s nimi, jak uznáte za vhodné
21. 8. 2004 Výstava o Pražském jaru 1968 a o srpnové invazi na Michigan University
23. 8. 2004 Je správné, aby truchlící matka určovala debatu o Iráku?
23. 8. 2004 New York zavádí bezdrátový přístup na internet pro celé město
23. 8. 2004 Preston: první anglické město s bezdrátovým internetem pro všechny
24. 8. 2004 Kdo jsou naši židé Sergej  Chelemendik
7. 8. 2004 Hospodaření OSBL za červenec 2004
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
22. 11. 2003 Adresy redakce
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
24. 8. 2004 Fahrenheit 9/11: Neobyčejně významný historický počin   
24. 8. 2004 Globalizace funguje   
24. 8. 2004 Chce George Bush provést v Americe ultrapravicovou revoluci? Greg  Evans
24. 8. 2004 Vládní sliby ve školství Ondřej  Hausenblas
24. 8. 2004 Povrchní čtení, povrchní psaní a povrchní myšlení - špína propagandisty Štěpán  Kotrba
23. 8. 2004 Pan Kubičko by se měl taky stydět Martin  Štumpf
23. 8. 2004 Nelítostná spravedlnost Zdeněk  Jemelík
23. 8. 2004 Je správné, aby truchlící matka určovala debatu o Iráku?   
23. 8. 2004 Dle Kotrby by se stydět měla Svobodná Evropa, ne KSČ Radko  Kubičko
20. 8. 2004 Lékaři ve vězení Abu Ghraib věděli o mučení vězňů   
20. 8. 2004 Zkreslený pohled Borise Cveka na osmašedesátý rok je alarmující Jan  Čulík
20. 8. 2004 Británie: Matka devatenáctiletého vojáka, usmrceného v Iráku, řekla zástupci premiéra, že kecá nesmysly   
20. 8. 2004 Kdo jinému jámu kopá - tak se z lesa ozývá... Jan  Sýkora
20. 8. 2004 Chcete umřít doma? Věnujte se nyní svým dětem! Jan  Paul
20. 8. 2004 Radikálně levicový neznamená nutně komunistický Štěpán  Kotrba

Americký dokumentarista Michael Moore RSS 2.0      Historie >
24. 8. 2004 Fahrenheit 9/11: Neobyčejně významný historický počin   
18. 8. 2004 Fahrenheit 9/11 vyvolává kontroverzi v arabském světě   
14. 8. 2004 Moore zveřejnil důkazy pro všechna svá tvrzení ve filmu Fahrenheit 9/11   
13. 8. 2004 Rozumím, proč Fahrenheit 9/11 dostal hlavní cenu v Cannes Jan  Čulík
13. 8. 2004 O Michaelu Moorovi: Souhlasím   
13. 8. 2004 Michael Moore zveřejnil záběry, kde nový šéf CIA konstatuje, že je pro tuto funkci nevhodný   
12. 8. 2004 Iráčtí vzbouřenci nejsou bojovníky za svobodu   
3. 8. 2004 Slavný americký filmař Albert Maysels: „Nepotřebuju Hollywood!“ Petr  Šafařík
28. 7. 2004 Fahrenheit 9/11: vyprodaný sál a dlouhý potlesk Viktor  Šaněk
27. 7. 2004 Zamyšlení nad filmem Fahrenheit 9/11 Jiří  Jírovec
14. 7. 2004 Proč novináři pomáhají vládám lhát občanům?   
14. 7. 2004 Moorův film Fahrenheit 9/11 zlomil v Británii kasovní rekord   
12. 7. 2004 Ohlédnutí za Karlovými Vary Jan  Čulík
9. 7. 2004 Nový Moore konečně i v ČR! Petr  Šafařík
6. 7. 2004 Michael Moore: Klidně si ukradněte můj film, jsem pro svobodnou výměnu informací