Izrael plánuje vyhnat Palestince "dobrovolně" do Afriky nebo do Saúdské Arábie

3. 1. 2024

Mezitím se Gaza potýká s rostoucí humanitární krizí uprostřed války mezi Izraelem a Hamásem.

Minulé pondělí Netanjahu na zasedání frakce Likud řekl, že pracuje na usnadnění "dobrovolné migrace" obyvatel Gazy do jiných zemí.

"Naším problémem je [najít] země, které jsou ochotny přijmout Gazany, a my na tom pracujeme," řekl.

Premiér tak reagoval na vyjádření člena Likudu Dannyho Danona, který tvrdil, že "svět již diskutuje o možnostech dobrovolné imigrace", ačkoli tuto myšlenku ostře odmítl.

Krajně pravicové strany Náboženský sionismus a Otzma Jehudit, v jejichž čele stojí ministr financí Bezalel Smotrich, respektive ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir, plány na migraci podpořily.

Americké ministerstvo zahraničí v úterý Smotricha a Ben Gvira vyzvalo, aby přestali podporovat přesídlení Palestinců mimo Gazu, a jejich rétoriku označilo za "povratnou a nezodpovědnou". Smotrich ve středu tyto komentáře odmítl a prohlásil, že více než 70 procent Izraelců podporuje myšlenku "podpory dobrovolné imigrace", protože "dva miliony lidí [v Gaze] se každé ráno probouzejí s touhou zničit Stát Izrael".

Netanjahuův úřad v minulosti vydal prohlášení, v němž veřejně trvá na tom, že Smotrich a Ben Gvir nereprezentují vládní politiku v této věci, a to navzdory jeho vlastním výrokům z minulého týdne, v nichž vyhnání palestinského obyvatelstva podpořil.

Ministři a zákonodárci Netanjahuova Likudu tuto politiku rovněž obhajují.

V úterý ministr pro zpravodajské služby Gila Gamliel řekl Zmanovi, že "dobrovolná migrace je nejlepší a nejrealističtější program pro den po skončení bojů".

V úterý během konference pořádané v Knesetu, která se zabývala možnostmi poválečného řešení situace v Gaze, Gamliel řekl: "Na konci války se vláda Hamásu zhroutí. Nebudou existovat žádné obecní úřady, civilní obyvatelstvo bude zcela závislé na humanitární pomoci. Nebude žádná práce a 60 % zemědělské půdy v Gaze se stane bezpečnostní nárazníkovou zónou."

V interních diskusích Gamliel představil mapu pásma Gazy po skončení bojů, která ukazuje zbývající obyvatele uzavřené do minimálního prostoru v Gaze. Izrael přeruší styky s Gazou a rozšíří své bezpečnostní nárazníkové zóny; bude ovládat tzv. filadelfský koridor, který vede podél 14 km dlouhé hranice mezi Gazou a Egyptem (tento plán napadl v sobotu egyptský zákonodárce poté, co jej Netanjahu oznámil); a zavede trvalou námořní blokádu.

Gamliel prohlásil, že Gaza nesmí být předána Palestinské samosprávě a Gazané nesmí být ponecháni v pásmu, aby byli vychováváni k nenávisti, protože by to znamenalo, že další útoky na Izrael jsou jen otázkou času. Odmítl sice návrat Palestinské samosprávy, ale nabídl jen málo podrobností o tom, jaký politický subjekt chce, aby v Gaze vládl.

"Problém Gazy není jen naším problémem," řekl Gamliel. "Svět by měl podpořit humanitární emigraci, protože to je jediné řešení, které znám."

Danon z Likudu je dalším z předních zastánců plánu, který má Gazany povzbudit k odchodu z pásma.

V úterý na konferenci v Knesetu představil svůj plán sestávající z pěti kroků (demobilizace, zřízení bezpečnostní nárazníkové zóny, izraelská přítomnost na hraničním přechodu Rafáh mezi Gazou a Egyptem, dobrovolná emigrace a vymýcení teroristické atmosféry).

V listopadu publikoval ve Wall Street Journal spolu s členem Ješ Atid MK Ramem Ben Barakem článek, v němž poprvé podrobně popsali plán palestinské migrace a vyzvali "země po celém světě, aby přijaly omezený počet gazanských rodin, které vyjádřily přání přesídlit". Později se zdálo, že Ben Barak tento článek odvolal a prohlásil, že "nebyl zcela pochopen".

V úterý večer se měl sejít izraelský bezpečnostní kabinet, aby projednal, co se stane v Gaze po skončení války.


Izraelští ministři hodlali představit své plány a při rozhovorech mezi některými z nich padla i myšlenka požádat Saúdskou Arábii, aby přijala statisíce Palestinců na práci. Království v Perském zálivu prožívá obrovský stavební boom a zaměstnává téměř půl milionu dělníků, kteří v současnosti pocházejí především z Indie, Bangladéše a dalších zemí.

Jednání bezpečnostního kabinetu však bylo odloženo na středu kvůli nutnosti bezpečnostních konzultací poté, co byl při údajném izraelském úderu na bejrútském předměstí Dahíja zabit zástupce politického vůdce Hamásu Sálih al-Arúrí, po němž Izrael již léta pátral a který je považován za hlavního organizátora terorismu na západním břehu Jordánu.

Očekávalo se, že myšlenka přesídlení Gazanů se dostane do centra pozornosti během středečního zasedání bezpečnostního kabinetu.