Vývoz ruského plynu se propadl na úroveň roku 1985

3. 1. 2024

Na konci roku 2023 Gazprom vyvezl asi 69 miliard metrů krychlových plynu, což je nejnižší objem od roku 1985. Oproti roku 2022 (100,9 miliardy metrů krychlových), který se již stal pro společnost nejhorším rokem v její historii, se objem plynu čerpaného do zahraničí snížil o další třetinu. A pokud porovnáme s předválečnou úrovní (185 miliard metrů krychlových v roce 2021), vývoz Gazpromu se propadl trojnásobně.

Dodávky do Evropy klesly na 28 miliard metrů krychlových, což je úroveň druhé poloviny 70. let. Pro srovnání: V roce 1975 SSSR pumpoval do evropských zemí 19,3 miliardy metrů krychlových ročně a v roce 1980, po uzavření významné smlouvy s Německem, to bylo již 54,8 miliardy. To však kompenzovalo pouze osminu někdejšího vývozu do Evropské unie (23 miliard metrů krychlových).

"Tohle je dno, letos projdeme dnem exportu a produkce (plynu) a pak začneme od tohoto dna. Špatnou zprávou je, že toto odrážní, tento další nárůst, bude pomalý," řekl Alexej Bělogorjev, ředitel výzkumu a vývoje v Institutu pro energetiku a finance, na plynárenském fóru v Moskvě.

Kreml počítá s Čínou a nabízí jí pětinásobné zvýšení nákupů plynu, až na 5 miliard metrů krychlových ročně. Podle předpovědí však poptávka po dováženém plynu v Číně do roku 100 vzroste pouze o 80 miliard metrů krychlových a veškerý tento objem již byl nasmlouvaný, včetně plynu z Turkmenistánu a LNG, upozorňuje Bělogorjev.

V roce 2024 vyprší smlouva o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu, což znamená, že dodávky do Evropy mohou i nadále klesat. Obnovit ztracené objemy vývozu v příštích 10 letech bude nereálné, říká Andrej Klepač, hlavní ekonom VEB: "I když vezmeme v úvahu stávající a plánované kontrakty s Čínou, nebudeme schopni kompenzovat ztrátu téměř 100 miliard metrů krychlových."

Podle Bělogorjevovy prognózy bude spolu s poklesem dodávek do Evropy stagnovat i vývoz do Turecka. A co se stane s poptávkou po plynu v Číně po roce 2030, je otevřená otázka, pokračuje expert. Prezident Vladimir Putin vytrvale navrhuje, aby Peking vybudoval nový plynovod Síla Sibiře 2. A přestože byl projekt během roku dvakrát projednáván při jednáních s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, dlouho očekávaná smlouva nebyla nikdy podepsána.

Podle deníku The South China Morning Post byla kamenem úrazu cena: Čína, která již nakupuje ruský plyn za poloviční cenu než Turecko a Evropa, počítá s novými slevami a navíc nechce do výstavby investovat ani jüan. Mnohamiliardový účet za plynovod by podle představ Pekingu měl plně zaplatit Gazprom.

Kdysi mocná státní korporace, která provozuje největší prokázané zásoby plynu na světě, si však jen stěží může dovolit nový megaprojekt. Za rok končící 30. červnem 2023 utrpěl Gazprom čistou ztrátu bilion rublů, ocitl se ve stavu nedostatku hotovosti a byl nucen utratit dvě třetiny svých hotovostních rezerv na svých účtech. V první polovině roku klesla produkce Gazpromu ve srovnání s předválečnou úrovní o čtvrtinu, což je rekord v historii domácího plynárenství.

Aby úřady zalátaly rozvahu Gazpromu, prudce zvyšují tarify za plyn v Rusku. Od července 2024 se zvýší o 11,2 % a od července 2025 o dalších 8,2 %. V důsledku toho vzrostou ceny plynu pro občany o 20 % za dva roky a o 34 % od začátku války.

Do roku 2025 může Gazprom utrpět další bilion rublů ztrát kvůli poklesu příjmů, zvýšení daňové zátěže a nutnosti zaplatit za program zplyňování, uvedl v listopadu šéf výboru Státní dumy pro energetiku Pavel Zavalnyj. Podle něj "nedojde k žádnému vývozu" a náklady "zůstanou".

Zdroj v angličtině: ZDE