Nález ohledně obvinění Izraele z genocidy bude zveřejněn v pátek

26. 1. 2024

čas čtení 3 minuty
Nejvyšší soud OSN uvedl, že v pátek vynese přelomové rozhodnutí v případu proti Izraeli kvůli údajné genocidě v Gaze, což je verdikt, který bude pravděpodobně bedlivě sledován po celém světě.

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu by potenciálně mohl Izraeli nařídit, aby zastavil vojenské tažení v Gaze, které vyvolal bezprecedentní útok Hamásu ze 7. října.

Jihoafrická republika pohnala Izrael před soud s tvrzením, že porušuje Úmluvu OSN o genocidě, podepsanou v roce 1948 jako světovou reakci na holokaust.

Pretoria chce, aby Mezinárodní soudní dvůr vydal takzvaná "prozatímní opatření", nouzové příkazy na ochranu Palestinců v Gaze před potenciálním porušením úmluvy.

Příkazy Mezinárodního soudního dvora, který rozhoduje ve sporech mezi zeměmi, jsou právně závazné a nelze se proti nim odvolat.

Soud má však jen malou pravomoc vymáhat své verdikty – například nařídil Rusku, aby zastavilo invazi na Ukrajinu měsíc poté, co začala, ale bezvýsledně.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu již naznačil, že by se necítil vázán žádným příkazem ICJ.

"Nikdo nás nezastaví – ani Haag, ani Osa zla, ani nikdo jiný," řekl 14. ledna s odkazem na Íránem napojené skupiny "osy odporu" v Libanonu, Sýrii, Iráku a Jemenu.

Soud rozhoduje pouze o žádosti Jihoafrické republiky o mimořádná opatření, nikoli o zásadní otázce, zda by Izrael mohl páchat genocidu – to bude trvat roky.

Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora proti Izraeli by zvýšilo politický tlak na tuto zemi, přičemž mnozí spekulují, že by to mohlo posloužit jako záminka pro sankce.

Válka v Gaze vypukla, když Hamás zahájil 7. října bezprecedentní útok, který měl za následek zabití asi 1 140 lidí v Izraeli, většinou civilistů, podle údajů AFP založených na oficiálních číslech.

Více než 25 700 Palestinců, z nichž asi 70 procent jsou ženy, malé děti a mladiství, bylo zabito v pásmu Gazy při izraelském bombardování a pozemní ofenzívě od 7. října, uvedlo ministerstvo zdravotnictví vlády Hamásu.

"Genocidní činy"

Jihoafrická republika může žalovat Izrael u Mezinárodního soudního dvora, protože obě země podepsaly Úmluvu o genocidě a spory o její text musí být vyřešeny u soudu.

Při výpovědi ve velkých sálech Paláce míru, na hony vzdáleném utrpení v Gaze a Izraeli, Pretoria uznala "zvláštní tíhu odpovědnosti" za obvinění Izraele z genocidy.

Právníci Jihoafrické republiky však tvrdí, že izraelská bombardovací kampaň měla za cíl "zničit palestinský život" a dohnala lidi "na pokraj hladomoru".

"Genocidy nejsou nikdy vyhlášeny předem, ale tento soud má výhodu důkazů za posledních 13 týdnů, které nezvratně ukazují vzorec chování a související záměry, které ospravedlňují věrohodné tvrzení o genocidních činech," řekla právnička Adila Hassimová.

Izrael oponoval, že se nesnaží zničit palestinský lid, a odmítl jihoafrický případ jako "hluboce zkreslený faktický a právní obraz".

"Izrael vede obrannou válku proti Hamásu, ne proti palestinskému lidu," řekl právník Tal Becker.

"Za těchto okolností může stěží existovat falešnější a zlovolnější obvinění, než je obvinění Izraele z genocidy," uzavřel Becker.

Verdikt je považován za klíčový test mezinárodní spravedlnosti a bude ostře sledován po celém světě, přičemž spojenci se již šikují na obou stranách.

Spojené státy již odmítly žalobu Jihoafrické republiky a Německo uvedlo, že bude intervenovat jako třetí strana na straně Izraele, až bude soud projednávat širší případ genocidy.

Prohlášení Berlína vyvolalo ostrou kritiku ze strany bývalé kolonie Namibie, která popsala kauzu Pretorie jako "morálně bezúhonnou obžalobu".

Namibijský prezident Hage Geingob zaútočil na "neschopnost Německa poučit se ze své děsivé historie".

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2098

Diskuse

Obsah vydání | 30. 1. 2024