Problém migrace by mohl vést k rozkladu EU, říká Josep Borrell

22. 9. 2023

 

Vyzval k větší obranné spolupráci a rychlejšímu rozhodování o dodávkách zbraní na Ukrajinu a obhajoval ochabující protiofenzívu s tím, že země je z jedné třetiny zaminovaná a pro Ukrajinu by bylo sebevražedné podniknout plnohodnotný frontální protiútok.

Na následné přednášce na právnické fakultě Newyorské univerzity uvedl, že Rada bezpečnosti OSN se v posledních letech ukázala být "kvůli své rozpolcenosti zcela zbytečná", a vyzval k revizi politických a finančních institucí, aby se oživil multilateralismus, který "je zastaralý a vyčerpaný".

Borrell uvedl, že v Evropě je na vzestupu nacionalismus, který se však týká spíše migrace než euroskepticismu. "Brexit se nestal obávanou epidemií," řekl. "Byla to vakcína. Nikdo nechce následovat odchod Britů z Evropské unie.

"Migrace je pro Evropskou unii větším zdrojem konfliktu. A mohla by být pro Evropskou unii rozkladnou silou." Navzdory vytvoření společné vnější hranice "jsme se dosud nebyli schopni dohodnout na společné migrační politice", řekl.

Přičítá to hlubokým kulturním a politickým rozdílům uvnitř EU: "Jsou členové Evropské unie, kteří jsou japonského typu - nechceme cizince. Nechceme migranty. Nechceme přijímat lidi zvenčí. Chceme svou čistotu."

Jiné země, například Španělsko, podle něj migranty přijímají již dlouho. "Paradoxem je, že Evropa migranty potřebuje, protože máme tak nízký demografický přírůstek. Pokud chceme přežít z hlediska pracovních sil, potřebujeme migranty."

Borrell v rozhovoru trval na tom, že válka na Ukrajině není příčinou současných sporů o migraci. "Jde o to, že migrační tlak roste, a to hlavně kvůli válkám - ne válce proti Ukrajině... Je to syrská válka, libyjská válka, vojenské převraty v Sahelu.

"Žijeme v kruhu nestability od Gibraltaru po Kavkaz a to se dělo před ukrajinskou válkou a bude to pokračovat i po ukrajinské válce. Migrace v Africe není způsobena válkou proti Ukrajině. Hlavními příčinami migrace v Africe jsou nedostatečný rozvoj, hospodářský růst a špatná správa věcí veřejných."

Uvedl, že evropské snahy o spolupráci s některými africkými zeměmi byly ztíženy existencí vojenských režimů. Skupinu Wagner, ruskou žoldnéřskou jednotku, označil za "pretoriánskou gardu afrických diktátorů".

Na otázku, zda si myslí, že se Rusko pokusí rozdmýchat plameny migrace, Borrell odpověděl, že "Putin zkusí všechno". Dodal: "Putin věří, že demokracie jsou slabé, křehké, unaví se a čas je na jeho straně, protože dříve nebo později se vyčerpáme.

A to je politická bitva stejně jako vojenská bitva. Musí se to vysvětlit argumenty. Jistě, nikomu se nelíbí platit více za elektřinu. Věřím v demokracii jako pedagogické cvičení a věřím, že lidé pochopí důvody."

Zároveň však uznal, že Evropa čelí těžké volbě při omezování migrace, když uzavírá dohody se zeměmi, jako je Tunisko, a poukázal na to, že je jeho povinností hájit nejen evropské hodnoty, ale zároveň i evropské zájmy. "Život diplomata je plný nepříjemných rozhodnutí... Zahraniční politika je práce pro hodnoty a zájmy Evropské unie. A ty vyžadují v některých případech obtížná rozhodnutí, která se snaží neustále respektovat mezinárodní právo a lidská práva."

Na otázku, zda jsou spory mezi některými východoevropskými zeměmi a Ukrajinou ohledně vývozu obilí předzvěstí konfliktů, které by mohly vzniknout v případě vstupu této země do EU, odpověděl: "Ne: "Všichni vědí, že to bude těžké, protože Ukrajina je především ve válce a je doslova ničena. Za druhé, musela udělat spoustu reforem ještě před válkou. A za třetí, v tuto chvíli by Ukrajina jako člen Evropské unie byla jedinou zemí, která by z toho měla čistý prospěch."

"Jsme býložravci ve světě masožravců. Je to svět mocenské politiky, přesto máme stále na paměti, že prostřednictvím obchodu a hlásání vlády práva můžeme mít na svět vliv. Stále musíme hlásat vládu práva, ale musíme si být vědomi, že existují vůdci, se kterými je třeba jednat jiným způsobem."

Řekl, že EU má stále daleko k tomu, aby měla obranné kapacity, které potřebuje. "Nejsem Donald Trump, který říká, že musíte vydávat 2 % HDP na obranu, ale je v našich rukou vybudovat společnou zahraniční a obrannou politiku."

Borrell uvedl, že EU dokázala zázraky a ve srovnání s minulostí jednala rychlostí světla. Dodal však: "O některých rozhodnutích se diskutovalo poměrně dlouho. Musíme poskytovat tanky? To byla dlouhá diskuse a nakonec tanky poskytneme. Máme poskytnout protiletadlové rakety Patriot? O tom se vedla dlouhá diskuse a nakonec jsme to udělali. Musíme poskytnout kapacity vzdušných sil? O tom se diskutovalo hned na začátku války. Nyní cvičíme piloty pro letouny F 16. Jistě, válka je válka, a pokud chcete dodávat zbraně někomu, kdo je ve válce a je terčem tvrdých útoků, čím rychleji, tím lépe."

Ačkoli si myslí, že rychlejší rozhodnutí mohla zachránit životy, upozornil, že postup ukrajinské protiofenzívy zpomalily i jiné problémy než dodávky zbraní. "Rusko vybudovalo dlouhou řadu opevnění," řekl. "V některých případech 25 km hluboká nebo široká. A je jasné, že proti tomu nelze zahájit frontální útok, to by byla sebevražda. Celou zemi zaminovali."

Borrell předpověděl, že válka na Ukrajině a její případný výsledek bude vedle soupeření mezi Čínou a USA a vzestupu globálního jihu jednou ze tří hybných sil vytvářejících nový světový řád.

Přiznal, že není příznivcem termínu "globální jih" pro označení takto různorodé skupiny lidí, ale že existuje entita, která se "považuje za součást alternativy k západním modelům". Řekl, že je rozhodující "snažit se vyhnout spojenectví Čína plus Rusko plus části globálního jihu.

"Lidé z globálního jihu chtějí být uznáni, protože před 40, 50 lety, když se budoval světový řád, některé z těchto zemí neexistovaly. Buď byly koloniemi, nebo byly tak chudé, že neměly hlasovací právo.

"Takže teď jsou z nich nezávislé země a ekonomicky a demograficky rostou a chtějí mít slovo."

Dodal: "Tyto země se pochopitelně zajišťují. Jednou se dívají na Rusko , jindy na Čínu. V OSN hlasují proti válce na Ukrajině, ale mnoho z nich nemá ten pocit morálního rozhořčení, který máme my."

"Ve světě neexistuje jasný hegemon, ale naopak roste počet aktérů." Paradoxem podle něj je, že tento nárůst aktérů nebyl doprovázen silnějším multilateralismem.

"Máme multipolaritu bez multilateralismu. Jsem vzděláním inženýr a vím, že když je ve hře více pólů, potřebujete více pravidel hry. My však máme více pólů a méně pravidel, a proto je svět tak nestabilní, protože mocnosti stojí proti sobě a buď vytvářejí blokády, nebo sesuv půdy.

"Podívejte se na všechny ty země, Jižní Afriku, Brazílii, Indonésii, Indii - tuto novou realitu nemůžete ignorovat. Za 20 let budou při současném trendu na světě tři velké země, Čína, Indie a USA.  Každá z těchto velmocí bude mít ekonomiku v hodnotě 50 bilionů dolarů a EU bude mít mnohem menší, asi 30 bilionů dolarů.