Nová irácká politická elita podle autora požadovala především zajetí, odsouzení a potrestání Saddáma Husajna. Američany jmenovaná Irácká vládní rada už osm měsíců se především zabývá tím, jak řádně potrestat vedoucí představitele irácké diktatury, kteří zemi tyranizovali po dobu 35 let.

Tento duch spravedlivého rozhořčení, požadujícího odplatu, je založen na triumfu oběti: trest musí vykonat poškozená strana. Když požadují mezinárodní organizace na obranu lidských práv, aby při procesu hráli roli mezinárodní soudci, nerozumějí politickému účelu takovýchto procesů, které budou živit iráckou politiku po mnoho nadcházejících měsíců. Pokud nebude Saddám Husajn souzen přímo v Iráku, významně to oslabí domácí politický význam procesu, i když to bude na úkor mezinárodní legitimity tohoto přelíčení. Jak to formuloval irácký satirik Khalid al-Kishtainy: "Nic vás nepoškrábe tak krásně jako vaše vlastní nehty."

Dopad procesu se Saddámem Husajne bude mít zřejmě trvalé důsledky na iráckou politiku. V současnosti mají navrátivští se emigranti jen malou politickou důvěryhodnost a minimální politickou základnu. Nejrychleji rostoucími politickými stranami na bagdádské univerzitě není Šalabiho Irácký národní kongres, který podporují američtí neokonzervativci, ani Nejvyšší shromáždění pro islámskou revoluci, které podporuje Írán, ale Irácká islámistická strana, v jejímž čele stojí iráčtí islámští sunnité, kteří žili v Iráku, a Vlastenecký svaz Kurdistánu, který spravuje severní část Iráku už posledních deset let.

Proces se Saddámem je šancí pro navrátivší se emigranty, aby získali lepší pověst v irácké společnosti - a to by bylo v přímém zájmu britskoamerické koalice. Také by to emigrantům pomohlo zbavit se oné pověsti, rozšířené mezi obyčejnými Iráčany - že si žili krásným životem na Západě, zatímco národ trpěl pod Saddámem a pod západními sankcemi. Proces se Saddámem by mohl irácký národ sjednotit a pomstít. Je to klasický způsob, jak rozhádaný národ stmelit. Pozornost irácké veřejnosti se nyní nesoustřeďuje na současné problémy, které jsou velmi reálné a zdá se neřešitelné za současné neefektivní americké správy, ani na budoucí nejistotu, plně se soustřeďuje na minulost.