Jestli Ukrajina prohraje, budeme zápolit nejen s triumfálním Putinem, ale i s agresivními diktátory v Africe a s Čínou

22. 3. 2024

čas čtení 7 minut
Moderátorka, pořad PM rozhlasu BBC, pátek 22. března 2023, 17 hodin: Miliony lidí na Ukrajině v pátek  zůstaly bez proudu poté, co ruské rakety zamířily na energetickou infrastrukturu a začalo nové bombardování.  Ukrajinský ministr energetiky German Galašenko obvinil Rusko, že se snaží vyprovokovat rozsáhlé selhání energetického systému země tím, že se zaměřuje na elektrárny a energetické vedení, prezident Zelenskyj v pátek uvedl, že poslední vlna útoků ukazuje, že západní spojenci musí Ukrajině poskytnout větší vojenskou pomoc, včetně dalších systémů protivzdušné obrany. O tom hovoříme se Sarah Rainsfordovou, naší východoevropskou zpravodajkou. Když už mluvíme o útocích na infrastrukturu, Sarah, můžete nám říct, co přesně bylo cílem a jak účinně?

 
Reportérka: Ano, jednalo se o masivní útok napříč celou Ukrajinou. Každý kout této země, kromě hlavního města Kyjeva, kde jsem byla včera večer, se stal terčem útoku. Takže to byly rakety a drony, které byly vypáleny zejména proti energetické infrastruktuře, to znamená přehrady. To znamená vodní elektrárny to znamená energetické závody,  elektrárny po celé zemi.

Takže například v Záporoží na jihovýchodě byla zasažena největší vodní elektrárna, tam hořela přehrada. Úřady říkají, že nehrozí, že by se protrhla, ale přesto to uvrhlo statisíce domácností po celé zemi do tmy, určitě v Charkově, ve městě, nahoře na severu, tam bylo několik raket, které zasáhly město. Vyhnuly se jakékoliv ukrajinské protivzdušné obraně a zasáhly město. Mluvil jsem s místním obyvatelem, který říká, že je tam úplný výpadek proudu. Říkal, že nejde  elektřina, že je problém i s dodávkami vody, ale generátory fungují, kavárny jsou otevřené, lidé jsou venku. Říká, že odmítají, aby je tento útok zasáhl strachem, ale je to připomínka nedávné zimy ničivých útoků, kdy se Rusko velmi zaměřilo na energetický systém a zdá se, že to dělá znovu. Říká, že je to odplata. Ale samozřejmě Rusko už tři roky útočí na civilní cíle na Ukrajině.

Moderátorka: Sarah, moc vám děkuji.  Mluvil jsem s profesorem Michaelem Clarkem. Je hostujícím profesorem na katedře válečných studií na King's College v Londýně a zeptal jsem se ho, jak významné by podle něj mohly být tyto útoky.

Michael Clark: Rozhodně jsou významné. Jsou to velké útoky na ukrajinská města, ale také na ukrajinskou infrastrukturu a energetickou infrastrukturu. A mají způsobit skutečné škody, částečně jako odplata za to, co Ukrajinci provádějí v Rusku,

Moderátorka:  Energetika se stala tak citlivou infrastrukturou. Víte, že jsme slyšeli, že Washington může naléhat na Kyjev, aby se neútočil na ropná centra v Rusku, protože by to pak vyvolalo tlak na globální energetický sektor a a tlačilo by to na vyšší ceny. Slyšel jste o tom, a pokud ano, myslím tím, jak křehká je ta infrastruktura?

Michael Clark Myslím tím, že infrastruktura je křehká. Je to ruská rafinérská kapacita, vůbec ne výrobní kapacita, ale je to rafinérská kapacita, která je ohrožena, výroba ropných produktů. A rafinerie v západním Rusku, alespoň 60 % z nich, jsou v dosahu jednoho tisíce kilometrů, což je teď dosah ukrajinských dronů. Takže jak Ukrajina útočí na rafinerie, způsobuje to problém pro ruské rafinérské kapacity. Ceny vzrostly asi o 15 %. Rusové prodloužili zákaz vývozu ropných produktů o dalších šest měsíců, aby zabránili příliš vysokému růstu domácích cen. A Američané nepochybně Ukrajincům soukromě říkají, ať v tom nepokračují, protože se obávají, že to ovlivní světové trhy. Obávají se, že vyprovokují Rusy k odvetě tím, že si budou hrát s plynovody, které přes Rusko proudí plyn na západní trhy. Ale také si myslím, že se tak trochu obávají, že Ukrajinci překročí hranici a začnou používat západní zbraně k útokům na ruské rafinerie, a tím se válka dostane do oblasti, kam opravdu nechtějí, protože vždycky se říkalo, že jakékoli západní zbraně budou vždycky použity jen na Ukrajině.

Moderátorka: Ukrajina od začátku říká, že je ve válce, ale nedávno jsme slyšeli Dmitrije Peskova, což je mluvčí prezidenta Putina, který řekl, ano, začalo to jako speciální vojenská operace, ale teď už to nazývá válečným stavem. Jaký je tady plán hry ze strany Ruska a jak významné je toto prohlášení?

Michael Clark: Je to způsob, jakým po zvolení Putina minulý týden s touto novou asertivitou Rusové nyní říkají, dobře, s naším znovuzvoleným prezidentem teď naplno rozjíždíme válečnou ekonomiku. A tak nabereme půl milionu dalších vojáků, které letos nasadíme do boje, což znamená, že jich bude 100 000 nebo 150 000, takže to bude čistá potrava pro děla, ale to je to, co budou dělat, a my připravujeme průmysl, abychom teď vedli válku o naše národní přežití. Je to naprostý mýtus, ale je to mýtus, na kterém teď Putin závisí, aby si udržel svou moc.

Moderátorka:  Dnes jsme se dívali na mapu pohybů vojsk a územních zisků a rozhodně to vypadá, že  Rusko se prosadilo, chci říct, i když jenom trochu v určitých oblastech podél této linie. Je to předehra k nové velké ofenzivě ze strany Ruska?

Michael Clark:  Rusové nemohou provést strategickou ofenzívu dříve než na jaře 2025, protože prostě nebudou mít vybavení a nebudou mít připravené vycvičené jednotky. Ale vypadá to, že chtějí zatlačit na celou frontu, jak jen to půjde. Myslí si, že když dostanou Ukrajince pod tlak všude a najednou, že by se Ukrajina mohla rozložit, a možná mají pravdu, protože jestli Ukrajincům opravdu dochází munice tak rychle, jak se zdá, pak nezáleží na tom, jak stateční jsou vaši vojáci. Pokud jim dojde munice, prohrají. A tak tento problém pro Ukrajinu spočívá v tom, jak se udržet během příštích pěti nebo šesti měsíců. Dostávají nějakou pomoc. Probíhají různé iniciativy, ale žádná z nich není tak důležitá jako pokračování americké pomoci, kterou dostávali až do prosince loňského roku.

Moderátorka:  Vy jste historii toho všeho studoval víc než většina lidí. Mohu vás požádat, abyste se podíval do své křišťálové koule a prostě se podíval do budoucnosti, jak bude vypadat příštích několik měsíců pro ostatní svět?

Michael Clark:  Myslím, že pro ostatní svět budou příští měsíce rozhodující pro otázku, zda Ukrajina v současné válce přežije, nebo ne. Pokud prohraje tuto osvobozeneckou válku, kde se snaží osvobodit území, kterého se zmocnilo Rusko, tak ta válka neskončí. Stane se jen válkou odporu proti jakémukoli území, které Rusko do konce roku zabere. A v takovém případě by to pak byla ještě hroznější válka, než je teď.

A západní svět bude čelit velmi asertivnímu, velmi triumfujícímu Putinovi. A všichni diktátoři v Africe, kteří stáli v pozadí a sledovali to, se rozhodnou, že Západu se už nedá věřit. Západ nemyslí vážně nic z toho, co říká, a oni přizpůsobí svou politiku nové realitě, kdy dominantní Rusko a dominantní Čína budou moci ovlivňovat dění ve zbytku světa.

Zdroj v angličtině ZDE (od minuty 40)

1
Vytisknout
1726

Diskuse

Obsah vydání | 26. 3. 2024