12. 12. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
12. 12. 2003

Pandořina skříňka plná hnědého uhlí a miliard

Privatizace hnědouhelných dolů rozjitřuje nejen politiky, ale i akciové trhy, lobbisty, udavače, policii, zpravodajskou komunitu a také "investigativně" mediální zákulisí. Odboráři se projevili nejhlasitěji a aby je bylo vidět, hrozí vypnutím proudu na vánoce... Sympatie tímto krokem nezískají, neboť solidaritě nezvyklý občan si bude připadat jako rukojmí. Sympatie mohli získat ale jinak. Například jasnější prezentací Prohlášení krizového štábu odborů SD a ČEZ ze dne 25. 11. 2003. V něm se tvrdí, že "vláda rozhodovala o privatizaci SD a SU na základě "Předkládací zprávy", která obsahuje nepravdivé údaje ministra MPO Urbana", "privatizaci SD provází střet zájmů ministrů Svobody a Grosse" a "privatizace je provázena hanebnými korupčními příznaky sahajícími do vládních postů". Co je na tom pravdy?

Faktem je, že vláda nereaguje na veřejně vyřčené závažné skutečnosti související s pochybnou privatizací SD. Nereaguje ani na skutečnosti, zpochybňující průhlednost a čistotu vlastnické struktury "impéria Antonína Koláčka" - Appian Group. Privatizace SD pokračuje ve scénáři významně poškozujícím stát a společnosti SD a ČEZ, taktéž spoluvlastněné státem. Vláda svým usnesením připravuje prodej majoritního podílu Severočeských dolů. Přitom jen Severočeské doly mají likvidní majetek převyšující uvažovanou kupní cenu. Majetek společnosti SD odpovídá více než 17 miliard Kč. Volných finančních prostředků je v této společnosti cca 10 miliard Kč. Společnost SD není zadlužena. Za rok 2002 společnost vytvořila zisk z něhož na dividendách (tedy i do státní pokladny) bylo vyplaceno 600 milionů Kč. V roce 2003 se očekávají hospodářské výsledky ještě lepší. Společnost ČEZ zaplatila 3,5 miliardy Kč za 37% podíl v SD. SD má na svém účtě i nemálo miliard volných prostředků určených k rekultivaci krajiny postižené těžbou.

Stát ztratí prodejem možnost ovlivňovat v budoucnu cenu vytěženého uhlí. Jakmile tuto společnost získá soukromý vlastník, bude hájit pouze své zájmy. Občané přijdou zkrátka.

Zásadní otázky zástupců odborů ČEZ a SD, které jsou v souvislosti s privatizací SD nastoleny:

  • Co je to za firmu - APPIAN GROUP ? Jaké jsou její reference mimo území ČR ? Je to dlouhodobě působící skutečný americký investor, nebo to je pouze fiktivní investor, jehož prostřednictvím bylo převedeno z MUS 8 miliard Kč do lichštejnských firem ?
  • Je pravdou, že hmotný majetek MUS ve výši 54% aktiv MUS v roce 1994, klesl do konce roku 2002 pod 19%, což znamená konec investic do obnovy výrobních zařízení a konec perspektiv společnosti ?
  • Je pravda, že MUS vlastněná budoucím vítězem soutěže o SD vytvořila v roce 1999 ztrátu převyšující 1 miliardu Kč ?
  • Domnívá se vláda, že ošizená společnost ČEZ bez vlastní palivové základny bude mít zájem na obnově dožitých odsířených hnědouhelných elektráren? Nebo je jí to zcela fuk ?
  • Je pravdou, že z MUS byly odčerpány prostředky určené pro rekultivace prostřednictvím neprůhledných finančních investic do Lichtenštejnska a Švýcarska ?
  • Pokud ano - kde je záruka, že prostředky SD ve výši cca 8 miliard určené na rekultivace nebudou následovat ? Opětovně pak bude rekultivace hradit chudý stát ?

Podívejme se proto na některé ekonomické ukazatele, bez nichž se nedá na otázky odpovědět.

Těžba

Nejvíce vytěží SD - v roce 2001 to bylo 23 mil. t, MUS vytěžila 17,2 mil. t. Je nutno dodat, že MUS má nejlepší tzv. příkryvný poměr - 2,8. To znamená, že na jednu tunu uhlí připadá 2,8 m3 skrývky. V severočeských dolech to je 4,4. Právě tento parametr rozhoduje o nákladovosti výroby a limitně ovlivňuje ekonomiku těžby a tím i zisk majitele.

Tržby

Za prodej vlastních výrobků utržily nejvíce SD - téměř 8 mld. v roce 2001, zatímco MUS měla tržby 6,8 mld. Nejdůležitější ukazatel - zisk - ukazuje opět převahu SD se ziskem 4,1 mld za léta 1998 - 2001. MUS měla za stejné období ztrátu 45 mil. Kč, a to především díky roku 1999, kdy ztráta dosáhla více než jedné miliardy. Za poslední dva roky měla MUS zisk v průměru 480 mil. Kč.

Investice

V Severočeských dolech se za léta 1998 - 2001 proinvestovalo 7,8 miliard. Oproti tomu v Mostecké uhelné pouze 1,67 miliard s klesající tendencí z 800 miliónů v roce 1998 na 245 milonů v roce 2001. Když přepočítáme investice na množství vytěženého uhlí, je tento rozdíl ještě větší - SD 87 Kč/t, MUS - 25 Kč/t a v posledních dvou letech jen 13 Kč/t.

Odpisy

V odpisech si obě firmy tvoří dostatek zdrojů na investice. V daném období dosáhly odpisy v SD 5 miliard a v MUS 3,4 miliardy. Z toho vyplývá, že v MUS vznikal rozdíl mezi odpisy a investicemi ve výši 2 miliardy, který bylo možné použít jinde, zatímco SD musel investiční rozvoj financovat za dalších zdrojů. Z dostupných dat je zřejmé, že v předchozích třech letech nemohlo v MUS dojít k žádné významné opravě velkostrojů, nebť vysoké náklady by musely být někde patrné. K úsporám tak nejspíše dochází na úkor budoucnosti - stroje jsou nejspíše provozovány nad rámec svého technologického optima. Tento vývoj může mít ale i další důsledky pro budoucí vývoj hospodaření firmy.

Propouštění

Ztrátovost řešila MUS redukcí počtu pracovníků z 9600 v roce 1998 na 5900 v roce 2001. V Severočeských dolech klesl ve stejném období počet zaměstnanců o 800. Přitom rostla produktivita i mzdy. Propouštění v MUS bylo provázeno stávkou na dole Koh-i-noor, pozorností médií i státu. V SD se propouštění obešlo bez konfliktů.

Finanční majetek

Zde vznikl největší rozdíl ve strategii obou firem. Krátkodobým finančním majetkem rozumíme volné peníze na účtech a dlouhodobým pak dluhopisy, cenné papíry, ale i podíly v jiných firmách - akcie a podílové listy ve fondech. Objem finančního majetku v SD představoval sumu 9,1 miliard a v MUS téměř 11,6 miliard. Z toho do rozhodujícího vlivu - majetkové účasti v podnicích - v MUS 9,3 miliardy (a v roce 2001 tento objem vzrostl o více než 3 miliardy), v SD pouze 0,6 miliard. Což znamená, že 80% finančního majetku bylo vázáno v nějakých firmách. Podle výroční zprávy za rok 2001 vlastní MUS za 100% celkem 15 podniků, z toho dva lichenštejnské fondy - Portoinvest a Portoeuroinvest Anstalt. Firma má dalších 8 firem s rozhodujícím podílem (méně než 100%) a dalších 10 firma s vlivem menším, než 50%. Analýza kapitálu českých subjektů ukáže smutný fakt - s rezervou lze odhadovat celkové investice do těchto firem přibližně 2,5 miliardy. Zbývajících 7 miiard investic do podílů ve firmách musí být rozděleno mezi dvě lichenštejnské firmy.

Krátkodobý finanční majetek - peníze na účtech - činil v MUS 1,7 miliard, v SD pak 4,9 miliard.

Tato čísla ilustrují příčiny tlaku na privatizaci hnědouhelných firem, neboť jen v Severočeských dolech je k dispozici přibližně 8,5 miliardy okamžitě použitelných peněz, z nichž velkou část lze z firmy vyvést a použít jinde, v MUS pouze 1,7 miliardy, což stačí pouze na běžný provoz.

Z neprůhlednosti schémat postupu při těchto oepracích se dá dovodit, že peníze se zpětně vracejí formou "investičního incestu" zpět do ČR, aby za ně "zahraniční" subjekty kupovaly MUS. MUS tedy vlastní sama sebe. K tomuto tvrzení opravňuje i sama výroční zpráva MUS, neboť úhořovitým způsobem se totožnosti zahraničních subjektů, vlastnících klíčové podíly. Nehovoří o záměně APPIAN I. za APPIAN II., nehovoří o totožnosti vlastníků lichenštejnských fondů. Nehovoří ani o podrobnostech o vlastnících dalších sesterských či dceřiných firem, jejichž síť se Britským listům podařilo dohledat po obchodních rejstřících v Evropě i USA.

Ve státním zájmu

Strategické záměry vlády lze odvodit z energetické koncepce ČSSD jako hlavního subjektu vlády, zodpovědného za průmysl i finance.

Na čem založit naši hospodářskou politiku

Naše současná situace vyžaduje založit hospodářskou politiku na jiných prioritách než dosud. Samotné výsledky dosavadního typu ekonomické transformace výmluvně dokládají, že její koncepce a postup zkrachoval, protože nebyla schopna dohlédnout výsledky svých činů a reagovat pružně na měnící se situaci. Stručně řečeno - hospodářská politika příštího období musí být flexibilní, pragmatická, bez dogmat a také politikou poučenou z chyb a problémů minulosti, před kterými četní kritici varovali. Byli však vždy umlčeni s odkazem na to, že patent na jedině správnou cestu má jeden či několik vyvolených.

Kde vzít finanční zdroje

Zásadními změnami oproti dosavadní situaci by měla být především existence hospodářského programu založeného na ekonomickém růstu, dále existence programu zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky vytvářející podněty pro firemní sféru a se státní podporou vyhledávající odbytové cesty pro české výrobky. Také existence sociálního paktu předcházejícího sociálním konfliktům a řešícího zásadní otázky mzdové politiky a sociálních dávek je důležitým rámcem pro finanční politiku. Kromě toho bude vyvíjeno úsilí o získávání zahraničních investorů s cílem orientovat tento kapitál do perspektivních odvětví, což bude mít nepřímé efekty i pro další obory.

Všechny tyto skutečnosti vytvářejí jiný rámec pro chování firem a mohou vnést do jejich chování jinou dynamiku. Na jedné straně jsou nuceny k restrukturalizaci, zeštíhlování, k tržní orientaci a lepšímu vnímání potřeb zákazníků. Na druhé straně při existenci řady podnětů z poptávkové strany mají rámcově řešeny odbytové problémy. Tím se jejich chování a perspektiva stávají předvídatelné a mohou získat důvěru bankovního sektoru. To by mělo mít pozitivní vliv také na rizikovost poskytovaných úvěrů a tedy vést k postupnému zmírnění vysokých úrokových sazeb.

Obnovení důvěry v kapitálový trh a také nezbytná restrukturalizace podniků, nalezení jejich perspektivních programů postupně povede i k žádoucí změně financování jejich rozvoje. Dosavadní nadměrné čerpání úvěrů lze převádět na dluhopisy nebo na rozšiřování akciového kapitálu.

Základní nárys problémů rozvoje ekonomiky ČR do roku 2005 vede k závěru, že pro vstup ČR do EU je nejdůležitější začít se chovat tak jako tyto země. Znamená to přestat s experimenty, které sotva mohou mít úspěch v našich podmínkách a vsadit na vyzkoušené modely řešení ekonomického rozvoje, se kterými dokázaly zvládnout podobné úlohy evropské státy v kontinentální Evropě nebo i sousední země. Využití těchto zkušeností, nalezení nového konsensu s převažující většinou obyvatelstva, spolupráce s podnikatelskými svazy může být předpokladem úspěchu při ozdravení české ekonomiky a může ji přivést na dráhu dynamického růstu.

Hospodářský program ČSSD z 28. 2. 2001>

Privatizace a kultivace podnikání

Požadujeme, aby byla důrazně uplatňována vlastnická práva státu. Považujeme za nutné stanovit meze účelné privatizace tak, že stát si ponechá vlastnictví strategicky rozhodujících řídících systémů a sítí v energetice, dopravě a vodním hospodářství a vlastnictví pošty.

... Významnou součástí budování morální dimenze tržního hospodářství tvoří iniciativa profesních organizací a odborů v podobě budování etických standardů jednotlivých profesí.

... Sebelepší politický program se míjí cílem, pokud opomíjí trendy vznikající a prosazující se mimo vlastní oblast politiky, zejména v ekonomice.

Dlouhodobý program 2001 - 30. 3. 2003 >

Strategické záměry vlády v energetické politice, vysledovatelné z obecných prohlášení a politických programů se dá interpretovat jako účelné, ekonomicky výhodné a ekologicky akceptovatelné využití prvotních energetických zdrojů, a tím udržení rozumné závislosti na dovozu paliv a energií, udržení odpovídajícího vlivyu státu na hospodaření s energetickými zdroji a infrastrukturou.

Z minulosti však zůstává celá řada nedořešených otázek, ajko např. odstranění nákladových deformací v tvorbě ceny energie (úprava odpisových sazeb, valorizace odpisů pro zařízení oceněná zůstatkovými cenami, výrazné zvýšení spotřebitelské motivace k opatřením vedoucím ke snižování energetické náročnosti (synonymum zdražení energií na úroveň EU) apod.), zvýšení DPH pro energetické komodity - opět v souladu s politikou Evropské unie, definvoání energetické politiky - souboru strategických konceptů - mimo jiné i v závislosti na územních ekologických limitech těžby uhlí. Jejich stanovení by pravděpodobně stabilizovalo zaměstnanost v těžebních regionech i jasný dlohodobý výhled těžebních společností. To vše chybí.

Rekultivace

Zatímco Severočeské doly tvoří rezervy na rekultivace a sanace v rozsahu 18 -21 Kč na vytěženou tunu uhlí, Mostecká uhelná tvoří rezervy v rozmezí 27 - 36 Kč/t, což je pro ni jednoznačně fiskálně výhodné - vytvoří nižší zisk a odvede nižší daně státu. Je ale zřejmé, že MUS vytváří své rezervy nikoliv v rozashu daném objektivně nutnými náklady ve smyslu zákona, ale především z důvodu "optimalizace" (čti minimalizace) tvorby zisku a tím i odvodové povinnosti vůči státu. Takový postup by patrně nebyl v rozporu s dobrým hospodařením, pokud by takto vytvořené rezervy byly deponovány jako kvalitní a střednědobě likvidní aktiva, jež přinášejí společnosti nadstndardní míru zhodnocení po období, kdy není ještě nutno rekultivovat.

Takovýto předpoklad však zjevně není plněn, neboť krátkodobý finanční majetek MUS činil k 31. 12. 2001 dle zveřejněné bilance pouze 1,714 miliard Kč., což je jen o málo více než polovina vytvořených rezerv k tomuto datu. Podle oficiálních dat v letech 1996 - 1998 vynakládala MUS kolem 500 mil. ročně na rekultivace, od roku 1999 - po vstupu APPIAN - je to už jen 120 mil Kč. Odkald rekultivace znamená znehodnocení hodnotuy tezerv v důsledku inflace a vzrůstu cen sanačních prací. Z toho všeho je patrný rozdíl mezi chováním státní a soukromé těžební společnosti.

Investiční majetek 1994 - 2002

Popis spol. 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 celkem
Stav IM v ZC SD 8053 7769 7806 8106 8585 9616 10371 10720  
MUS 7656 6453 6050 5820 5742 5135 3967 3458  
 
Investice SD 884 904 1308 1517 1610 2256 2060 1678 12216
MUS 700 168 642 865 777 326 -297 218 3400
 
Odpisy SD 1168 867 1008 1038 1131 1224 1305 1328 9069
MUS 1903 571 872 943 855 933 871 728 7676
 
Investice / výkon SD 0,11 0,12 0,17 0,18 0,20 0,27 0,26 0,21  
MUS 0,07 0,02 0,07 0,09 0,10 0,05 -0,04 0,03  
 
Investice / těžba
(t)
SD       64,24 72,79 103,8 90,07 72,64  
MUS       37,64 41,39 24,67 -17,00 12,70  
 

Odepsanost investičního majetku v %

Důlní společnost 31. 12. 2000 31. 12. 2001
SD -55,1 -55,9
MUS -72,4 -75,1

Dejte mi své peníze a já vás koupím

Z hlediska dlouhodobé perspektivy spolehlivoého fungování společnsoti - tím naplňování zájmu státu na rozvoji regionu lze říci, že na rozdíl od státní čelí privátní firma již dnes a zejména v blízké budoucnosti vážným problémům v důsledku zastavení velkých investic po vstupu privátního investora. Je evidentní, že v MUS došlo k přesunu zdrojů z investic do strojů na investice do tzv. dlouhodobých finančních investic a tím se z likvidního majetku společnosti vytváří systém Appian Group. Dalším negativem vyvedení peněz mimo MUS je skutečnost, že velká část ze zákona vytvořených rezerv na rekultivace a sanace není kryta hodnotnými a likvidními aktivy. Naopakl uSD je tento ukazatel natolik pozitivní, že při dlouhodobě a pravidelně financované obnově investic je při simulovaném vývoji tato společnost natolik stabilní a zisková, že případný zájemce o odkup podílu státem držených akcií musí kromě významné prémie za majoritní podíl uhradit i velmi vysokou cenu. Míra odepsanosti investic cca 75 % v MUS dosahuje kritické meze z hlediska spolehlivosti plynulého výkonu a je rizikem.

Dalším problémem je způsob jednání skupiny APPIAN. Ten se vyznačuje tím, že pro získání nových společností jsou v krátké době využity likvidní zdroje nově získanéh společnosti a buď použity na úhradu nákladů akvizice, anebo na přípravu akvizice nové. Dlohodobé důsledky nejsou zanedbatelné. Po získání Škody Plzeň za 350 mil. Kč dochází k poklesu výroby. Současně se objevují inzeráty na prodej dalších částí Škody - jaderné strojírenství, dopravní technika. Oboje v ceně převyšují cenu, za kterou Appian koupil celou Škodu - o zachování či rozvoji výroby v tu chvíli vůbec nejde. Dokonce se chystá další vynikající krok - s polostátní Škodou Praha se vedla jednání o tom, že by tato Škoda zaplatila plzeňské Škodě za užívání jména cca 350 miliónů - ihned. A vedení pražské Škody je k tomu ochotno.

Věštění z růžové koule

Bude li stejný postup použit při akvizici SD, pak volné peníze na účtech SD rychle zmizí. Za nejpravděpodobnější se dá ale očekávat, že peníze získané v SD budou použity na další akvizice.

Podle ekonomických analytiků, blízkých vládě, které Britské listy konzultovaly v této věci, je zřejmé, že dosažitelná cena za státní majetkový podíl při existenci dostatečného prostoru pro vývoj těžby uhlí leží v případě SD zhruba na úrovni 5 - 6 miliard Kč. SD je podle těchto zdrojů na konci finančně náročného investičního cyklu (konec května 2004) a jedn se o dlouhodobě stabilizovanou společnost. Těsný vztah SD k ČEZ - cca 80% tržeb a dlouhodobé smlouvy na 15 let a další s 15 letou opcí z nich dělá bohatou a duševně vyrovnanou nevěstu. ČEZ je 38% akcionář SD. V SD přitom ještě existuje podle zdrojů BL, seznámených detailně s ekonomikou firmy, poměrně velký prostor pro nákladovou optimalizaci a zvýšení rentability.

Věštění z modré koule

Podle nekonsolidovaných výsledků SD k 31. 12. 2002 je realizovatelný finanční majetek celkem 8 795 682 000 Kč. Podíl těchto finančních prostředků představuje 40% na celkových aktivech. Dlouhodobé cizí zdroje jsou 0 Kč, rezervy (včetně zákonných na rekultivace a sanace) 4 560 732 000 Kč. SD mají vlastní jmění k 31.12. 2002 16,5 miliardy korun a z toho v nerozděleném zisku a statutárních fondech (možno použít i na výplatu dividendy) k 31.12. 2002 5,0 miliardy Kč. Zjednodušeně řečeno SD jsou v takové finanční situaci, kdy mohou bez problémů vyplatit 4,2 - 5 miliard svých likvidních prostředků na dividendách a přesto jim rezervy jako jediné cizí zdroje zůstanou kryty z 80 až 100% likvidními finančními prostředky. Co by znamenala výplata mimořádné dividendy SD v celkové výši 5 miliard? Dividendu 555 Kč, stát by přímo získal 2,8 miliardy korun (55,4%) a dalších 1,26 miliardy jako 67,6% akcionář ČEZ (rozdělení dividendou přes ČEZ) celkem tedy 4,06 miliardy korun. I přes tuto dividendu by SD zůstaly likvidní prostředky téměř 100% kryjící veškeré rezervy a tím i cizí zdroje.

Stát tedy může bez velkých problémů získat z SD téměř 4,1 mld. Kč a ještě si plně zachovat 55,4% podíl v SD, které ročně provozně tvoří volné cash flow na úrovni 3 mld. Kč. V listopadu 2002 přitom navrhl ministr financí Sobotka prodej 55,4% formou přímého prodeje za 2,57 miliardy korun...

Stát tedy chce prodat majoritu ve společnosti SD za 3 miliardy korun, společnost má na hotovosti 9 miliard korun, ročně tvoří volné provozní cash flow 3 miliardy korun a kromě rezerv ve výši 4,5 miliardy korun nemá žádné cizí zdroje. Nic vás nenapadá?

Krok hospodáře a krok spekulanta

Poněkud méně diletantnským krokem státu by přitom podle ekonomů z řad spolupracovníků a poradců některých členů vlády bylo nyní převedení komplementárního balíku akcií do 49,99% úplatným převodem na ČEZ a kontrola vzájemného vývoje v rámci státu s ohledem na optimalizaci nákladů i sociálních dopadů. Minoritní balík takto obohaceného ČEZu by bylo možno nabídnout ve dvou tranžích v rámci otevřeného výběrového řízení s účastí zahraničních subjektů za účelem dosažení maximálního výnosu. To by se ale stát, reprezentoaný svou vládou a především jejím premiérem musel chtít chovat dle programu, za který dostal mandáty od voličů - občanů jako dobrý hospodář, a ne jako kamarád jednoho z privatizátorů.

Uvidíme, co se nakonec stane v blízké budoucnosti... Třebas budou všichni překvapeni.

Předchozí souvislosti Britských listů

>   5.   3. 2003 Trabant s karoserií Ferrari aneb kontinuita privatizování v Čechách
> 24. 11. 2003 Prázdná skořápka, čekající na české uhlí?
> 27. 11. 2003 Nesnesitelná lehkost informování: ČTK a Appian
> 27. 11. 2003 The privatisation of North Bohemian coalmines may have been corrupt, but will we ever know?
> 28. 11. 2003 Investiční přístav premiéra Špidly

                 
Obsah vydání       12. 12. 2003
14. 12. 2003 Saddám zadržen v podzemí jedné farmy v Tikrítu
14. 12. 2003 Američané zajali Saddáma Husajna
14. 12. 2003 Evropská unie: největší krize za posledních 46 let
12. 12. 2003 Brutální řešení Českých drah Fabiano  Golgo
13. 12. 2003 Pentagon vyšetřuje firmu Halliburton
12. 12. 2003 Pandořina skříňka plná hnědého uhlí a miliard Štěpán  Kotrba
12. 12. 2003 Nejsme jako oni! Janek  Růžička
12. 12. 2003 Jednání o Evropské ústavě: nová krize na obzoru? Josef  Brož
12. 12. 2003 O reklamě a o Hrabalovi Jan  Čulík
12. 12. 2003 Rádio Beat: pište, ale nekritizujte! Jan  Paul
12. 12. 2003 Vatikán: další italská mafie? Fabiano  Golgo, Hana  Profousová
12. 12. 2003 Europoslanci -- a česká eurovize Oldřich  Průša
11. 12. 2003 Pozor! Nekupujte to! Nový knižní výbor z BL neobsahuje žádné informace o milostných aférách českých hereček!
12. 12. 2003 Světová obchodní organizace před dalším mezníkem Ludmila  Štěrbová
12. 12. 2003 Koho má Pán Bůh rád Zdeněk  Bárta
11. 12. 2003 Brutalita v britských věznicích
11. 12. 2003 Digitální, intelektuální televizní okruh BBC 4: Je to k něčemu?
12. 12. 2003 Nevracejte uprchlíky do války
11. 12. 2003 Ďábel a jeho public relations Štefan  Švec
11. 12. 2003 Hrabal jako žvýkačka Štefan  Švec
11. 12. 2003 Budou Češi ve světě pány, nebo otroky? Jan  Čulík
30. 11. 2003 Hospodaření OSBL za listopad 2003
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
14. 12. 2003 Evropská unie: největší krize za posledních 46 let   
14. 12. 2003 "České Vánoce", vizuální absurdita v centru Prahy Jan  Paul
12. 12. 2003 Pandořina skříňka plná hnědého uhlí a miliard Štěpán  Kotrba
12. 12. 2003 O reklamě a o Hrabalovi Jan  Čulík
12. 12. 2003 Jednání o Evropské ústavě: nová krize na obzoru? Josef  Brož
12. 12. 2003 Brutální řešení Českých drah Fabiano  Golgo
11. 12. 2003 Ďábel a jeho public relations Štefan  Švec
11. 12. 2003 Budou Češi ve světě pány, nebo otroky? Jan  Čulík
10. 12. 2003 Amerika nemá impérium, nemá totiž politickou moc   
10. 12. 2003 Provokativní názory jsou cenné   
10. 12. 2003 Co znamená Kunderův škleb Štefan  Švec
10. 12. 2003 Privatizace válečnictví   
9. 12. 2003 Rakousko a Pražské jaro Přemysl  Janýr
9. 12. 2003 7. 11. 1995: Čelný světový antropolog českého původu zemřel na pražském letišti Jan  Čulík
9. 12. 2003 Ernest Gellner byl prognostik Jan  Čulík

Reforma veřejných financí a tvorba rozpočtu RSS 2.0      Historie >
12. 12. 2003 Pandořina skříňka plná hnědého uhlí a miliard Štěpán  Kotrba
29. 9. 2003 Rušení malých škol z finančních důvodů je velmi krátkozraké Michal  Rusek
29. 9. 2003 Bohatí musí být bohatší (a Špidla silnější) Darius  Nosreti
29. 9. 2003 Koniec významu sociálnej demokracie: privatizácia sociálnych mechanizmov sa šíri rýchlosťou epidémie Egon  Matzner
26. 9. 2003 Život na dluh Josef  Vít
26. 9. 2003 ČTK o parlamentní rozpravě: "rozpumpovaný" Sobotka Štěpán  Kotrba
24. 9. 2003 Mlynář škodí Českému Telecomu i českému státu Štěpán  Kotrba
19. 9. 2003 Agrární skandál za více než půl miliardy Štěpán  Kotrba
19. 9. 2003 Český Telecom porušuje zákon o telekomunikacích, telekomunikační licence, telekomunikační vyhlášky a stavební vyhlášky   
18. 8. 2003 Hospodářský růst -- tabuizované téma? Jaroslav  Krajči
18. 8. 2003 V současné době peníze nejsou kryté zlatem, ale dluhy Josef  Hromádko
18. 8. 2003 Papierová pomoc z Bruselu Damas  Gruska
12. 8. 2003 Je to jiný Ivan Svítek?   
7. 8. 2003 Kdo je větší žrout peněz než České dráhy?   
5. 8. 2003 ODS ukazuje atrofické svaly Petr  Baubín

Privatizace po česku RSS 2.0      Historie >
12. 12. 2003 Pandořina skříňka plná hnědého uhlí a miliard Štěpán  Kotrba
27. 11. 2003 Nesnesitelná lehkost informování: ČTK a Appian Ivan  Feranec
26. 11. 2003 PPP - bratření veřejného a soukromého sektoru Štěpán  Kotrba
24. 11. 2003 Prázdná skořápka, čekající na české uhlí? Štěpán  Kotrba
18. 11. 2003 Žádost o případné restituce škod vzniklých po r. 1989 František  Nevařil
13. 11. 2003 Deset bodů na obranu médií veřejné služby před Břéťou Rychlíkem a jeho přáteli... Štěpán  Kotrba
9. 10. 2003 Vzestup a pád českého kapitalismu Růžena  Vintrová
1. 10. 2003 Zeman na Žofíně   
18. 8. 2003 V současné době peníze nejsou kryté zlatem, ale dluhy Josef  Hromádko
30. 7. 2003 Malý černý pudlík: Je úpadek osudem podnikání? Ladislav  Žák
25. 7. 2003 Tlustá modrá šance Petr  Baubín
5. 3. 2003 Trabant s karoserií Ferrari aneb kontinuita privatizování v Čechách Štěpán  Kotrba
3. 3. 2003 Monitor Jana Paula : Tunelování Mánesa se státním dohledem? Jan  Paul
11. 2. 2003 Media Observatory varuje před monopolizací českého tisku   
11. 2. 2003 Jak to hučelo v devadesátých letech Marek  Fak