Pravda o tzv. "Českých vánocích", inscenovaných v centru Prahy, je totiž nemilosrdná. Radnicí posvěcený brutální kýč rozmělňující českou identitu (a pak že ji vstupem do EU ztratíme!) obstoupil Husovu postavu a s holuby na hlavě jí vytvořil dokonalý groteskní rámec. Praga Caput Regni. Kultivovanost, vkusnost a decentnost jsou dnes při podobných akcích již naprosto vyprázdněné pojmy bez obsahu. Nastoupil nemilosrdný boj o zákazníka těmi nejprimitivnějšími vizuálními prostředky.

V těchto dnech budí mediální pozornost pronájem prostor k vánočním trhům jedinému pronajimateli. Za symbolický peníz prý utrží nájemce za pronájem míst pro stánky a atrakce přes dvě desítky milionů korun. Pražská radnice umí hospodařit, a tak ještě velkoryse dotuje sedmi miliony výzdobu, kterou i sama paní presidentová pochválila. Mě však fascinuje onen nízký práh kulturního vnímání. Zamyslel se vůbec někdo nad tím, jakou stupiditou lákají prodejci peníze z vykulených turistů?

Předně, čím jsou tyto vánoční trhy české? Že k nim kulisy "navrhli" a vyrobili Češi? Na stáncích s označením "Staroměstské občerstvení" visí reklamy třeba na gyros, Coca Colu, či čínské zapékané nudle s kuřecím masem, vskutku typicky české anebo staroměstské pochoutky! Vánoce jsou ale svátku klidu a míru, proč neudělat výjimku a netolerovat vyloženě klamavou reklamu? Ani pod nápisem "hospoda" nenajdete "staroměstského šenkýře", ale promrzlého prodejce v prošívané bundě nabízejícího grog, jak jinak -- přece staroměstský.

Typicky česky obskurní je téměř manická potřeba vytvářet napodobeniny architektury, v jejíž blízkosti jsou stánky postaveny. Logiku to nemá, to je jako kdyby někdo v živém lese vytvářel malé napodobeniny stromů. Záměr autora je ale jistě bohulibý : začlenit atrakci -- pardon, šikovnou práci českých rukou -- do kontextu stávající historické zástavby, jenomže podobné repliky jsou na pozadí reálných staveb směšné, hloupé a hlavně zbytečné. V tomto případě přivezli prodejci na "Staromák" dokonce i štíty jihočeských chalup! Turisté nemusí nikam cestovat, vše je pod jednou střechou.

A tak možná jedinou zábavou mohou být vnímavému pozorovateli tragikomické pohledy na scenérii vizuální absurdity, jež se v různých úhlech pohledu otevírá díky začleněním stánků a atrakcí do historického prostoru Staroměstského náměstí. Naštěstí jen na chvíli.