Válka na Ukrajině: "Konfiskace ruského státního majetku by znamenala zálohu na reparace"

19. 4. 2024

Vítáme iniciativu Evropské rady, která se dohodla na zdanění úroků plynoucích z ruského veřejného kapitálu vázaného v různých evropských státech. Tato daň, z níž je 90 % určeno na nákup zbraní pro Ukrajinu, je prvním krokem. Toto rozhodnutí se však zdá být velmi nesmělé, když porovnáme miliardu eur slíbenou Ukrajincům s aktivy ve výši 200 miliard eur, která ruská centrální banka uložila v evropských finančních institucích (z celkových téměř 300 miliard eur umístěných mimo Rusko).

Ukrajina by tento kapitál okamžitě využila k zahájení nápravy škod způsobených zničením civilní infrastruktury, která je systematicky cílem ruských raket. Rekonstrukce nemocnic, škol, univerzit a elektráren nemůže čekat na nekonečný konec nepřátelských akcí.

Jak mohou ukrajinské finance, jejichž příjmy jsou stlačovány poklesem ekonomických aktivit, zajistit vyplácení důchodů válečným invalidům, vdovám a sirotkům? Jak můžeme financovat dlouhou a nákladnou péči o nesčetné raněné? Jak můžeme investovat do obnovy stovek tisíc zničených domů? Jak můžeme pokračovat ve školním a vysokoškolském vzdělávání generace, která bude muset po válce znovu vybudovat Ukrajinu?

Konfiskace ruského státního majetku by znamenala zálohu na reparace, které by agresor nakonec musel zaplatit. Škody způsobené Ruskou federací na území Ukrajiny odhaduje Světová banka na téměř 450 miliard eur. To už je mnohem víc než zmrazená ruská aktiva.

Zatímco Emmanuel Macron se přimlouval za to, aby akce ukrajinských spojenců nebyly a priori stanoveny žádné limity, proč v rámci reparací nezavést konfiskační opatření legitimní podle mezinárodního zvykového práva? Komise pro mezinárodní právo zřízená v rámci Organizace spojených národů (OSN) připravila dokument s názvem Odpovědnost státu za mezinárodně protiprávní činy: Stát, který utrpěl škodu způsobenou jiným státem, může přijmout protiopatření, jako je konfiskace majetku agresora, aby jej donutil k náhradě škody, kterou způsobil. Právě toto obyčejové právo představuje pramen práva, který je zakotven ve statutu Mezinárodního soudního dvora (MSD) a který může použít ve sporech mezi státy.

Podrobnosti ve francouzštině: ZDE