Pro Němce je na Wagnerových textech zajímavé, že použil v Německu z historických důvodů vlastně nepoužitelné slovo "euthanasie". Zde v Německu se v té souvislosti totiž na jedné straně ještě mluví o "sebevraždě" a na druhé o suicidiu. V druhém případě to má naznačit, že se vlastně nikdo sám nemůže zavraždit, protože by při tom musel jednat lstivě, a to proti sobě. V jednom internetovém slovníku jsem ale zjistil, že anglické slovo "suicide" se právě překládá do němčiny jako "Selbstmord" (sebevražda), nebo "Freitod" (osvobozující smrt). Právě "Freitod" se ale podle německo-českého slovníku Jana Volného z r. 1956 do češtiny překládá zase jako "sebevražda" a o osvobození tam není ani zmínka.

No, slovo "sebevražda" je asi kulturním dědictvím křesťanských panovníků, protože ona možnost, že se utlačovaní lidé mohli z jejich rukou osvobodit sebezabitím, byla vždy nevítaná pro ty, kteří z mučení druhých lidí a z jejich strastiplného života měli prospěch. A v Německu používají odpůrci sebeusmrcení, jimž často chybějí argumenty, právě často slovo "euthanasie", aby poukázali na to, že kdyby se taková sebevražda dovolila, mohlo by to vyústit do něčeho, co kdysi dělali nacisté -- zabíjeli lidi z rasových důvodů. Řecké slovo "euthanasie" však neznamená vražda, nýbrž "dobrá, správná, lehká smrt" -- a o tom se u nás v Německu moc nemluví.

A taky se nemyslí na to, že by se správně organizovaným systémem pomoci k sebeusmrcení mohlo velmi pomoci lidem, kteří si chtějí vzít život. Máme v Německu poradenský systém pro ženy, které si chtějí nechat udělat potrat. Účelem toho systému je jim ukázat, že by mohli žít s dítětem, kterého se chtějí zbavit. Cílem není potraty ulehčit, ale potratům zabránit. Obdobným systémem by mohlo být lidem umožněno, na základě konzultací od různých znalců, co by měli dělat ve zdánlivě bezvýchodné situaci. Když takový systém neexistuje, tito lidé se rozhodnou skočit z mostu, skočit pod vlak, pověsit se na stromě, anebo způsobit dopravní nehodu, při níž zahynou.

Takový systém by měl vzniknout samozřejmě nejen pro staré a už nemohoucí lidí krátce před smrtí, ale taky pro ostatní občany. Právě od starých a nemocných lidí se ví, že když dostanou potřebnou pomoc, hodně z nich se nakonec rozhodne proti předčasné smrti.

V Německu se zatím jen mluví o tom, zda by se měla aktivní pomoc k smrti legalizovat. Doufám, že to ještě zažiju, ale můj čas se krátí. Co si ale o tom myslíte vy? Chtěli byste mít možnost, aby vám někdo v bezvýchodné situaci pomohl, nejen k rychlé a bezbolestné smrti, ale i k aktivnímu a dalšímu životu?