Podstatou problému je, že cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly

28. 6. 2023 / Karel Dolejší

čas čtení 2 minuty
Jan Čulík odmítá vzít na vědomí, že rozlišování mezi komunistickými idealisty a zastánci tvrdé linie je v konečném důsledku irelevantní.

Pokud jste "z dobrých důvodů" příznivci utlačitelského režimu, kde "strana má vždycky pravdu", ať už se dopustí jakéhokoliv zločinu, na vašich originálních důvodech ve skutečnosti nesejde.

Pokud Němec ve 30. letech podporoval Hitlera, protože věřil, že napraví nespravedlnosti Versailleského uspořádání a odstraní nezaměstnanost, nic to nemění na faktu, že pořád podporoval vzestup masového vraha a válečného zločince.

Obrana takové podpory vedená v tom smyslu, že dotyčný "vlastně" věc myslel dobře a o nic špatného mu nešlo, je k ničemu.

V životě se nemůžete neustále nezrale vymlouvat, že jste něco mysleli tak či onak, ale "ono se to samo" vyvinulo jiným způsobem, což jste "přece nemohli vědět".

Lidé se jako zodpovědní občané musejí naučit důkladně domýšlet, co to které jejich politické rozhodnutí ve svých reálných důsledcích přinese a co z něj ve skutečnosti plyne.

Idealističtí členové komunistické strany v určitých obdobích její existence pomáhali stranickému aparátu dělat mezi širší veřejností PR ve prospěch Moskvy. Když nastaly horší časy, "bolševizovalo" se, nebo probíhala nějaká jiná forma čistek, kategorie idealistických komunistů se ovšem odpovídajícím způsobem scvrkla.

Ale to ještě neznamená, že by ti, kdo se nakonec sami stali obětí represí, nenesli za politiku své strany osobní odpovědnost. Výjimky jsou řídké a spadají v jedno s bývalými komunisty, kteří nakonec odvážně odhalovali zločinnost sovětského režimu.

Italský sémiolog Umberto Eco v textech věnovaných rasové nesnášenlivosti otevřeně vzpomíná na to, jak v dětství býval nadšeným mladým fašistou.

Rozdíl mezi Ecem a dnešními obhájci komunismu spočívá v tom, že ten první se otevřeně přiznal k chybě a neoháněl se výmluvami ohledně toho, proč se stala.

Ti druzí jen stále dokola hledají výmluvy a obezličky, jak se vlastní odpovědnosti vyhnout a naložit ji na kočkopsa neudržitelných antimodernistických teorií.

0
Vytisknout
4623

Diskuse

Obsah vydání | 30. 6. 2023