1. 3. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
1. 3. 2004

Znovu hlavně nad českým tiskem

Zase jsem dostal v letadle z Amsterodamu do Prahy v sobotu Právo, Lidové noviny a Mladou frontu dnes. Měl jsem zároveň k dispozici britské noviny Independent, Guardian, Daily Telegraph a Financial Times a americké Wall Street Journal a International Herald Tribune, americký list, který vychází v Paříži.

Asi se už opakuju, ale znovu mě doslova udeřil do očí obrovský rozdíl mezi tím, jak píší české a zahraniční noviny. Zpytuji svědomí, jestli nejsem proti českému tisku zaujatý, anebo prostě jestli nejde o to, že v důsledku své existence, stojící mezi Českou republikou a Británií mě nemohou některá domácí česká témata oslovovat tak důvěrně jako lidi, kteří žijí trvale v Praze anebo třeba ve Veselí nad Lužnicí.

Potíž prostě je, že mi připadá většina článků, vycházejících v českém tisku, zbytečná a nudná. Často se zabývají podružnostmi (má smysl psát komentář o tom, že čeští politikové zdravotně kolabují ve sněmovně, ale že je politováníhodné, že kolabují jen v důsledku vnitrostranického hašteření, pochopitelné by snad bylo, kdyby kolabovali kvůli vážné válečné situaci nebo nějaké jiné, skutečně "historické" krizi?).

Hlavním motivem psaní českých novin, zdá se být, nyní, hlavně honba za virtuálním světem celebrit. Jakou má cenu, že MFD otiskne v sobotu na dvě velké stránky rozhovor s Václavem Klausem, v němž kromě svých obligátních euroskeptických varování prezident neřekl skoro vůbec nic? Medium is becoming the message - sdělovací prostředek se stává sám zprávou. Zjevně je důležitější, že MFD tak obrovský rozhovor s Klausem otiskla, než aby ten rozhovor měl nějaký obsah.

Zdá se, jako by si novináři - zřejmě proto, že všem novinám klesá náklad - rozhodli, že své noviny promění v infotainment.

Docela mě zaujalo, jak minimální místo dostala v českém tisku zpráva o ilegálním odposlouchávání Kofiho Annana a dalších vedoucích představitelů OSN čelnými mocnostmi "euroatlantické" civilizace. V sobotu byly samozřejmě britské deníky této zprávy ještě naprosto plny - jistě, je to pochopitelné, byla to zpráva, která vyšla z Británie a ovlivňuje v důsledku výroků Clare Shortové především britskou politiku - ale zároveň je to, myslím, informace opravdu velkého mezinárodního dopadu. Zabývaly se jím podrobně mnohé světové listy.

Ano, samozřejmě, lze namítnout, proč to vzrušení: vždyť špioni dávno vědí, že všechny mocnosti všechny hlavní činitele v OSN odposlouchávají ilegálně už dávno. Jenže, myslím si, je dobré mít potvrzeno, že celé jednání OSN je vlastně z mnoha ohledů protizákonná fraška. Generální tajemník se řádně nemůže stát prostředníkem sporů, protože si šéfové států kvůli odposlouchávání jeho telefonu nerisknou s ním otevřeně hovořit. Na co tedy světová organizace? To je zpráva, kterou stojí zato se zabývat, ne?

Když jsem čekal v sobotu odpoledne na přestup do Prahy na amsterodamském letišti, tamější televizní monitory tam vysílaly zpravodajství CNN: i tato v poslední době vůči Bushově vládě relativně konformní stanice věnovala skandálu kolem odposlechu Kofiho Annana asi patnáctiminutovou samostatnou reportáž. (Zajímavé srovnání: na pražském letišti v Ruzyni se z televizních monitorů hrají hudební klipy, v Amsterodamu pouštějí divákům na letišti v televizi zpravodajství CNN, na britských letištích pak čtyřiadvacetihodiné zpravodajské vysílání BBC News 24.) Zpráva o odposlouchávání Kofiho Annana s tučně vytištěným výrokem Clare Shortové byla v sobotu s Annanovou fotografií i na titulní stránce listu Wall Street Journal. International Herald Tribune ji měl na straně 3.

Co měly v tentýž den české noviny? MFD i Lidové noviny, zdá se, byly posedlé nominací nepříliš povedeného Trojanova filmu Želary na Oscara. Ten film v sobotu samozřejmě ještě nevyhrál, přesto však Lidovky otiskly na titulní straně fotografii Ondřeje Trojana a Ani Geislerové už u sošky Oscara v nadživotní velikosti! Oba listy věnovaly Želarům a jejich tvůrcům, čekajícím v Los Angeles na možnou cenu, zdá se mi, nepřiměřeně velký prostor. Je to, zdá se mi, směsice právě té touhy pořád vytvářet virutální svět o "celebritách" a zároveň určité, zbytečné, české zakomplexovanosti. Je skutečně nutno dělat v novinách takový cirkus ohledně toho, že nějaký film byl nominován na určitou filmovou cenu? Kdyby Želary Oscara bývaly dostaly, byl by to jistě komerčně velmi užitečný úspěch, který by přispěl k tomu, aby se český film dostal víc do světa. Už i ta nominace pomůže. O kvalitě tohoto filmu to však nevypovídá mnoho. Kromě toho, i sám Oscar je zcela komerční cena, která se jen občas kryje se skutečně hodnotnými filmy. Zlé jazyky tvrdí, že Želary byly nominovány proto, že výběrová komise v Los Angeles se skládá ze starých pánů a ti mají rádi filmy o válce. Kromě toho, téma druhé světové války je všeobecně srozumitelné a uchopitelné, Američanům zpřístupňuje jinak exotický film z České republiky. (Zajímavé je, že české noviny si nepovšimly skutečnosti, že režisér Ondřej Trojan si s sebou do Hollywoodu nevzal představitele hlavní mužské role Józy, maďarského herce Cserhalmiho, neboť ten se na veřejnosti netají se svým názorem, že jsou Trojanovy Želary film nepovedený.)

Ale nechci se zastavovat u Želar. Jde mi o obecnější věc: zdá se mi, že jsou české noviny dnes možná otevřenější než kdysi, kdy většina z nich nekriticky podporovala Klausovu ODS, avšak přesto jsou zcela zacyklené posedlostí virtuálními podružnostmi. Ano, je jistě důležité psát v novinách i o hašteření ve sněmovně či o tom, že Klaus sedí na prezidentském trůně už rok, jenže zdá se mi, že existuje množství důležitých dlouhodobějších témat, která noviny v podstatě pomíjejí.

Existuje zdání, že se v ČR referuje o světě dostatečně, kompetentně a objektivně, jenže ono to tak není - o tom, co se ve skutečnosti děje za hranicemi ČR a co nutně situaci v ČR bude ovlivňovat, nebo už ji ovlivňuje, se do českého prostředí dostává jen velmi povrchní slupka. Skutečně by stálo zato podrobněji zkoumat, jakým způsobem se odlišuje zpravodajství českých médií o nejdůležitějších světových událostech od toho, jak o nich informují zahraniční sdělovací prostředky.

Možná se steretypním viděním skutečnosti proviňují všechny noviny na světě: Zvlášť u českých novin však mám dojem, že se v nich málokdy prosadí informace, která by prorazila onu stereotypní banalitu, to, o čem jsou čeští novináři ZVYKLÍ psát. S novou věcí, o níž se v ČR ještě nepsalo, prostě neprorazíte. Vím, je to riskantní.

Avšak dobré mezinárodní sdělovací prostředky určují politikům vlastní agendu. V sobotním vydání se vytahuje deník Guardian, že se jim to během února 2004 podařilo jedenáctkrát: od 5. do 26. února list otiskl jedenáct exkluzivních zpráv, které od něho pak převzaly všechny britské a často i mezinárodní sdělovací prostředky. Kolikrát něco podobného dokáží česká média? Tam, zdá se, spíš vládne obava, že kdybychom publikovali něco, co se vymyká ze zavedené agendy, bylo by to nebezpečné... Něco "jiného" se do českých médií v podstatě neprosadí.

Takže mám pořád pocit, že česká média žijí jakoby za mlžným sklem. Prezentují se veřejnosti nikoliv jako zdroj informací, ale jako zábava. To je ovšem charakteristickým rysem bulvárního tisku. A lidi je také jako pouhou zábavu berou - neberou je už vážně.

K tomu postscript: Na rozdíl od upadajícího českého tisku překvapily v neděli večer, zdá se mi, velmi příjemně české televize. Původně nejistý pořad České televize "Otázky Václava Moravce" se pozoruhodně stabilizoval a Moravec nyní dělá opravdu velmi profesionální interview. Nevadí, že by na několika místech bylo vždy možno reagovat ještě o trochu duchapřítomněji konkrétnějšími doplňujícími otázkami - rozhovor s Vlastimilem Tlustým byl velmi dobrý. Přispělo k němu jistě i to, že se Tlustý vyjadřoval věcně, konkrétně a srozumitelně, což nebývá u českých politiků vždy zvykem.

Zajímavě zareagovala i televize Nova, jejíž nedělní Střepiny se mj. věnovaly i potlačené zprávě Pentagonu o možné hrozbě doby ledové, která by mohla zasáhnout Evropu a severní Ameriku, viz BL.

                 
Obsah vydání       1. 3. 2004
1. 3. 2004 Británie: šéfové armády se před útokem na Irák obávali, že je válka protizákonná
29. 2. 2004 Hans Blix, Boutros Boutros Ghali a Richard Butler: Nás taky v OSN odposlouchávali
1. 3. 2004 Britský právník se bude dotazovat u soudu v Haagu, zda byl útok na Irák legální
1. 3. 2004 Znovu hlavně nad českým tiskem Jan  Čulík
1. 3. 2004 Labouristický poslanec: Shortová se prý zapřísáhla, že Blaira "zlikviduje"
1. 3. 2004 USA v osmdesátých letech sabotovaly sovětskou ekonomiku
1. 3. 2004 Zdroj sexuálního vzrušení žen je v mozku
1. 3. 2004 Hlas Ameriky se definitivně odmlčel, začíná vysílat čínský rozhlas
1. 3. 2004 Jak se měří globalizace Simone  Radačičová
1. 3. 2004 Vinaři do zbraně! Simone  Radačičová
1. 3. 2004 Po rabovaní obchodov - demontáž štátu? Lubomír  Sedláčik
1. 3. 2004 Štěpán Kotrba odstoupil z předsednictva OSBL
28. 2. 2004 Deníček sněmovní panny VI. Alexandra  Virgová
27. 2. 2004 Lásky kdybych neměl, nic nejsem Zdeněk  Bárta
26. 2. 2004 Clare Shortová prozradila, že Britové odposlouchávají generálního tajemníka OSN
22. 11. 2003 Adresy redakce
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
1. 3. 2004 USA v osmdesátých letech sabotovaly sovětskou ekonomiku   
1. 3. 2004 Znovu hlavně nad českým tiskem Jan  Čulík
29. 2. 2004 Hans Blix, Boutros Boutros Ghali a Richard Butler: Nás taky v OSN odposlouchávali   
27. 2. 2004 Před 35 lety v ČR začala masivní vlastizrádná kolaborace Karel  Mašita
26. 2. 2004 Clare Shortová prozradila, že Britové odposlouchávají generálního tajemníka OSN   
26. 2. 2004 Británie nebude stíhat špionku, aby nevyšly najevo podrobnosti protizákonné akce   
26. 2. 2004 O lidské malosti Martin  Škabraha
26. 2. 2004 Budou se v Česku měnit hranice? Jan  Čulík
26. 2. 2004 Já tedy dávám přednost demokracii Jan  Čulík
26. 2. 2004 Liechtenstein Prince Hans Adam II: I want my property back Ladislav  Kahoun
26. 2. 2004 Hans Adam II. Nechci odškodnění, chci svůj majetek v ČR zpět Ladislav  Kahoun
25. 2. 2004 Elsteinova zpráva: Zrušte koncesionářský poplatek pro BBC   
25. 2. 2004 Hold bigotní zaslepenosti Jan  Čulík
25. 2. 2004 Komise není na příjmu Vít  Novotný
24. 2. 2004 Jak se podle potlačené zprávy Pentagonu v nadcházejících 20 letech změní svět