23. 3. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
22. 3. 2004

Český rozhlas, dlouhá vlna a odpovědnost odpovědných

Úvodem ocituji slova Václava Kasíka na parlamentním semináři o veřejnoprávních médiích, který se uskutečnil 3. února 2004 se na půdě dolní komory. V jeho části věnované financování veřejnoprávních sdělovacích prostředků tehdy generální ředitel ve velmi emotivním projevu řekl:

„Jedno známé přísloví říká - chudoba na cti neubírá."

"Tím chci říci, že Český rozhlas nikdy neškemral a nikdy nebude škemrat. Český rozhlas je dobrá instituce, která znamenitě funguje a nadělala hromadu práce. Je to stříbro, kterého je potřeba si vážit, neboť tato instituce sehrála svou důležitou roli v novodobé historii českých dějin“,
dodal Kasík.

Chudoba opravdu netratí cti, ale činí člověka nesvobodným. Hlad může být příčinou nemocí, i nemocí charakteru. Křiví páteř do služebného předklonu.

Připadá vám to normální a správné?

Nejstarší zvukový archiv na evropském kontinentu má Český rozhlas. Obsahuje i části archivů jiných evropských stanic. Péče o něj vyžaduje ročně minimálně 16 milionů korun. Tím ale je archiv pouze konzervován, nikoliv smysluplně, moderně využíván. Systematická digitalizace vyžaduje prostředky řádově vyšší. Péči o archiv má Český rozhlas taktéž danou zákonem. Prostředky pro jeho smysluplné a kulturu obohacující využití zákonem zajištěné nemá.

Připadá vám to normální a správné?

Provozní náklady instituce veřejné služby se pohybují v minimální výši 300 milionů. Když by se ČRo podařilo vybrat ročně poplatky od půlmilionu koncesionářů - to je skeptický odhad, kolik domácností neplatí a optimisticky nerealistický odhad stoprocentní platební morálky - dostal by se na příjem ve výši 220 milionů. Doposud uvažovaných 8 Kč navýšení koncesionářských poplatků by přineslo celkový příjem ČRo 280 milionů ročně. To je ale stále pouze minimum, za kterého je instituce veřejné služby schopna přežít, nikoliv se rozvíjet v době převratných technologických a sociálních změn.

Šíření signálu stojí Český rozhlas 320 milionů korun, vyplácených z veřejnoprávní domény do soukromých rukou. Soukromých dle rozhodnutí vlády. Nedávno byl nucen ČRo vypnout jednu středovlnnou síť z důvodu úspor. Ušetřil tak nevratně 53 milionů.

Dlouhá vlna je na řadě nyní. "Uspoří" se nevratně 23 milionů. Za jakou cenu? Za cenu odevzdání kmitočtů těm, od kterých je Československo získalo jako válečnou kořist po 2. světové válce. Český parlament se tak stará o revizi poválečného uspořádání ještě 59 let po kapitulaci režimu Adolfa Hitlera.

Připadá vám to normální a správné?

Jistě by rozhlas nedělal drastické a nevratné kroky, kdyby měl dostatek prostředků na to, co mu ukládá zákon a co od něj nejen vy, ale i další občané očekáváte – plnění veřejné služby. Zákonem mu uložil parlament řadu povinností, ale nezajistil mu prostředky na jejich plnění. Český rozhlas přesto hospodaří s vyrovnaným rozpočtem. Český rozhlas přesto nechce chodit po žebrotě, nechce ani oklešťovat veřejnou službu. S ekonomickou realitou se ale musí nějak vyrovnat. Hlavní problém, který rozhlas přivedl do obtížné situace, bylo nepředvídatelné DPH z šíření signálu. Rozhodnutím vlády a parlamentu.

V rozhlasovém rozpočtu to znamená minus 62 - 67 milionů, které protečou veřejnoprávním Českým rozhlasem do privátních Českých radiokomunikací a ty je vzápětí odevzdají státu. Koncesionář - občan tak odevzdá nepřímo státu daň, která byla parlamentem ovšem původně dedikovaná na úplně jiné účely. Vláda tak řeší svůj problém se státním rozpočtem na účet druhých, kteří se nemohou bránit a dělá tak způsobem, který není čestný.

Připadá vám to normální a správné?

Vysílač na kmitočtu 270 kHz pro Český rozhlas provozují České radiokomunikace, a.s.. Svým signálem pokrývá (v různé kvalitě) celou Českou republiku a částečně okolní státy. Případný dálkový příjem je závislý na okamžitých příjmových podmínkách. Na rozdíl od většiny ostatních kmitočtů dlouhovlnného pásma, kmitočet 270 kHz je přidělen výlučně vysílači v České republice. Tato okolnost a vlastnosti šíření radiové energie dlouhých vln umožňují příjem na většině území České republiky. Zejména večer a v noci se otevírá dálkový poslech do okolních i vzdálenějších zemí v Evropě. Pro mnohé krajany je toto jediným pojítkem s českým jazykem, českou kulturou a českou realitou.

Československý rozhlas začal vysílat na dlouhých vlnách po skončení druhé světové války. Takzvaný Kodaňský plán sestavený v roce 1948 rozdělil pásmo dlouhých vln v Evropě do patnácti kmitočtových kanálů a jeden z nich získalo tehdejší Československo. Prestižní postavení ještě zvýraznil Ženevský plán, který platí dodnes. V souladu s ním byl v roce 1978 nahrazen dosavadní výkon vysílače Uherské Hradiště/Topolná 400 kW dvojicí vysílačů se složeným výkonem 1500 kW.

Koncem roku 1993 vstoupil v platnost nový sazebník a.s. České radiokomunikace, který výrazným způsobem navýšil ceny (zejména u hodinové sazby téměř o 100%). Od 1.2.1994 byl proto výkon snížen na 750 kW a provoz zabezpečen pouze jedním vysílačem. Do konce roku 2001 byla jeho roční cena cca 25,8 mil. Kč.

Na základě požadavku vedení stanice ČRo 1 – Radiožurnál (z důvodu dosažení úspor) došlo od 1.1.2002 k dalšímu snížení výkonu na 650 kW, snížení ročního objemu provozních hodin o 313 a zároveň i nákladů na 23 mil Kč ročně.

V současné době je provozní doba vysílače 5,00 – 24,00 hod. pondělí až sobota, 6,00 – 24,00 hod. neděle a svátky. Roční náklady jsou cca 23,2 mil. Kč.

Ceny jsou bez DPH. Vzhledem k zvýšení sazby DPH telekomunikačních služeb je reálná cena za provoz tohoto vysílače od 1.1. 2004 podstatně vyšší. Náklady na distribuci signálu v celém kmitočtovém spektru využívaném Českým rozhlasem se tak zvyšují o téměř 60 milionů. Kde je vzít?

Technologie s výkonem 1500kW/24 hod. se využívá na 650 kW/19 hod – tedy na 25 %.

Připadá vám to normální a správné?

Další snižování výkonu není, z technických důvodů, již možné, navíc u vysílače v pásmu DV je právě výkon pro dosah do vzdálenějších oblastí nejdůležitější. Pokud by se mělo uvažovat o modernizaci nebo převedení na digitální provoz, je to v dané chvíli nerealisticky finančně náročné, jediný zájem o digitální dlouhou vlnu by ale mohl být od silných zahraničních subjektů, pro které je oblast dálkového, celoevropského dlouhovlnného vysílání vyšší prioritou, a to i ekonomickou - než pro Český rozhlas ve stávající finanční situaci. Podíl domácích posluchačů, kteří poslouchají na DV není znám, ale před několika lety činil ještě více než 50 000 posluchačů. V případě dlouhodobějších výluk tohoto vysílače je zahraniční ohlas nejvíce ze Slovenské republiky a z Vídně.

Další argumenty proti zrušení dlouhé vlny souvisí s jejím pohodlným dosahem na území Slovenské republiky. Po rozpadu ČSFR 1. 1. 1993 zůstalo, respektive „uvízlo“ na Slovensku cca 60 tisíc Čechů, kteří ze dne na den bez vlastního přičinění a volby začali žít v cizineckém režimu. Když se kácí les, létají třísky... Mnozí z těchto lidí si z praktických důvodů "zvolili" slovenské občanství, menší část si složitě vybojovala občanství české a několik set z nich už má nyní (podle nového zákona) dvojí občanství.

Bez ohledu na tyto oficielní rozdíly zůstává u většiny těchto rodilých Čechů pocit domova svázán s ČR. Jejich spojovacími kanály jsou média. Kdo vlastní kabelovou televizi může sledovat programy ČTV, ostatním zbývá poslech ČRo na dlouhé vlně. Nejde ani tak o obsah vysílaného, ale o jazyk. Na Slovensku totiž není ani jediná česká škola a ani třída s vyučovacím jazykem českým, takže děti těchto rodilých Čechů se jako mateřský jazyk ve škole učí slovenštinu.

S tím pak souvisí i to, že přestávají číst české knihy, protože je to pro ně velmi obtížné. Některé spolky sice organizují kurzy češtiny, ale to jsou vzácné výjimky. Zrušením dlouhé vlny by tedy česká menšina na Slovensku přišla o možnost slyšet dobrou češtinu a být podrobně informována o událostech v České republice.

Připadá vám to normální a správné?

Československo získalo po druhé světové válce významné postavení v rozhlase na dlouhých vlnách. Dnes je mimo jiné i díky Českému rozhlasu sídlem mezinárodní instituce pro koordinaci kmitočtů.

Vstupujeme do Evropské unie. Vypnutím jediného vysílače na dlouhých vlnách se zbavujeme možnosti distribuovat části programu Českého rozhlasu do jiných zemí Evropy. Kuriózní je, že se nám to „daří“ přesně v období, kdy do Evropy vstupujeme. Vzdáváme se nehmotného bohatství, které naši předci svojí rozumnou činností i válečným úsilím a oběťmi získali. Od příštích generací se proto nejspíše dočkáme nelichotivých přívlastků.

Připadá vám to normální a správné?

Je pravděpodobné, že se námi uvolněného kmitočtu zmocní jiní provozovatelé rozhlasu v regionu Evropy, protože prakticky všechny ostatní kmitočtové příděly jsou obsazeny. Budeme-li takto postupovat, brzy se zpronevěříme posluchačům, neboť omezování služeb je v rozporu se zadáním, které Český rozhlas má, i s povinnostmi, které mu ukládá zákon.

Připadá vám to normální a správné?


Fakta:

1923 – privátní Radiojournal – československý rozhlas zahajuje vysílání
1925 – Stát vstupuje do Radiojournalu
1938 – Česko-slovenský rozhlas
1939 – odtržení slovenského rozhlasu, Český rozhlas, podřízenost protektorátní vládě
1940 – podřízenost říšskému protektorovi Heydrichovi
1942 Deutslandsender - započetí vysílání na dlouhé vlně z Liblic, Reichsrundfunkgesellschaft, Sendergruppe Böhmen und Mähren
1945 – nástroj vlády národní fronty
1948 – zestátnění Československého rozhlasu, státní podnik
1948 – přidělení frekvence České republice, lokace Uherské Hradiště/Topolná, výkon 400 kW
1978 – zvýšení výkonu na 1500 kW
1989 – „sametová“ revoluce za výkřiků „zpátky do Evropy“
1992 – rozpad Československa
1994 – snížení výkonu na 750 kW
2001 – 16. 10. rozhodnutí vlády ČR o privatizaci Českých radiokomunikací společnosti Bivideon B.V., Amsterdam vládou s většinovým podílem sociální demokracie
2001 – 30. 11. ukončení privatizace Českých radiokomunikací převodem 6 817 000 000,- Kč za 51,19 % akcií na Fond národního majetku
2002 – snížení výkonu na 650 kW, snížení počtu provozních hodin o 313
2004 zvýšení DPH u položky šíření telekomunikačního signálu, nezvýšení koncesionářského poplatku z rozhodnutí Parlamentu České republiky, nutné úspory - vypnutí vysílání Českého rozhlasu na dlouhé vlně, obsazení nevyužívaného kmitočtu jiným, zahraničním vysílatelem...

Struktura hlavních akcionářů společnosti ČESKÉ RADIOKOMUNIKACE a.s. ke dni 15. 7. 2003

Název    Adresa    Podíl v %
BIVIDEON B.V.    Herengracht 450, Amsterdam     71,897
The Bank of New York International Nominees    48 Wall Street, New York, NY 10005    3,274
Akcionáři nad 3 % celkem        75,171


Topolná

Obec leží v Dolnomoravském úvalu 10 km severovýchodně od Uherského Hradiště. První písemná zmínka je v CODEX DIPLOMATICUS MORAVIAE 6, z roku 1318, kdy český král Jan Lucemburský povolil výměnu několika obcí na jihlavsku za Topolnou, Spytihněv a Skalku u Kyjova mezi biskupstvím olomouckým a Janem z Hradce (Jindřichova).

Biskupové dávali vesnici do zástavy různým šlechtickým rodům až do roku 1582, kdy ji po období vleklých sporů prodali Zdeňkovi z Vartenberka, majiteli panství napajedelského. Dalším napajedelským pánům, z nichž nejvýznamnější rod Rotalů, patřila až do roku 1848.

Ve středověku trpěla vesnice drancováním a četnými nájezdy kočovných turkotatarských kmenů. Byla několikrát vypálena a obyvatelstvo se muselo ukrývat v okolních lesích. Obecním symbolům dominuje tzv. mluvící znamení stromu – topolu, který provází dvě heraldické růže. Pravá zlatá připomíná pány z Hradce, levá stříbrná (jeden z mariánských symbolů) místní kostelík.

V roce 1951 byla na katastru obce postavena vysílací stanice, která šíří radiový signál RADIOŽURNÁLU. Stožáry stanice vysoké 270 m jsou viditelné z dalekého okolí.

Na zelené louce mezi řekou Moravou a obcí, kde se dnes říká „v Černých dolech“, začala na jaře roku 1950 výstavba vysílacího střediska. Anténní stožáry postavily Hutní montáže Ostrava. Současně byla během roku postavena i budova. Technologické zařízení docházelo do železniční stanice Napajedla, kde se většinou ručně překládalo na nákladní auta. Zařízení vysílačů bylo smontováno za 4 měsíce a připraveno ke zkušebnímu provozu. První zkušební vysílání bylo spuštěno 22. 12. 1951. Potom, po Novém roce, probíhaly intenzívní testy a pravidelné vysílání bylo zahájeno 20. 2. 1952. Na začátku 70. let, vzhledem k mezinárodní politické situaci, začaly úvahy o využití vysokovýkonných vysílačů u nás. Usnesení vlády ČSSR č. 228 ze dne 24. 8. 1972 přineslo koncepci rozvoje vysílací a přenosové sítě Československého rozhlasu. Vláda současně poukázala na nevyhnutelnost zvýšení výkonů rozhlasových vysílačů na středních a dlouhých vlnách a zabezpečení kvalitního příjmu celostátního programu Hvězda. V letech 1975 - 1978 proběhla rekonstrukce vysílače Topolná. Byl znovu uveden do provozu, tentokrát už se zvýšeným výkonem 1500 kW, dne 15. 11. 1978.

Od začátku roku 2002 vysílá ČRo z úsporných důvodů pouze s výkonem 650 kW, ale přesto je jeho signál slyšitelný po celé střední Evropě, vyjímkou není ani příjem např. ve Španělsku, britském Nottinghamu či na Madagaskaru! Na Moravě je signál bezproblémový, v Čechách vesměs také, ale především v západních Čechách, Krušných horách a na Šumavě bývají s příjmem problémy. Na Slovensku je signál také dobrý, a to jak na západě (u Bratislavy, ve Fatře), tak na východě (Spiš, Košicko...), problémy jsou jen ve Vysokých Tatrách, tvrdí student druhého ročníku slaboproudé elektroniky Jakub Karásek z Plzně, který je fanda do rozhlasového vysílání...


Doporučené varianty návrhu opatření

  1. Parlament schválí navýšení koncesionářského poplatku Českému rozhlasu tak, aby bylo zajištěno plnění úkolů instituce veřejné služby, které ukládá rozhlasu zákon, včetně budoucích úkolů spojených s digitalizací vysílání a správou archivu v digitální éře
  2. Vláda či ministerstvo zahraničí přispějí na vysílání Českého rozhlasu do zahraničí v pásmu dlouhých vln požadovanými náklady na šíření signálu ze státního rozpočtu do vyřešení navýšení koncesionářského poplatku

Autor je členem Rady ČRo. Tento článek vyjadřuje jeho oficiální stanovisko jako člena Rady, nicméně využívá argumentů a názorů dalších bývalých i současných členů Rady a generálního ředitele ČRo.

                 
Související články       
1. 12. 2013 Co se nejspíš stane s nacistickou dlouhou vlnou Štěpán  Kotrba

Obsah vydání       23. 3. 2004
22. 3. 2004 Ad Anděl 2003 aneb Utopte Žbirku Štefan  Švec
23. 3. 2004 Svoboda nechat si zvětšovat penis Tomáš  Stýblo
23. 3. 2004 Psychologie obyčejného člověka Ivo  Šaněk
22. 3. 2004 Byrokracie: "Nemohu vám poskytnout služby, nemáte průkaz" Jan  Čulík
23. 3. 2004 Američtí činitelé začínají svědčit při vyšetřování 11. září
23. 3. 2004 Izrael zavraždí všechny představitele organizace Hamas
23. 3. 2004 Izrael zavraždil šéfa organizace Hamas
23. 3. 2004 Bílý dům odmítl obvinění, že je nekompetentní
23. 3. 2004 Diskuse o broadbandovém internetu
23. 3. 2004 V tématu "bulvarizace médií" není možné se neshodnout
23. 3. 2004 O referendech ve Švýcarsku
22. 3. 2004 Petice požadující mimořádné zdanění televize Nova Josef  Juroš
23. 3. 2004 Proč neprobíhaly demonstrace proti Saddámovi, když byl u moci? Boris  Cvek
23. 3. 2004 Kanaďani jsou zásadně proti poskytování genetických údajů pojišťovnám Miloš  Kaláb
23. 3. 2004 Zrušme už konečně OSN! Michal  Rusek
23. 3. 2004 George Novotný: Je nepřípustné tiskovou reklamou ovlivňovat průběh neuzavřeného soudního řízení
23. 3. 2004 Zamyšlení nad ženevskou iniciativou
23. 3. 2004 Pokud má rozhlas obstát v nastupující éře digitalizace... Jan  Punčochář
23. 3. 2004 Narajama důchodové reformy Jiří  Flutka
22. 3. 2004 Penzijní fond České spořitelny pod nátlakem ustoupil Radek  Mokrý
22. 3. 2004 Stavební spořitelny asi tunelují státní podporu svým klientům Radek  Mokrý
22. 3. 2004 Bulvarizují se Česká média? Štěpán  Kotrba
22. 3. 2004 Proč se Král zlodějů neumístil na Oscarech Jan  Čulík
22. 3. 2004 Za co vděčíme technické civilizaci a za co Slonímu muži Martin  Škabraha
22. 3. 2004 Český rozhlas, dlouhá vlna a odpovědnost odpovědných Štěpán  Kotrba
22. 3. 2004 Česká kvalita kremace Luboš  Kotek
22. 11. 2003 Adresy redakce
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
14. 3. 2004 Hospodaření OSBL za únor 2004

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
6. 7. 2013 Zpráva o smrti Mistra Jana Husa Petr z Mladoňovic
5. 7. 2013 Proglas   
3. 7. 2006 Věčná koalice - nebezpečný útok na demokracii Miroslav  Polreich
30. 6. 2006 Dokážeme být svobodní? Jan  Čulík
29. 6. 2006 O českém vysokém školství Jan  Čulík
9. 6. 2006 Kdyby... Jakub  Rolčík
9. 6. 2006 Karyatidy se hájí: My nic, to Paroubek! Jan  Čulík
9. 6. 2006 Jsme Šílení Bohumil  Kartous
9. 6. 2006 Jak voliči rozdali politické karty, a co dál? Vladimír  Vokál
4. 5. 2006 Politická příživa Štěpán  Kotrba
29. 3. 2006 Znovu o tom, co česká média pomíjejí Jan  Čulík
11. 3. 2006 Jak informovaly Britské listy o válce v Kosovu   
27. 2. 2006 Vede masturbace k terorismu?   
27. 2. 2006 Jací jsou ti "muslimové" věznění v Guantánamo?   
27. 2. 2006 Podíl emocí na chodu demokracie Zdena  Bratršovská

Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
11. 11. 2013 Britský premiér požaduje omluvu od Jeremyho Paxmana za to, že ho nazval "naprostým idiotem"   
8. 11. 2013 Zoufalá situace: Čeští novináři nepřeloží ani základní anglický text Jan  Čulík
7. 11. 2013 Nejnovější dokumenty z České televize jsou slibné Sam Graeme Beaton
7. 11. 2013 Latest Česká televize Offerings Show New Promise Sam Graeme Beaton
5. 11. 2013 Jak čeští novináři severokorejskou ponorku potopili   
31. 10. 2013 Pohled zvenčí   
31. 10. 2013 Jednašedesát novinářů z ČT popírá prozemanovský nátlak   
18. 10. 2013 Události ČT rozvíjí mravní vývoj dětí?   
16. 10. 2013 Gottwald, Komárek, Babiš a Mafra Jan  Čulík
15. 10. 2013 Český rozhlas: Pracujte pro nás zadarmo!   
8. 10. 2013   
5. 10. 2013 Rada České televize se odmítla zabývat stížností radního, České televizi teď hrozí správní řízení Štěpán  Kotrba
1. 10. 2013 Pravicoví novináři jako hostinský Palivec Petr  Nachtmann
1. 10. 2013 Nemám radost z toho, že ideologičtí novináři v IHned psali tak dlouho a usilovně ve prospěch mocných, až se tím připravili o zaměstnání Jan  Čulík
23. 9. 2013 Bývalá vláda ODS a TOP 09 vyvolal drsnou krizi na českém knižním trhu