1. 9. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
1. 9. 2003

Dnešní kapitalismus se vyvinul tak, jak přepověděl Marx

Před 150 lety předpověděli Marx a Engels "pád kapitalismu". Kapitalismus skutečně prošel radikálními změnami, jak je Marx a Engels předpověděli, argumentuje v egyptském listě Al Ahram Gala Amin, profesor ekonomie na Americké univerzitě v Káhiře. Jenže zcela jinak, než jak se to tradičně interpretuje:

Základní argument Marxe a Engelse se soustřeďoval na distribuci příjmů. Ano, kapitalistický systém uměl možná zdvojnásobit bohatství národů, ale prostřednictvím cyklů hospodářského rozkvětu a úpadku a nakonec bylo prý jasné, že bude tento systém poražen, protože kromě neuvěřitelného bohatství plodí i rostoucí chudobu. Tento vrozený rozpor kapitalismu bude narůstat, argumentovali Marx a Engels, až se kapitalistický systém rozloží. Pak ho nahradí socialismus.

Na rozdíl od toho, co po vzniku Sovětského svazu tvrdili marxisté, socialismus vůbec však nevznikl v Rusku. Konec konců, i Marx a Engels argumentovali, že socialismus vznikne v nejrozvinutější kapitalistické zemi, ne v zaostalé ruské ekonomice.

Během století, které následovalo po Marxových předpovědích – v letech 1850 – 1950 – prošel kapitalismus hlubokými změnami, hlavně v důsledku velké nerovnosti příjmů, která skutečně, jak Marx předpověděl, začala vyvíjet na kapitalismus velký tlak. Dokonce vzniklo i kolektivní vlastnictví. Marx se ovšem mýlil, když se domníval, že socialismus vznikne náhle, prostřednictvím revoluce, anebo že kolektivní vlastnictví vznikne v důsledku konfiskace soukromého majetku státem.

Ve skutečnosti probíhal vývoj jinak. Rozšířily se akciové společnosti, což je forma kolektivního vlastnictví, takže miliony malých akcionářů dostaly šanci vlastnit kapitál. Prostřednictvím jednání s odbory museli kapitalisté zvyšovat mzdy a zkracovat pracovní dobu. Keynesovská ekonomie požadovala, aby stát v době hospodářské krize intervenoval na trhu. A po druhé světové válce vznikl sociální stát, který znamenal přerozdělování příjmů a poskytování široké škály služeb.

Z hlediska klasických ekonomů to už přestal být vlastně kapitalismus. Monopoly začaly mít daleko větší vliv než konkurence, státní zásahy zamlžily charakteristiky volné ekonomiky a účinná reklama oslabila nezávislost rozhodování spotřebitelů. Obří společnosti začaly dlouhodobě plánovat, aby se jim vrátily jejich obrovské investice. Podnikání je sice stále motivováno maximalizací zisku, avšak o rozdělování zisků už nerozhodují akcionáři. Rozhodují o něm podnikoví byrokraté, kteří především usilují o maximalizaci dlouhodobého růstu podniku – to je charakteristika, která je normálně spojována se socialistickou ekonomikou.

K základním změnám ve struktuře kapitalistického systému došlo do velké míry právě z důvodu, o němž se zmiňoval už Marx: kvůli rostoucím rozdílům v příjmech lidí. Ani kapitalistický systém, ani žádný jiný ekonomický systém totiž nemůže vydržet rostoucí rozdíly v příjmech lidí – po překročení určité hranice je už hospodářský růst dál nemožný.

Kapitalismus, který po pádu komunismu zvítězil na Východě, má jen velmi vzdálenou podobnost s kapitalismem, jak ho definovali klasičtí ekonomové. A socialismus, který se na Východě rozložil, měl velmi malou podobnost se socialismem, jak ho definovali Marx a Engels.

Přesto dosud argumentují nadšení stoupenci současného systému ze Západu a ze Spojených států, že došlo k triumfu svobodného světa nad komunistickými nepřáteli.

Ve skutečnosti se Sovětský svaz rozložil z důvodů, které mají máloco společného se sociálními systémy a mnoho společného s rovnováhou vojenské moci. Sovětský svaz přestal existovat v důsledku slabosti jeho státu, nikoliv režimu. Podobně ovládly nyní Spojené státy východní Evropu především v důsledku své vojenské moci a nikoliv v důsledku nadřazenosti svého hospodářského a sociálního systému. Ani vítězové, ani poražení, však dnes nemají hospodářské systémy, které by se líbily ekonomickým doktrinářům z doby před 150 lety, uzavírá autor.

Kompletní článek v angličtině ZDE

                 
Obsah vydání       1. 9. 2003
1. 9. 2003 Zemřel Pavel Tigrid Jan  Čulík
1. 9. 2003 "Itálie je děsná země"
1. 9. 2003 Dnešní kapitalismus se vyvinul tak, jak přepověděl Marx
1. 9. 2003 Součkové hlava, stávka učitelů a reforma veřejných financí Štěpán  Kotrba
31. 8. 2003 ČTK: "Gilligan nebo Mulligan, dyť je to jedno" Jan  Čulík
31. 8. 2003 David Kelly: Útok proti Iráku byl správný a nutný
29. 8. 2003 Vyváženost ČRo 6?
aneb frekvenční analýza jednoho pořadu
Štěpán  Kotrba
29. 8. 2003 Alastair Campbell rezignoval na svou funkci
29. 8. 2003 Případ Kelly: Britská kontrarozvědka se zaměřila proti BBC
1. 9. 2003 Zvědavec: "Jak pokořit zmrda"
1. 9. 2003 Christianie v ohrožení Marta  Taberyová
1. 9. 2003 Genocida vzdělanosti?
1. 9. 2003 Co práva těch, kdo stávkovat nechtějí?
29. 8. 2003 K pondělní stávce učitelů: Věnujeme dostatečnou pozornost vzdělání?
1. 9. 2003 Jazyková krize v britských školách
1. 9. 2003 O spravodlivosti Andrej  Sablič
29. 8. 2003 Martin D. Brown: Sudetští Němci nebyli odsunuti na základě Benešových dekretů
29. 8. 2003 65. výročí mnichovského diktátu: Na řadě bylo Československo Věra  Olivová
1. 9. 2003 Hospodaření OSBL za srpen 2003
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
1. 9. 2003 Zemřel Pavel Tigrid Jan  Čulík
1. 9. 2003 Dnešní kapitalismus se vyvinul tak, jak přepověděl Marx   
1. 9. 2003 "Itálie je děsná země"   
1. 9. 2003 Součkové hlava, stávka učitelů a reforma veřejných financí Štěpán  Kotrba
31. 8. 2003 ČTK: "Gilligan nebo Mulligan, dyť je to jedno" Jan  Čulík
29. 8. 2003 Martin D. Brown: Sudetští Němci nebyli odsunuti na základě Benešových dekretů   
29. 8. 2003 Propadne mužské pohlaví genetické zkáze?   
29. 8. 2003 Vyváženost ČRo 6?
aneb frekvenční analýza jednoho pořadu
Štěpán  Kotrba
29. 8. 2003 Signály z Moskvy II. Ladislav  Žák
29. 8. 2003 65. výročí mnichovského diktátu: Na řadě bylo Československo Věra  Olivová
28. 8. 2003 Dálnice D47 se nesmí stát obětí pomluv a váhání Darius  Nosreti
28. 8. 2003 Únor 1997: Komerční televize musí splňovat podmínky kvality Jan  Čulík
28. 8. 2003 Leden 1997: Rozhovor s Tomášem Ježkem, ředitelem pražské burzy   
28. 8. 2003 Říjen 1996: Kontrast - Komerční televize v ČR a v Británii Jan  Čulík
28. 8. 2003 Leden 1997: Ještě jednou k případu CET 21, CME a televize NOVA: Jan  Čulík

Karl Marx RSS 2.0      Historie >
1. 9. 2003 Dnešní kapitalismus se vyvinul tak, jak přepověděl Marx   
1. 8. 2003 Francis Fukuyama - konec dějin a poslední člověk Stanislav  Heczko
24. 7. 2003 Ontológia postkomunistickej pravice Joseph Grim Feinberg
3. 7. 2003 Co psal Toni Negri před rokem:
Obnova italské levice mimo rámec sociáldemokratismu
Toni  Negri
24. 6. 2003 Bondyho marxistický manifest Ivan  Lesay
10. 6. 2003 Obnova má v Nemecku tradíciu Tomáš  Kuchtík
26. 5. 2003 Zamyšlení nad Marxem a marxismem na počátku 21. století Marcel  Zachoval
20. 5. 2003 Co prozrazuje odkaz na Darwina nad Marxovým hrobem? Miloš  Dokulil
14. 5. 2003 Svět naruby: Jsou britští konzervativci marxisté?   
4. 4. 2003 Bída analýzy aneb co překroutili analytici ČSSD Josef  Heller
18. 3. 2003 Karol Moravčík: Spravodlivosť sa identifikuje s obyčajným človekom Martin  Muránsky, Radovan Geist
13. 3. 2003 O Evropské unii, Kurasovi a sebevraždě marxismu Hugo  Schreiber
12. 3. 2003 Brutální demokracie Robert  Vašíček
11. 3. 2003 Stalin: Záhada diktátorovej smrti Peter  Greguš