3. 1. 2024
Nevím dost na to, abych se mohl zabývat obviněními z plagiátorství na její adresu, ale stojí za zmínku, že všechna zřejmě pocházejí ze stejného zdroje, a to z konzervativního internetového deníku The Washington Free Beacon.
V prohlášení z 12. prosince korporace uvedla, že po provedení vyšetřování první sady těchto obvinění zjistila "několik případů nedostatečného citování" ve dvou článcích, které prý budou opraveny, ale že tyto přestupky nedosahují úrovně "nesprávného vědeckého postupu".
Zvláště znepokojivý aspekt rezignace Gayové se týká zjevného vlivu bohatých absolventů Harvardu, kteří se na Gaye rozčílili, že nevystoupila jasněji proti Hamásu a na obranu Izraele.
Kennetha Griffina - který vydělal miliardy na Wall Street a daroval Harvardu více než půl miliardy dolarů (jen letos 300 milionů dolarů, což stačilo na to, aby po něm Harvard pojmenoval svou Graduate School of Arts and Sciences)) - rozzuřilo zejména prohlášení několika harvardských studentských organizací, které bylo vydáno krátce po útoku Hamásu ze 7. října a v němž vinili Izrael.
Griffin zavolal šéfce Harvard Corporation Penny Pritzkerové a naléhal na Gayovou, aby proti těmto studentům zaujala důraznější postoj.
William Ackman, další absolvent Harvardu a významný dárce, který stojí v čele obřího hedgeového fondu Pershing Square Capital Management, požadoval, aby Harvard zveřejnil seznam členů studentských organizací, které za dopisem stojí.
V řadě příspěvků na Twitteru Ackman uvedl, že chce zajistit, aby on a další ředitelé "náhodou nenajali některého z jejich členů".
Seth Klarman, další bohatý finančník a významný dárce, jehož jméno zdobí budovy Harvardu, se také nechal veřejně slyšet, že je rozladěn slabou reakcí Gaye na útok Hamásu a studentský dopis.
Lloyd Blankfein, bývalý šéf Goldman Sachs, prohlásil, že "vzhledem k tomu, že jméno Harvardu používají studentské skupiny podporující Hamás, bylo vážnou chybou, že nenávistné vzkazy neodsoudila rychleji a absolutně".
To je jen částečný výčet významných dárců Harvardu, které začaly zuřit na Gayovou.
Jejich hněv zesílil po slyšení v Kongresu 5. prosince, při němž poslankyně Elise Stefaniková - sama absolventka Harvardu a bývalá republikánská konzervativkyně hlavního proudu, která se změnila v pro-trumpovskou republikánku - zaútočila na Gayovou a další dvě rektorky univerzit - Elizabeth Magillovou z Penn a Sally Kornbluthovou z MIT.
Ke konci pětihodinového svědectví Stefaniková spojila arabské slovo "intifáda" - termín obecně překládaný jako "povstání" - s "genocidou".
"Chápete, že použití termínu 'intifáda' v kontextu izraelsko-arabského konfliktu skutečně znamená výzvu k násilnému ozbrojenému odporu proti státu Izrael, včetně násilí proti civilistům a genocidy židů?" se Stefaniková zeptala Gayové
Gayvo definici Stefanikové nezpochybnila, ale řekla, že "tento typ nenávistných, bezohledných a urážlivých projevů je mi osobně odporný".
Stefaniková se poté rektorek zeptala, zda výzvy k intifádě proti židům na univerzitní půdě porušují kodexy chování nebo zásady obtěžování na jejich univerzitách.
Gayová se vyjádřila nezávazně: "Může to tak být," řekla, "záleží na kontextu."
Podobně vyhýbavě odpověděli na stejnou otázku i McGillová z Penn a Kornbluthová z MIT.
Čtyři dny po slyšení byla McGillová - rovněž terč bohatých absolventů za to, že nevystoupila dostatečně důrazně proti protiizraelským studentským demonstracím - nucena rezignovat.
Miliardář z Wall Street Marc Rowan, výkonný ředitel společnosti Apollo Global Management a předseda správní rady Penn's Wharton School, hlasitě vyzval McGillovou k rezignaci a požádal své kolegy dárce, aby jí odřízli finanční prostředky.
Další významný dárce pro University of Pennsylvánia, Jay Clayton, předseda správní rady společnosti Apollo, uvedl, že ho rozladilo, že jeho mateřská škola je ochotna hostit řečníky, kteří polemicky kritizují Izrael, ale málo odsoudila útok na Izrael.
Chápu frustraci těchto dárců. Ale využívat jejich vlivu k tomu, aby si vynutili odvolání rektorek těchto univerzit, je zneužití moci. Vytváří to nebezpečný precedens vměšování mega-donátorů do života univerzit.
Ohrožuje autonomii amerických univerzit, které si samy určují, jak najít správnou rovnováhu mezi svobodou projevu a nenávistnými projevy,
Základní problém spočívá v tom, že jedním z hlavních úkolů dnešních rektorů univerzit je získávat peníze.
Dokonce i na Harvardu, jehož nadační jmění převyšuje všechny ostatní, jsou významní dárci vyhledáváni - jejich jména jsou vytesána do mramorových pomníků, jsou po nich pojmenovány profesorské tituly, jsou jim udělovány univerzitní pocty.
Ze stejného důvodu jsou správní rady, jako je Harvard Corporation, plné bohatých dárců. Ti nemají mít žádný vliv na každodenní chod univerzit, na které dohlížejí, ačkoli běžně vetují kandidáty na rektory univerzit, kteří zastávají názory, jež považují za urážlivé.
Přesto až dosud velcí dárci tak bezostyšně nevyužívali svého finančního vlivu k tomu, aby pronásledovali rektory, kteří se nevyjádřili tak jasně, jak by si dárci přáli, v otázce projevu nebo vyjadřování na univerzitě.
Jako žid se také nemohu ubránit obavám, že jednání těchto dárců - z nichž mnozí jsou židé a mnozí z Wall Street - by mohlo podnítit právě ten antisemitismus, proti němuž se údajně staví a který je založen na odvěkém stereotypu o bohatých židovských bankéřích ovládajících svět.
Diskuse