Instituce typu Armády spásy nebo naděje mají totiž podmínku, kterou hodně lidí bez domova nedokáže splnit: Střízlivost. Podnapilí do nocleháren nemůžou. Tramvaje taky nejsou řešení – věřte mi, že bezdomovci nejsou cestujícím nemilí proto, že by se někdo nechtěl na ně dívat, ale puchem a bohužel často i nevypočitatelností, která je pro podnapilé jedince typická. Osobně se domnívám, že by bylo možné využít starých továrních hal nebo podobných nevyužitých staveb, kam by se lidé bez domova mohli uchýlit. Chtělo by to pár kohoutků s vodou a jednoduché toalety a otop na nějaký rozumný stupeň Celsia. Samozřejmě by to nebylo až tak jednoduché, ale něco by se udělat dalo. Protože když nechceme zavánějící spolucestující vyhodit do mrazu a druhý den si číst o počtu zemřelých z podchlazení, musíme pro ně prostě něco mít, nějaké přístřeší. A jak říkám, považovat za takovou útulnu tramvaje, vlaky a autobusy prostě nejde.

Bohužel si to ale nejspíš nemyslí pražský magistrát ani jiné starostenstvo, o státu nemluvě...