17. 7. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
17. 7. 2007

Pravice v Čechách a na Moravě

Jestliže se jisté politické síly v ČR samy dlouhodobě vymezují jako pravicové, je třeba říci, co byla a je česká, případně moravská pravice. Přitom není vhodné se nějak pojmově omezovat. Je třeba, stejně jako komunisty nazýváme komunisty, nazývat fašisty fašisty. Za první republiky bylo toto označení politické strany v Československu i v zahraničí (Itálie) zcela legitimní, stejně jako označení ideologie: fašismus, resp. komunismus. Ať se tedy čeští fašisté i veřejnost nestydí za pojem, který vystihuje stručně tento politický směr. V první Československé republice byla řada organizací, které se hlásily k fašismu a k jeho politickým koncepcím. Ne všechny se však jako fašistické označovaly. Společnými znaky těchto uskupení byly především boj proti komunismu, tehdy častěji zvaném bolševismus, různorodé šovinismy rasistického a jiného vymezení, odpor k "přílišné" demokracii a kult vlády silné ruky.

Dějiny přinesly těmto fašistickým a pravicovým uskupením jedinečnou příležitost v roce 1938. Po podepsání Mnichovské dohody až do března 1939 mohly českomoravští pravičáci a fašisté předvést svou politiku v praxi. Zde můžeme uvést pro stručnost pouze některé méně známé příklady.

Například v Plzni provedla pravice na radnici převrat a zbavila se nenáviděného starosty Pika (starostou za ČSSD 1919-1938). V jejich tisku byl napadán pro údajnou korupci z doby svého vládnutí, byla mu vyčítána shovívavost vůči místním "bolševikům", jejichž strana byla Beranovou vládou zakázána. Po příchodu Němců byl Pik okamžitě zatčen spolu s řadou tehdejších českých osobností a propuštěn teprve po dramatickém zhoršení zdravotního stavu.

Němečtí antifašisté, kteří prchali z území, obsazeného po Mnichově, mají zdokumentovány případy fyzického napadení po příchodu do Plzně, kdy byli označování a štváni místní pravicí jako "židobolševici". Vůdčí osobností těchto štvanic byl plzeňský arciděkan, takto vůdce místní Vlajky (české fašistické organizace).

Ve výčtu by se dalo pokračovat. Ve stručnosti lze říci, že česká pravice a český fašismus z velké části uvítali možnosti, které jim dějiny, byť na krátkou dobu, poskytly, aby mohli zatočit s bolševiky, Židy a Cikány. Stejně lze tvrdit, že nikoli nevýznamná část osob s českou pravicí a fašismem spojených uvítala pokračování své politiky v činnosti okupační správy Velkoněmecké Říše v Protektorátě Čechy a Morava.

Zvláštní místo v české pravicové a fašistické politice zaujímá vztah k Sovětskému Rusku, později SSSR. Ten se u mnohých osobností utvářel, podobně jako u komunistů, již v Rusku za první světové války a v tamní válce občanské. Nejznámější je jméno pozdějšího generála Gajdy, který se ovšem za okupace s Němci nezkompromitoval.

Je známo, že například významný český politik Karel Kramář prosazoval československou účast na intervenci v Rusku v rozporu s politikou Benešovou, resp. Masarykovou. Tento rozpor a Kramářův celkový neúspěch v prvorepublikové politice do značné míry ovlivnily zahraničně politické koncepce české pravice i třeba jejich poměr k otázce česko- slovenské. V době německé okupace se pak řada českých fašistů dožadovala účasti na tažení proti SSSR a když to nešlo cestou účasti protektorátní armády, hlásili se do Wehrmachtu i SS.

Václav Černý označuje ve svých pamětech (1938 ÷ 1945) období od Mnichova do března 1939 za první naši zkušenost s totalitním režimem.

Smyslem této úvahy je upozornit na to, že když teď budeme mít oficiální ústav na zkoumání totalitních režimů, nemělo by se na tento první zapomínat.

V disidentských kruzích jsem se v osmdesátých letech setkal i s výše popsanými názory a považoval jsem to tehdy za výstřelek některých jednotlivců. Zvláště mě jako masarykovského republikána udivovaly názory rázu monarchistického, kritika josefínství a tereziánství, potažmo francouzské revoluce, kde podle kritiků ten bolševismus vlastně začal. A hle, v sobotu jsem se v jistém komentáři nejčtenějšího listu právě to o francouzské revoluci dočetl.

Bude tedy dobře si připomenout, že když někdo něco napíše, prohlásí, například, že zatočí s cikány, s bolševiky a tak dále, a když pak své výroky všelijak omlouvá, zmírňuje, že to tak nemyslel, že tu byli docela nedávno jeho předchůdci, o nichž se také říkalo, že to tak nemyslí -- a přece mysleli a konali.

                 
Obsah vydání       17. 7. 2007
17. 7. 2007 Rusko: Británie poškodila spolupráci na boji proti terorismu
17. 7. 2007 Libye zrušila tresty smrti nad Bulhary
17. 7. 2007 Reuters: Většina Poláků je proti americké základně
17. 7. 2007 Katolický kardinál se omluvil stovkám sexuálně zneužívaných obětí
17. 7. 2007 Gordon Brown: Bylo správné vyhostit ruské diplomaty
17. 7. 2007 Lekce z Japonska: Jaderné elektrárny jsou příliš zranitelné Jan  Beránek
17. 7. 2007 Michael  Marčák
17. 7. 2007 Král hlupec přikázal Ivan  Wernisch
17. 7. 2007 Pravice v Čechách a na Moravě František  Řezáč
17. 7. 2007 Jak přelstít Chaveze: RCTV zase vysílá Fabiano  Golgo
17. 7. 2007 Muslimské předsudky přednější zdravotnímu stavu postižené dívky Ondřej  Šlechta
17. 7. 2007 Xenofóbní propaganda, chamtivost lázní a problém Daniely Machové Miroslav  Šuta
17. 7. 2007 Pozor na vyvolávání nenávisti Petr  Wagner
17. 7. 2007 Psi a muslimové Jan  Potměšil
17. 7. 2007 Možné důsledky zadlužení českých domácností spojené s účinností insolvenčního zákona (1. 1. 2008) Miroslav  Uhlíř
17. 7. 2007 Pořad "Česká justice" na ČRo 6 v novém hávu Zdeněk  Jemelík
17. 7. 2007 Tendr na outsourcing státu Ladislav  Žák
17. 7. 2007 660 milionů dolarů jako odškodnění za pohlavní zneužívání, aneb američtí katolíci se penězi vyhnuli soudnímu řízení Uwe  Ladwig
17. 7. 2007 Sověti prý investovali do ekonomiky Lotyšska 60 miliard dolarů Alexander  Gajdamacký
17. 7. 2007 Putinovo Rusko čínských reforem Oskar  Krejčí
17. 7. 2007 Evropa a konvenční ozbrojené síly I.: Od Helsinek po Vídeň Zdeněk  Brousil
17. 7. 2007 Nejde mi o cenzuru, ale o vyváženost Miroslav  Šuta
17. 7. 2007 Ano, Britské listy jsou - bohužel - nevyvážené; jinak to nejde Jan  Čulík
17. 7. 2007 Tisková prohlášení šéfů států musejí být dekonstruována Fabiano  Golgo
17. 7. 2007 Chcete cenzuru kvůli sobě, nebo pro druhé? Tomáš  Stýblo
16. 7. 2007 Ludvík Vaculík: Jsou témata, o nichž bych se do Lidovek neodvážil napsat Ludvík  Vaculík
17. 7. 2007 Autocenzurní zlepšovák Milan  Neubert
16. 7. 2007 Superprestižní pořad Jana Krause legitimuje osobnosti Jiří  Zajíc
16. 7. 2007 Mediální kultura v Čechách a v Británii Jan  Čulík
17. 7. 2007 Ultrapravicová "wiki"
16. 7. 2007 Správná věta z nesprávných úst Štěpán  Kotrba
16. 7. 2007 Oslava etického policajtství Bohumil  Kartous
17. 7. 2007 Krausovo "Uvolněte se, prosím" František  Hájek
17. 7. 2007 Česko je už dnes zcela multikulturní
16. 7. 2007 Transparency International: Obelhala obecně prospěšná společnost finanční ředitelství? Štěpán  Kotrba
16. 7. 2007 Jakou vypovídací hodnotu má propaganda vašich soudruhů? Miroslav  Šuta
16. 7. 2007 Stále stejný problém "toho druhého" Jan  Čulík
17. 7. 2007 Důstojná odpověď Evropské unii Fidel Castro Ruz
17. 7. 2007 Svoboda je nedělitelná Jan  Čulík
17. 7. 2007 Diktátor Comandante el Jefe Štěpán  Kotrba