Poukázal na to, že informace o možnosti lidské pandemie byly v britských médiích systematicky bulvárně přeháněné. Z rozhovorů s editory různých médií vyplynulo, že novináři měli velké pochybnosti, zda nebezpečí ptačí chřipky média nepřehánějí. Téma se v médiích pozměnilo v druhé polovině minulého roku, kdy byla ptačí chřipkou postižena obří firma Bernard Matthews, (která má v Británii 57 drůbežích farem) a dodává většinu kuřecího a krocaního masa na trh britských supermarketů. Tajnůstkářství a arogance firmy vedly novináře k pozměnění celého tématu. Nyní se psalo na téma "Co je potenciálně nebezpečného na našich potravinách?" a "Proč se tato velká firma chová vůči veřejnosti tak tajnůstkářsky, arogantně a nepřátelsky?"

Přestože nebezpečí ptačí chřipky dosud hrozí, v různých částech světa i dnes na ni umírají lidé, v Evropě nikdo neumírá a tisk přestal psát o tom, že se "zase našla" někde na venkově mrtvá labuť.

Dotazují-li se však dnes novináři vědců, zda celá kampaň, varující před ptačí chřipkou, byla přehnaná, vědci to popírají. Dodnes vědci poukazují na to, že pravěpodobnost pandemie ptačí chřipky nezmizela. K pandemiím dochází každých 40 let a mělo by dojít k další.

Celkovým poučením z celého případu je jedna věc, uzavřel pořad. Skutečnost je nevypočitatelná a založená na nejistotě. Veřejnost však od novinářů očekává spolehlivé, jednoznačné informace. Ty ovšem ve většině případů nejsou k dispozici.