Teď budu psát za sebe a za lidi z mého okolí (tedy stejné školy, fakulty, oboru). Já už jsem docela ztratil ideál v tom, že člověk, co má před sebou titul, je na tom nějak inteligenčně více, než lidi, co mají jen střední školu. Mám asi na svůj věk 20 let větší pracovní zkušenosti.

Hned po nástupu na výšku jsem pracoval v logistickem oddělení jedné střední firmy. Jako asistent manažera toho oddělení jsme spolu měli přátelský vztah. Hodně jsem se ho ptal, co mu škola dala, jak to na ní probíhá atd. (moji rodiče VŠ nemají, pocházím z Valašska a tak jsem o VŠ nic moc nevěděl). Vystudoval VŠE specializaci na logistiku. Tedy přesně to, co teďka dělal. Ujistil mě, ale o tom, že používá méně než 10% věcí, co se na VŠ naučil. A byla to pravda, já pouhý absolvent z obchodní akademie, jsem ho mohl z 90% po roce praxe zastoupit.

Nyní pracuju už půl roku ve společnosti (...) [velká německá nadnárodní firma]. V mladém oddělení, kde 6 z 8 lidí jsou absolventi. Lidi co mají VŠ z Německa, z VŠE i z VŠCHT či Technické univerzity v Liberci. Všichni mě opět ujišťujou v tom, že vše, co se naučili, velkou lopatou zahazují do sklepa. Vytahují z toho zase max. 10 % !!!

Plno mých kamarádů to cítí stejně jako já. Všichni se ženeme za těma třema písmenkama před jménem zakončených tečkou. Nic víc nás nezajímá. (Lidi v HR oddělení taky nic jiného nezajímá).

V tom, jestli jde o podvod a o to, že budu Ing. vlastně podvodně, se nikdo moc nezabývá.

Vše vyplývá z toho, že si my studenti nevážíme studia. Ten problém je dost široký. Je to i tím, jak se k Vám učitel chová. Já si na mé škole připadám, jako kus masa, se kterým si může každý učitel dělat, co chce. To zase vyplývá z toho, že školy byly odměňovány pravidlem čím víc studentů nabereš, tím víc máš dotací.

Také osnovy nebo jak se to na VŠ jmenuje, mnohdy nejsou moderní. Samá teorie, kterou nám učitelé nejsou schopni ukázat, k čemu je.

Možná ještě nejsem v pozici, kdy nemůžu psát takové názory. Jsem na VŠ teprve rok a půl.

Můj celkový pocit z univerzity je ten, že tu otravu chci mít už za sebou. Dosáhnout alespoň bakalářského stupně a tím získat možnost studovat navazující studium, někde jinde (jiná škola, země).

Možná si říkáte, že jsem si špatně vybral, ale já studuju Informatiku a v budoucnu chci být informatik (nebo něco s tím spojeným).