2. 2. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Dolary v Iráku
2. 2. 2005

Irák: Největší korupční skandál ve světové historii

"Když jsem se pozastavoval nad tím, že se rozdávání těch peněz vůbec nezaznamenává, jeden můj kolega mi řekl: 'Podívejte, Crone, 700 milionů dolarů je fyzicky spousta peněz. A když někdo přijde a chce na něco pár milionů, trvalo by to strašně dlouho, než bychom to přepočítali, tak to neděláme.'" Crone na to namítl: "No, tak jste ty peníze aspoň mohli před vydáním zvážit, mohli jste zaznamenat, že jste někomu vydali řekněme padesát kilogramů stodolarových bankovek."

Následující informace z Washingtonu byla záměrně utajena na dobu až po iráckých volbách z obav, jaké by to mohlo mít následky. Auditoři americké vlády provedli inspekci kont iráckého ropného fondu, který od útoku na Irák spravuje západní koalice - a zjistili, že z nich zmizelo 8,8 miliard dolarů - více než 40 procent celkové částky. Nevědí, kam se ty peníze poděly. V žádném případě není jisté, že byla tato obrovská částka vydána na rekonstrukci Iráku ve prospěch jeho obyvatel, což mělo být účelem příjmů z prodeje ropy.

Zároveň vychází najevo, že za správy západní koalice v Iráku se "ztratily" obrovské částky iráckých i amerických peněz. Investigativní pořad rozhlasu BBC File on Four se v úterý večer zabýval tímto zřejmě dosud největším korupčním skandálem ve světové historii.

Rozkradla se spousta peněz

Po pádu Saddáma Husajna Iráčané doufali, že to také znamená konec korupce. Ale i někteří bývalí emigranti, kteří se do Iráku vrátili a měli v úmyslu pomoci oživit vládu a hospodářství, se začali divit, kam se poděly symboly luxusu Saddamovy vlády. Politolog dr. Isam al Kafadži byl vedoucím představitelem irácké poválečné Rady pro rekonstrukci a rozvoj. Pouhých několik měsíců po útoku na Irák v deziluzi z této rady odešel:

"Baathistická strana měla obrovské paláce. Kdo rozhodl, že je má dostat nová irácká elita? Kde jsou ty lamborghini a ony stovky limuzín, které vlastnila irácká elita? Nikdo nikde neuvedl ani nevysvětlil, kam se to všechno podělo. Všechno se to rozkradlo. Člověk by brečel."

Baathistická strana uměla v Iráku udržovat pořádek. Dělala to ovšem až příliš dobře. Po porážce Saddáma Husajna zjistili činitelé z Pentagonu a z vítězné koalice, že se potýkají s téměř úplným chaosem.

"Byla k dispozici spousta peněz, vydávaly se zcela volně a nezaznamenávalo se, kam ty peníze vlastně plynou," uvedl plukovník Charles Crone, který byl po určitou dobu v Bagdádu mluvčí angloamerické vojenské koalice.

Podle mandátu OSN byla západní koaliční správa odpovědná za irácký státní majetek, především, za iráckou ropu a za příjem z prodeje ropy. Tyto peníze měla shromažďovat na rekonstrukci Iráku a pro humanitární potřeby svého lidu.

Koaliční vojska našla a zkonfiskovala obrovské zásoby peněz v hotovosti, které si ukrýval Saddámův režim.

Avšak tam, kde Saddám Husajn požadoval precizní dodržování účetnictví, i v případech, kdy jeho státní aparát používal peníze na úplatky a na pochybné účely, plukovník Crone zjistil, že západní koalice "to tak přísně vůbec nebere":

"Bylo k dispozici asi 700 - 800 milionů dolarů v hotovosti, které začátkem války zkonfiskovaly americké jednotky. Byly to peníze v hotovosti, které patřily Saddámovi a jeho lidem. Nevím, kam ty peníze přišly a nevím, kdo to ví. Mám dojem, že se velká část těchto peněz prostě dala vojenským velitelům, aby je podle svého volného rozhodnutí používali ve svých operačních oblastech. Účetnicky se to vůbec nezaznamenávalo."

Crone dosvědčil neuvěřitelné: "Když jsem se pozastavoval nad tím, že se rozdávání těch peněz vůbec nezaznamenává, jeden můj kolega mi řekl: 'Podívejte, Crone, 700 milionů dolarů je fyzicky spousta peněz. A když někdo přijde a chce pro něco pár milionů, trvalo by to strašně dlouho, než bychom to přepočítali, tak to neděláme.'" Crone na to namítl: "No, tak jste ty peníze aspoň mohli zvážit, mohli jste zaznamenat, že jste někomu vydali řekněme padesát kilogramů stodolarových bankovek."

Mnoho otázek ohledně majetku a financí během celého roku západní koaliční správy v Iráku zůstává nezodpovězeno. V jedné kanceláři byly v sejfu miliony dolarů - klíč k sejfu byl volně k dispozici v otevřeném ruksaku. V posledních dnech koaliční správy, loni v létě, bylo najednou odvezeno letecky obrovské množství peněz v hotovosti z Bagdádu pro kurdskou regionální správu v městě Irbil v severním Iráku. Celková částka byla 1,4 miliardy dolarů. Není známo, co se s těmito penězi stalo.

Ginger Cruz z úřadu amerických vládních auditorů byla odpovědná za bezpečné převezení těchto peněz do Irbilu: "Pro nás úkol převézt 1,4 miliardu dolarů do kurdského regionu vyžadoval tři palety stodolarových bankovek, které byly zataveny do igelitu jako cihly. Ty palety bylo nutno naložit do vrtulníků, ty letěly do Irbilu a pak byly ty peníze odvezeny do tamější ústřední banky. Vážilo to 14 tun."

Když tato částka byla odvezena do banky v Irbilu, dodavatelé peněz si z banky za dodání peněz zapomněli vyžádat písemné potvrzení. Trvalo to asi 14 dní, než byl ten problém vyřešen.

Co se stalo s těmito penězi, dovezenými do Irbilu, je nejasné. Kurdská regionální vláda sdělila britskému rozhlasu, že ty peníze všechny "poplynou do strategických projektů, jejichž cílem je podpořit místní hospodářství. Žádné ty peníze nebyly dosud na nic vydány a jsou stále v kurdském regionu."

Avšak deník Financial Times napsal, že se podnikají pokusy o převoz těchto peněz do švýcarských bank.

Když OSN vyslala tým účetních odborníků z banky KPMG, aby zkontrolovali finance v kurdském regionu, účetní odborníci byli nuceni konstatovat, že nejsou schopni získat informace o tom, k čemu má být těchto 1,4 miliard dolarů použito. Nedostalo se jim vůbec žádných informací o žádných kurdských financích. Kurdská vláda je nepustila k svému účetnictví.

Nevedlo se účetnictví

Za koaliční správy docházelo k pozoruhodným prohřeškům proti auditorským pravidlům a předpisům. Podle zprávy významné nevládní organizace International Crisis Group vládl po válce ve financích koalice téměř úplný chaos. Nebyly dodržovány ani základní principy účetnictví.

Irák stále nemá žádný způsob, jak měřit, kolik ropy se v té zemi vytěží. Neví se tedy, kolik ropy se tam těží a kolik zisků z jejího prodeje plyne do rozvojového fondu pro Irák. Značná část ropy se tedy zřejmě pašuje do zahraničí.

Koalice absolutně nezajistila, aby se začala těžba ropy měřit a registrovat. Koalice také velmi dlouho odmítala poskytnout přístup auditorskému úřadu OSN, který chtěl situaci monitorovat. Auditorský úřad OSN má možnost analyzovat situaci teprve od nedávna. Závěry, k nimž dochází, jsou drasticky kritické. Auditorský úřad OSN konstatuje, že neexistuje v Iráku žádné měřicí zařízení pro množství vytěžené ropy, a že některé příjmy z prodeje ropy vůbec neplynou do rozvojového fondu pro Irák. To porušuje rezoluce OSN. Vládnou obavy, že dochází k obrovské míře korupce a irácká rekonstrukce se ukáže být jedním z největších korupčních skandálů v historii.

Členové irácké správy začali pociťovat po válce frustraci, že jim koaliční správa záměrně neposkytuje informace o finanční situaci v zemi. O rozpočtu a o finanční situaci v zemi rozhodovala samostatně západní prozatímní koaliční správa. Iráčané se na tom vůbec nepodíleli. Na opakované žádosti Iráčanů o finanční podrobnosti ohledně toho, co se děje se státními penězi, koaliční správa nereagovala. Iráčané také marně požadovali podrobnější informace o firmách, jimž byly koaliční správou udělovány kontrakty.

Nikam se nedostal v této věci ani monitorovací tým OSN, který do Iráku vyslal účetní odborníky z banky KPMG, aby zkoumal finanční situaci v zemi. Tým OSN konstatoval, že čelí odporu od koaličních činitelů. Koalice prostě odmítala poskytovat informace pro provedení auditu. Reakce na dotazy jsou vždy nesmírně pomalé a dotazy se musejí mnohokrát opakovat. U koaličních činitelů neexistuje žádná individuální odpovědnost. Neexistuje u nich zájem, praví se ve zprávě monitorovacího týmu OSN.

Kontrakty se udělovaly podle známostí

Snad nejvíce znepokojující bylo udělování kontraktů, údajně pro rekonstrukci a humanitární pomoc. Iráčané si stěžovali, že udělování kontraktů není skoro vůbec monitorováno a že existuje prostor pro nedbalost, plýtvání a podvádění.

Dr Isam al Kafadží, který před válkou pracoval na americkém ministerstvu zahraničí, byl šokován, když viděl, jak mizí doslova miliony dolarů do sítě plýtvajících a mnohdy zkorumpovaných podniků:

"Kontrakty se udělovaly podle známostí. A dále na základě komisních poplatků. Shromáždili jsme desítky případů, kdy byl udělen kontrakt určité firmě, ale žádná z nich tu práci sama nedělala. Když jste to začali vyšetřovat, zjistili jste, že první firma si na vykonání práce objednala druhou firmu, druhá firma pak třetí, třetí pak čtvrtou... Normálně práci vykonávala vždycky až tak šestá firma. A všechny ostatní firmy nad tím dostávaly honorář. A i ta šestá firma to dělala ráda, protože i z té šestiny zisku si dobře vydělala. V žádných těchto případech se nekonala řádná veřejná soutěž."

Firmy okrádaly irácký i americký stát

Jedna takováto podezřelá firma má kancelář v Tyson's Corner ve Washingtonu. Je to bezpečnostní firma Custer Battles. Její úradovna je v druhém patře bloku č. 8102, nad vietnamskou restaurací a kadeřnictvím.

Custer Battles je soukromá firma, vlastní ji pánové Custer a Battles. Americká vláda jim poskytla bezpečnostní kontrakty v hodnotě vyšší než 100 milionů dolarů. Práci vykonali za 13 měsíců.

Alan Grayson je právník, který zastupuje dvě osoby, které firmu Custer Battles udaly americkým úřadům. Tyto osoby v soudních dokumentech svědčí o celé řadě údajných podvodů, jejichž prostřednictvím firma Custer Battles zpronevěřila miliony dolarů z amerických i iráckých fondů. Jedním z největších podvodů byla podle nich bezpečnostní operace, v jejímž rámci firma chránila distribuci nové irácké měny. Podnik Custer Battles si na vykonávání této práce najal jinou firmu a pak vypracoval falešné dokumenty, podle nichž stála operace daleko víc než ve skutečnosti, a tyto "náklady" účtoval západní koalici v Iráku. Firma Custer Battles si založila podvodné falešné firmy na Kajmanských ostrovech. Vyráběla falešné faktury od svých údajných subdodavatelů, které firma předávala americké vládě. A americká vláda je vyplatila.

V jednom případě nalezla firma Custer Battles na letišti v Bagdádu vysokozdvižné vozíky. Byly to vysokozdvižné vozíky Iráckých aerolinií. Firma Custer Battles si ty vozíky přisvojila, natřela je jinou barvou, takže už nebylo vidět, že to byly vozíky Iráckých aerolinií, pronajala je své dceřiné firmě a účet za to poslala americké vládě.

Za přistávací plochu pro vrtulníky, který stojí asi 50 000 dolarů, účtovala tato firma falešně americké vládě více než 130 000 dolarů.

Celkem firma Custer Battles podvodně vylákala v Iráku nejméně 50 milionů dolarů. Jeden z obou ředitelů hovořil před svědkem otevřeně o tom, jak výhodné je vyrábět falešné faktury.

Reportérům BBC odmítla firma Custer Battles poskytnout rozhovor.

Americká koalice sama ztratila důvěru ve firmu Custer Battles. Oba ředitelé nechali totiž na schůzce s koaličními představiteli omylem tabulku, v níž bylo uvedeno v jednom sloupci, kolik firma Custer Battles skutečně utratila, 3,5 milionu dolarů, a v jiném sloupci, kolik účtovala americké vládě - bylo to téměř 10 milionů dolarů. Z dokumentu bylo zjevné, že firma Custer Battles už tehdy, na začátku její práce pro americkou vládu, od amerických úřadů podvodně vylákala nejméně 6,5 milionu dolarů.

Kupodivu, i když od té doby uplynul více než rok, nikdo nebyl potrestán, nikdo nebyl odsouzen do vězení. Americká vláda prý záležitost "vyšetřuje".

Přestože koalice z výše zmíněného dokumentu získala informace, že firma Custer Battles americkou vládu podvádí, její kontrakty nebyly zrušeny. Naopak, firma Custer Battles obdržela od října 2003 další, nové kontrakty na práci až do konce listopadu 2004.

Až 30. listopadu 2004 oznámil Pentagon, že firma Custer Battles byla dočasně suspendována jako dodavatel. Pentagon nevysvětlil, proč trvalo Pentagonu poté, co se americkým vojenským činitelům dostal do rukou dokument o podvodech firmy Custer Battles, téměř rok, než bylo rozhodnuto konečně tuto firmu jako dodavatel služeb pro americký stát suspendovat. Pentagon odmítl poskytnout rozhlasu BBC v této věci rozhovor. Ani není jasné, proč proti firmě Custer Battles nezasáhlo americké ministerstvo spravedlnosti. Takovýchto případů je asi 30. Pokud bude tento případ zameten pod koberec, prospěch z toho budou mít i lidé s lepšími konexemi, míní američtí právníci.

Dvě třetiny původních kontraktů pro práci v Iráku byly uděleny mimo otevřenou soutěž. Bylo to porušení normálních předpisů americké vlády, které americká vláda hájí, poukazem na krizovou situaci.

Druhým problémem bylo, že většina těchto kontraktů byly otevřené, byly to tzv. "kontrakty cost plus" : soukromá firma dostávala od americké vlády uhrazeny své výdaje a nadto honorář, který je procentem těchto výdajů. Obranou těchto kontraktů bylo, že nebylo možno určit, co bude zapotřebí v chaotických týdnech po válce.

Tak ovšem vznikl opak situace na normálním trhu: čím větší byly výdaje soukromé společnosti, tím větší byl její zisk.

Potíž je, že takovéto kontrakty vyžadují zvlášť přísný finanční dohled.

Podstatou kritiky vůči největšímu soukromému dodavateli v Iráku, firmě s vynikajícími konexemi - jejím ředitelem býval americký viceprezident Cheney - podniku Halliburton, je právě to, že Halliburton dostal takovéto otevřené kontrakty, a to bez konkurence.

Marie di Young, odbornice na logistiku pracovala v oddělení pro kontrakty pro subdodavatele u firmy Halliburton v Kuvajtu. Když tam začala začátkem loňského roku pracovat, očekávala, že po půlročním působení v Iráku už bude mít firma Halliburton zavedeny řádné auditorské praktiky tak, jak to bylo v Kosovu. Ale v Iráku to bylo jinak: "Byla jsem šokována. Nemonitorovali průběžně své výdaje. Nezkoumali, kolik peněz vydávají. Když jsem si stěžovala nadřízenému, že to není řádná účetní praxe, bylo řečeno, abych přestala, protože si firma nepřeje vypracovávat dokumenty, z nichž by vyplynulo, že se náklady horentně zvyšují anebo že firma za určité úkony účtuje americké vládě daleko větší množství peněz. Platili jsme za automobily, o nichž jsme vůbec nevěděli, kde jsou. Auditorský tým neprováděl legitimní, normální podnikatelskou praxi."

Halliburton řádně nekontroloval své platby subdodavatelům. Nekontroloval před platbou faktur, zda byla práce skutečně provedena anebo zda bylo zboží dodáno. Byly to výdaje, které byly hned účtovány koalici, s příslušnou percentuální přirážkou zisku.

Oddělení firmy Halliburton pro kontrakty se subdodavateli chtělo od Marie di Youngové, aby podepsala kontrakty, které nebyly vůbec jejich. Běžně se vyplácely peníze za kontrakty, kdy firma Halliburton nekontrolovala u subdodavatelů, zda byla práce vykonána.

Firma Halliburton to popírá, avšak odmítla rozhlasu BBC v této věci poskytnout rozhovor.

Chování firmy Halliburton se zkoumalo v příslušném výboru amerického Kongresu. Jeden kongresman vydal vlastní zprávu, že firma Halliburton účtovala americké vládě za pohonné hmoty o 174 milionů dolarů více, než kolik skutečně stály. Přirazila si ke skutečné ceně 90 procent zisku.

Firma Halliburton ty peníze americké vládě nevrátila, ani nebyla jakkoliv za tuto praxi pokutována.

Když zjistili auditoři amerického Pentagonu podezření, že firma Halliburton zřejmě účtovala americkému státu přehnané ceny, Pentagon měl požadovat od firmy Halliburton, aby prokázala, že její ceny byly spravedlivé. Avšak americká armáda najednou přestala o tyto důkazy projevovat zájem a firma Halliburton ve svých dodávkách pohonných hmot pokračovala za původních podmínek.

Úplatkářství ve firmě Halliburton i v americké koaliční správě

Nejvážnější kritika, vzášená vůči firmě Halliburton, se týká úplatkářství. Dokument amerického ministerstva zahraničí obsahuje informace o stížnostech, přednesených americkému velvyslanectví v Kuvajtu od jedné čelné ropné společnosti. Ta si stěžovala na zcela neuvěřitelné skutečnosti:

"V Kuvajtu je všeobecně známo, že pracovníci firmy Halliburton vyžadují otevřeně úplatky. Každý, kdo se uchází o kontrakt a kdo navštíví jejich přímořské vily v kuvajtském Hiltonu, bude požádán o úplatek."

Tato stížnost byla předána Pentagonu v srpnu 2003 a koncem loňského roku dospěla i do příslušného výboru amerického Kongresu. Republikánská většina tohoto výboru však neschválila žádné vyšetřování této věci.

Avšak obvinění z úplatkářství se netýká pouze firmy Halliburton. Úplatky prý požadovali i činitelé západní prozatímní koaliční správy. Svědčil o tom její britský pracovník Claude Hanks Drielsma:

"Iráčtí vládní činitelé, státní úředníci i obyčejní Iráčané zjistili na základě svých zkušeností, že mnoho lidí v prozatímní koaliční správě se chovalo korupčně. Kontrakty nebyly udělovány tak, aby to bylo ku prospěchu iráckého lidu, ale někdy to bylo na úkor prospěchu iráckého lidu. Činitelé koaliční správy vyžadovali od subdodavatelů velké úplatky, jinak jim otevřeně sdělovali, že jim neudělí kontrakt. Šlo o částky až 300 000 dolarů v hotovosti."

Drielsma o těchto skutečnostech informoval koaliční hierarchii a prý se to ve Washingtonu tajně vyšetřuje.

Celkem vydala západní koaliční správa asi 20 miliard dolarů z iráckého ropného bohatství a asi 3 miliardy plynoucí od amerických daňových poplatníků údajně na rekonstrukci a rozvoj Iráku. Jenže zoufalý stav irácké infrastruktury a služeb v Iráku vede mnohé pozorovatele k otázce, kam ty peníze vlastně přišly. Američtí vládní auditoři, kteří tento týden identifikovali chybějících 8,8 miliardy dolarů z iráckých ropných příjmů, konstatují, že neexistují žádné důkazy, že by těchto peněz bylo skutečně využito na rekonstrukci Iráku.

Kritikové poukazují, že odpovědnost za to nese především šéf prozatímní koaliční správy velvyslanec Paul Bremer. Ten také odmítl poskytnout rozhlasu BBC rozhovor v této věci a sžíravým dopisem napadl americké auditory, že nerozumějí kontextu, v němž jeho správa fungovala: "Nemůžete používat západní účetnictví uprostřed války."

Demokratičtí poslanci ve Washingtonu zjišťují, že je velmi obtížné získávat o těchto kontroverzních skutečnostech od americké vlády podrobné informace. Domnívají se, že jednou vyjde celý příběh najevo. Kalifornský kongresman Henry Waxman: "Když existuje obrovské úsilí, aby o těchto věcech nebyl informován ani americký Kongres, jsme znepokojeni, že to, co jsme se dověděli, je pouze špička ledovce obrovského plýtvání a zneužívání, korupčního zneužívání finančních prostředků. Jestliže nemají lidé v Iráku dodávku elektřiny či pitné vody, jestliže se nebuduje infrastruktura - tyto peníze to měly financovat - prodlužujeme pro ně agonii a dáváme povstalcům argumenty pro to, aby se k nim připojovali další."

OSN je kritizována a prověřována kvůli zprávě, že se také podílela na ropném skandálu - že se ztratily miliony z iráckých fondů před válkou v Iráku. Lobbuje se za odstranění Kofiho Annana a na Kapitolu se korupce v OSN v této věci intenzivně vyšetřuje.

Je pozoruhodné, že ohledně důkazů, že Amerika je zapletena v Iráku do vlastního obrovského finančního skandálu, a že záhadně zmizely obrovské finanční částky - pod vedením americké koalice - vládne na americké politické scéně téměř úplné ticho.

Kompletní transkript pořadu BBC v angličtině ZDE

                 
Obsah vydání       2. 2. 2005
2. 2. 2005 Irák: Největší korupční skandál ve světové historii
2. 2. 2005 Účast ve vietnamských volbách byla také velká
2. 2. 2005 Evropa: Diskriminace proti Romům
2. 2. 2005 Papež Jan Pavel II. byl odvezen do nemocnice
2. 2. 2005 Levičáctví je největší externalitou kapitalismu Martin  Škabraha
7. 3. 2003 Zahraniční politika USA: Pokračování teologie jinými prostředky Tomáš  Linhart
2. 2. 2005 Michael  Marčák
2. 2. 2005 Ideál neospravedlňuje, motiv ano Vladimír  Línek
2. 2. 2005 Antisemitismus v Osvětimi Veronika  Valachová
2. 2. 2005 Profit na vlnách tsunami? Petr  Schnur
2. 2. 2005 Demokracie není zaklínadlo Oskar  Krejčí
2. 2. 2005 EZLN: Vytváření svobodné zóny v izolované oblasti Diana  Štanclová
1. 2. 2005 Zpráva o stavu Iráku
1. 2. 2005 Irák je stále místem strachu
2. 2. 2005 Michael  Marčák
1. 2. 2005 Chavez... Fabiano  Golgo
1. 2. 2005 Jak vládnout neovladatelnému Oskar  Krejčí
1. 2. 2005 Důchodci se taky nestřílejí Václav  Dušek
1. 2. 2005 Tenkrát v Iráku Martin  Škabraha
30. 1. 2005 Gross "vysvětlil" a "doložil" své příjmy na nákup bytu Štěpán  Kotrba
30. 1. 2005 Jednání ÚVV bylo opět neveřejné...
22. 1. 2005 Hospodaření OSBL za prosinec 2004
22. 11. 2003 Adresy redakce

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
2. 2. 2005 Irák: Největší korupční skandál ve světové historii   
1. 2. 2005 Chavez... Fabiano  Golgo
1. 2. 2005 Zpráva o stavu Iráku   
1. 2. 2005 Důchodci se taky nestřílejí Václav  Dušek
1. 2. 2005 Jak vládnout neovladatelnému Oskar  Krejčí
1. 2. 2005 Tenkrát v Iráku Martin  Škabraha
31. 1. 2005 Projevme základní slušnost a podpořme touhu Iráčanů po svobodě   
31. 1. 2005 Nic nezajímá nikoho Stanislav  Holubec
31. 1. 2005 Podpora plošným sankcím a izolace Kuby nevede k respektování lidských práv Jan  Kavan
30. 1. 2005 10. září jako Den proti chudobě? Fabiano  Golgo
30. 1. 2005 Gross "vysvětlil" a "doložil" své příjmy na nákup bytu Štěpán  Kotrba
30. 1. 2005 Dámy z Prahy, ne z Ipanemy Fabiano  Golgo
30. 1. 2005 Jednání ÚVV bylo opět neveřejné...   
29. 1. 2005 Vaše srdce obrostlo tukem, takže jste slepí a hluší, vaše srdce je tvrdé a necitlivé Zdeněk  Bárta
29. 1. 2005 Anti-Davos: "Karneval utlačovaných" Fabiano  Golgo

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
2. 2. 2005 Účast ve vietnamských volbách byla také velká   
2. 2. 2005 Irák: Největší korupční skandál ve světové historii   
2. 2. 2005 Demokracie není zaklínadlo Oskar  Krejčí
1. 2. 2005 Irák je stále místem strachu   
1. 2. 2005 Zpráva o stavu Iráku   
31. 1. 2005 Projevme základní slušnost a podpořme touhu Iráčanů po svobodě   
30. 1. 2005 Volby v Iráku byly prohlášeny za "úspěšné"   
30. 1. 2005 Britské vojenské letadlo havarovalo v Iráku   
27. 1. 2005 Co si Iráčané myslí o volbách   
27. 1. 2005 Do Iráku přichází demokracie   
26. 1. 2005 Mnoho Iráčanů dostalo rakovinu od munice z ochuzeného uranu   
26. 1. 2005 Iráčané v zahraničí se jen málo registrují k volbám   
25. 1. 2005 Proč nepodporuje víc demokratů volby v Iráku?   
17. 1. 2005 Američané vážně poškodili starověké město Babylon   
12. 1. 2005 Terry Jones: Proč se nevybírají peníze pro irácké mrtvé?