Dal by Český rozhlas slovo Rudolfovi Hössovi, aby se s posluchači podělil o své názory na plynování židů v Osvětimi?
7. 3. 2024 / Daniel Veselý
Ve svém předchozím článku jsem vyslovil trochu kontroverzní tezi, že tuzemská veřejnoprávní novinařina prakticky neexistuje, což na obrazovce České televize názorně dokládá cynické a absurdní zpravodajství o izraelské genocidě v Gaze. Dá se snad klesnout ještě hlouběji, když čeští mluvčí izraelské vlády vydávající se za respektované novináře zcela nepokrytě a beztrestně mašinérii Netanjahuova gangu lakují narůžovo, zatímco jeho oběti svévolně dehumanizují? Tato individua jsou pouze stenografickými génocidaires, kteří v české veřejnosti cynicky vytvářejí souhlas s vražedným řáděním Tel Avivu v Gaze a zároveň poskytují holubičí mimikry zločinné české vládě.
Jestliže je Česká televize s těmito lidmi v popředí podle mého soudu nereformovatelným organismem, v Českém rozhlase se tu a tam objeví relativně vyvážený pohled na tamní krizi. Nicméně pár nesmělých vlaštovek jaro věru nedělá, jak příkladně dokládá rozhovor s českou velvyslankyní v Izraeli Veronikou Kuchyňovou Šmigolovou.
Vůbec nedovedu pochopit, proč vůbec někdo dělá interview s někým, kdo má v popisu práce zastávat se fašistické Netanjahuovy vlády a její kriminální agrese v Pásmu Gazy. Musíme si uvědomit, že izraelské vládě tváří v tvář jejím otřesným zločinům v podstatě nezbývá nic jiného, než lhát jak na běžícím pásu, zatímco její blatantní lži byly opakovaně vyvráceny. Izrael se vždy, když spáchá nějaký otřesný masakr, uchyluje k tradiční taktice: vypouštění dezinformační mlhy, což v reálu znamená kontaminaci mediálního prostoru různými verzemi dané události, jimž zdiskreditovaná média na Západě a u nás věnují nadměrné množství pozornosti, aniž by tutéž energii věnovala tsunami zvěrstev, s nimiž se beztak nedá udržet krok.
Česká velvyslankyně má samozřejmě patologické lhaní v popisu své práce. Podle ní by Hamás mohl ukončit válku, kdyby propustil rukojmí a vzdal se své vlády v Gaze. Hamás, který je ve skutečnosti pro vulgární apologety izraelského státního terorismu darem z nebes, však Izraeli nabídl příměří a výměnu rukojmích za všechny palestinské zajatce a vězně (z nichž mnozí nebyli z ničeho obviněni), jak na konci října loňského roku informovala CNN. Izrael tento a další ještě umírněnější návrh na uzavření příměří ze strany Hamásu odmítl. Nyní se obě znepřátelené strany nemohou dohodnout na podobě a realizaci dalšího klidu zbraní. Díky svědectví jedné bývalé rukojmí v Gaze se však dozvídáme, že se v zajetí někdy více obávala, že ji, její dceru a dva syny zabije spíše izraelská ofenzíva než jejich věznitelé. Ostatně o rukojmí Tel Avivu patrně vůbec nejde, když izraelské nálety bůhvíkolik z nich pozabíjely. Navíc podle vyjádření ultrapravicového ministra financí Bezalela Smotriče je prioritou porážka Hamásu, a nikoliv záchrana rukojmích.
Úplně jak z jiného vesmíru je pak tvrzení Šmigolové, podle kterého izraelští demonstranti apelující na Netanjahuovu vládu, aby uzavřela dohodu o propuštění rukojmích, preferují válku, a nikoliv samotná rukojmí. A nakonec: Hamás se své vlády v Gaze samozřejmě nevzdá, stejně jako Rusko samo od sebe nestáhne svá okupační vojska z Ukrajiny.
Česká velvyslankyně v Izraeli na podporu svých ostentativních lží vytáhla jednu z mála karet, jimiž se stoupenci genocidního Izraele do omrzení ohánějí: Hamás prý využívá veškerá zařízení, která v Gaze existují, a civilisty používá jako živé štíty. Amnesty International (AI) ve své poválečné analýze izraelské operace Lité olovo v roce 2009 napsala: “Na rozdíl od opakovaných tvrzení izraelských představitelů o používání "lidských štítů" Amnesty International nenašla žádné důkazy o tom, že by Hamás nebo jiní palestinští bojovníci prováděli přesun civilistů, aby chránili vojenské cíle... [ani] že by Hamás nebo jiné ozbrojené skupiny nutily obyvatele, aby zůstávali v budovách nebo v jejich okolí, které militanti využívají; ani že by bránili obyvatelům opustit budovy nebo oblasti, které byly Hamásem obsazeny.” Podle AI však Hamás umisťoval vojenské vybavení a odpaloval rakety v blízkosti civilních objektů; tato strategie však nemá s lidskými štíty nic společného.
Ani v průběhu izraelské trestné výpravy do Gazy v roce 2014 AI neobjevila žádný důkaz o lidských štítech; jsou však zdokumentovány případy, kdy palestinské ozbrojené frakce odpalovaly rakety z hustě obydlené zástavby, čemuž se v přelidněné Gaze prakticky nedá vyhnout. I kdyby palestinští radikálové lidské štíty nakrásně používali, Izrael by i v takovém případě musel dodržovat mezinárodní právo, aby civilisty ochránil. Nadto stoupence Izraele vůbec nepálí fakt, že sama IDF byla věrohodně obviněna z používání Palestinců coby lidských štítů, přičemž izraelské ministerstvo obrany se nachází v rušném centru Tel Avivu a řada vojenských základen se nachází poblíž nebo přímo v obydlených oblastech.
Leč podle Šmigolové “větší díl zodpovědnosti za utrpení Palestinců padá na Hamás”, což je klasický trik všech apologetů genocidia: Svalit vinu na oběti, neboť pachatel má takřka andělské úmysly. Je proto nesmírná ostuda, že tato nelidská individua dostávají prostor ve sdělovacích prostředcích, notabene v těch, které se prsí adjektivem veřejnoprávní.
Diskuse