Avšak obviňovat Bushe za to, že se organizace Hamas stala dominantní silou v palestinské politice, to je přehnané. Vinu za to nese především Jásir Arafat, bývalý prezident Palestinské správy.

Hlavním důvodem, proč přešlo tolik Palestinců od mainstreamové světské organizace Fatah k Hamasu, je hluboké zoufalství, které pociťují nad svou nynější situací. Přesné informace o postavení Palestinců nejsou k dispozici, protože většina středisek pro palestinské obyvatelstvo byla uzavřena izraelskou armádou.

Když jsem však loni navštívil Gazu a Západní břeh Jordánu, píše autor, palestinští přátelé mě informovali o tom, že v některých oblastech, zejména v Gaze, dosahuje mezi Palestinci nezaměstnanost až 80 procent. Protože nemají venkovští Palestinci žádný příjem, v současnosti doslova trpí hladem.

K této drastické situaci dochází navzdory desítkám milionů dolarů, které přicházejí na účty Palestinské správy ze Západu. Kam se ty peníze poděly, to nikdo neví - zásady účetnictví jsou zjevně pro mnoho palestinských činitelů neznámá věc. Avšak po Arafatově smrti vyšlo najevo, že miliony dolarů byly tajně ukryty v celé síti zahraničních kont a Palestinská správa se je usilovně snaží získat zpět.

Je nutno odsoudit Arafatovo selhání, že nezajistil trvalou mírovou dohodu s Izraelem, což bylo v rámci mírových rozhovorů v Oslo v roce 2000 skutečně možné. Arafat to odmítl a pak zahájil druhou palestinskou intifadu, povstání. O šest let později bylo v tomto boji celkem usmrceno skoro 5000 lidí.

Ve snaze zabránit dalším útokům proti svým občanům vybudovali Izraelci obří bezpečností plot. Ten zlikvidoval hospodářské styky Palestinců s Izraelem - které Palestinci nutně potřebují pro přežití - a hrozí, že zcela izoluje hlavní palestinská střediska od vnějšího světa.

Za těchto okolností není vůbec překvapivé, že organizace Hamas, která provozuje rozsáhlý program sociální pomoci a zdravotnictví, je považována za stranu, která dokáže reagovat daleko citlivěji na potřeby obyčejných Palestinců než zkorupmovaní, samolibí veteráni ze strany Fatah, kteří zacházeli s Palestinskou správou, jako by to byl jejich osobní majetek.

Co bude v budoucnosti? Musíme si uvědomit, že na Blízkém východě jsou to právě extremisté, kteří nakonec učiní tvrdé ústupky, jichž je zapotřebí pro dosažení míru. Konec konců to byl Menachem Begin, který byl sám původně terorista, a přesto se nakonec vzdal poloostrova Sinaj za mír s Egyptem.

Tím, že přistoupila na demokratický proces, organizace Hamas ukázala, že už nastoupila na pomalou cestu vývoje od zakázané teroristické organizaec k mainstreamové politické straně, se vší odpovědností, kterou to přináší.

Podrobnosti v angličtině ZDE