Krize na Blízkém východě: loď s pomocí "vypluje z Kypru do Gazy novým námořním koridorem"
9. 3. 2024
čas čtení
19 minut
- Americká charitativní organizace připravuje plavidlo s nadějí, že by mohlo vyplout již tento víkend
Loď s pomocí má vyplout z Kypru do Gazy po novém námořním koridoru, sděluje charitativní organizace
Americká charitativní organizace uvedla, že na Kypru nakládá na loď pomoc pro Gazu, což je první zásilka na válkou zničené území v rámci námořního koridoru, který, jak doufá Evropská komise, bude otevřen tento víkend, informuje agentura AFP.
Loď Open Arms plující pod španělskou vlajkou zakotvila před třemi týdny v kyperském přístavu Larnaka, který je nejbližší zemí EU k pásmu Gazy.
"Týmy World Central Kitchen jsou na Kypru a nakládají palety s humanitární pomocí na loď směřující do severní části Gazy," uvedla charitativní organizace v pátečním prohlášení.
"Již několik týdnů se spolu s naším důvěryhodným partnerem z nevládní organizace Open Arms připravujeme na otevření námořního koridoru pomoci, který by nám umožnil rozšířit naše úsilí v regionu," dodala.
Charita uvedla, že plánuje odtáhnout bárku naloženou zásobami pro obyvatele Gazy, kde zoufalé humanitární podmínky po více než pěti měsících války vedly některé země k leteckému shazování potravin a další pomoci.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Larnace vyjádřila naději, že by se námořní koridor mohl otevřít tuto neděli, ačkoli podrobnosti zůstávají podle agentury AFP nejasné.
Uvedla, že v pátek bude zahájena "pilotní operace", při níž pomohou Spojené arabské emiráty, které zajistily "první z mnoha zásilek zboží pro obyvatele Gazy".
V Gaze nejsou žádné funkční přístavy (Izrael je zakázal Palestincům vybudovat, stejně jako zakázal vybudovat letiště) a úředníci neuvedli, kam budou první zásilky směřovat, zda budou podléhat izraelské inspekci nebo kdo bude pomoc distribuovat.
Pentagon v pátek uvedl, že americký plán na zřízení "dočasného námořního mola" v Gaze bude trvat až 60 dní a pravděpodobně se na něm bude podílet více než 1 000 amerických zaměstnanců.
- Izrael bombardoval známý obytný věžák v jižním Rafáhu
Izrael v sobotu bombardoval jeden z největších obytných věžáků v Rafáhu na jihu pásma Gazy, podle obyvatel tak zvýšil tlak na poslední oblast území, kterou ještě nenapadl a kde se ukrývá více než milion vysídlených Palestinců, informuje agentura Reuters.
Dvanáctipatrová budova, která se nachází asi 500 metrů od hranic s Egyptem, byla při úderu poškozena. Desítky rodin přišly o střechu nad hlavou, podle obyvatel však nebyly hlášeny žádné oběti. Palestinská tisková agentura Wafa však uvedla, že "desítky civilistů utrpěly různá zranění".
Izraelská armáda na žádost agentury Reuters o komentář k incidentu bezprostředně nereagovala.
Jeden z 300 obyvatel věžáku agentuře Reuters řekl, že Izrael jim dal 30minutové varování, aby v noci budovu opustili. "Lidé se lekli, utíkali ze schodů, někteří spadli, byl to chaos. Lidé tam nechávali své věci a peníze," řekl Mohammad al-Nabrees a dodal, že mezi těmi, kteří při panické evakuaci zakopli o schody, byla i těhotná manželka jeho přítele.
Jeden z představitelů strany Fatah, která dominuje Palestinské samosprávě, jež má omezenou samosprávu na okupovaném Západním břehu Jordánu, dalším palestinském území, se sídlem v Rafáhu, podle agentury Reuters uvedl, že se obává, že zasažení věžáku v Rafáhu je známkou blížící se izraelské invaze.
- Kanada potvrdila, že obnoví financování Agentury OSN pro pomoc a práci (UNRWA), informuje kanadská veřejnoprávní televize CBC.
Podle CBC News to potvrdil kanadský ministr pro mezinárodní rozvoj Ahmed Hussen na páteční tiskové konferenci v Mississaugě.
Kanada spolu s řadou významných dárců pozastavila financování UNRWA v lednu poté, co Izrael tvrdil, že se 12 zaměstnanců UNRWA podílelo na útoku Hamásu na Izrael ze 7. října.
Zpravodajská stanice CBC News v úterý poprvé informovala, že kanadská vláda hodlá financování obnovit poté, co Ottawa obdržela
Izrael v sobotu bombardoval jeden z největších obytných věžáků v Rafáhu na jihu pásma Gazy, podle obyvatel tak zvýšil tlak na poslední oblast území, kterou ještě nenapadl a kde se ukrývá více než milion vysídlených Palestinců, informuje agentura Reuters.
Dvanáctipatrová budova, která se nachází asi 500 metrů od hranic s Egyptem, byla při úderu poškozena. Desítky rodin přišly o střechu nad hlavou, podle obyvatel však nebyly hlášeny žádné oběti. Palestinská tisková agentura Wafa však uvedla, že "desítky civilistů utrpěly různá zranění".
Izraelská armáda na žádost agentury Reuters o komentář k incidentu bezprostředně nereagovala.
Jeden z 300 obyvatel věžáku agentuře Reuters řekl, že Izrael jim dal 30minutové varování, aby v noci budovu opustili. "Lidé se lekli, utíkali ze schodů, někteří spadli, byl to chaos. Lidé tam nechávali své věci a peníze," řekl Mohammad al-Nabrees a dodal, že mezi těmi, kteří při panické evakuaci zakopli o schody, byla i těhotná manželka jeho přítele.
Jeden z představitelů strany Fatah, která dominuje Palestinské samosprávě, jež má omezenou samosprávu na okupovaném Západním břehu Jordánu, dalším palestinském území, se sídlem v Rafáhu, podle agentury Reuters uvedl, že se obává, že zasažení věžáku v Rafáhu je známkou blížící se izraelské invaze.
- Kanada potvrdila, že obnoví financování Agentury OSN pro pomoc a práci (UNRWA), informuje kanadská veřejnoprávní televize CBC.
Podle CBC News to potvrdil kanadský ministr pro mezinárodní rozvoj Ahmed Hussen na páteční tiskové konferenci v Mississaugě.
Kanada spolu s řadou významných dárců pozastavila financování UNRWA v lednu poté, co Izrael tvrdil, že se 12 zaměstnanců UNRWA podílelo na útoku Hamásu na Izrael ze 7. října.
Zpravodajská stanice CBC News v úterý poprvé informovala, že kanadská vláda hodlá financování obnovit poté, co Ottawa obdržela
- Írán kritizuje odstranění účtů svého nejvyššího vůdce na sociálních sítích
Írán v sobotu odsoudil rozhodnutí americké technologické společnosti Meta odstranit z Facebooku a Instagramu účty svého nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího a označil ho za "porušení svobody projevu", informuje agentura AFP.
Instagram a Facebook patří mezi nejoblíbenější sociální sítě Íránců, ale zatímco vláda jejich používání blokuje, představitelé islámské republiky na nich účty mají.
Meta minulý měsíc uvedla, že Chameneího účty z Facebooku a Instagramu odstranila, protože "opakovaně porušil" její politiku týkající se "nebezpečných organizací a jednotlivců", uvádí AFP.
Íránský ministr zahraničí Hosejn Amir-Abdollahian v reakci uvedl, že tento krok je "nejen porušením svobody projevu, ale také urážkou milionů příznivců jeho postojů a zpráv".
"Hesla o svobodě projevu některých západních žadatelů jsou prázdnými a okázalými slogany a zástěrkou pro jejich nelegitimní politické cíle," uvedl pro zpravodajský portál Middle East Eye ve vyjádření, které rovněž zveřejnilo íránské ministerstvo zahraničí.
Čtyřiaosmdesátiletý Chameneí je od roku 1989 nejvyšším vůdcem země, což mu umožňuje mít rozhodující slovo v zásadních státních politikách. Na Instagramu měl asi pět milionů sledujících.
Meta jednala 8. února v době, kdy Chameneí stále častěji vyjadřoval podporu palestinské militantní skupině Hamás a odsuzoval Izrael uprostřed války mezi oběma stranami v pásmu Gazy.
"Chameneí je nejvýznamnějším podporovatelem utlačovaného lidu Palestiny a Gazy na světě a impérium Silicon Valley nemůže zabránit tomu, aby se tento hlas dostal k veřejnému mínění světa," řekl Amir-Abdollahian.
Přestože íránská vláda zakázala Facebook, Instagram a další platformy sociálních médií včetně Twitteru, uživatelé internetu v islámské republice k nim stále mohou přistupovat pomocí virtuálních privátních sítí neboli VPN.
- Americký prezident Joe Biden utlumil očekávání, že se podaří dosáhnout příměří v Gaze před muslimským svatým měsícem ramadánem, který začne 10. března.
Biden byl v pátek na návštěvě Rose Valley v Pensylvánii, když se ho novináři zeptali na vývoj jednání mezi Hamásem a Izraelem, na což odpověděl: "Vypadá to špatně."
Biden rovněž vyjádřil obavy z možných násilností během ramadánu mezi izraelskými úřady a Palestinci v okupovaném východním Jeruzalémě, kde se nachází třetí nejposvátnější místo islámu, mešita al-Aksá.
- Turecký prezident prohlásil, že země "pevně podporuje" vůdce Hamásu
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v sobotu prohlásil, že Ankara "pevně podporuje" palestinskou militantní skupinu Hamas, informuje agentura AFP.
"Nikdo nás nemůže donutit, abychom Hamas kvalifikovali jako teroristickou organizaci," řekl v projevu v Istanbulu. "Turecko je zemí, která otevřeně hovoří s vůdci Hamásu a pevně je podporuje."
Erdogan je jedním z nejostřejších kritiků Izraele od začátku války v Gaze, která začala po útoku Hamásu v Izraeli 7. října, jenž si podle oficiálních izraelských údajů, které uvádí agentura AFP, vyžádal nejméně 1 160 obětí.
Izrael odpověděl neúprosnou pozemní a leteckou ofenzívou, která podle ministerstva zdravotnictví v Gaze ovládané Hamásem zabila nejméně 30 878 Palestinců, většinou žen a dětí.
Erdogan označil Izrael za "teroristický stát" a obvinil ho, že v Gaze provádí "genocidu".
- Nejvyšší představitel OSN pro humanitární pomoc znovu vyzval k příměří v Gaze a nastínil šest priorit v humanitární reakci.
V pátečním příspěvku na sociálních sítích prostřednictvím účtu Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (Ocha) napsal Martin Griffiths, koordinátor OSN pro mimořádnou pomoc:
Nepřátelské akce v Gaze vstoupily do šestého měsíce. Těchto šest faktů by nám všem mělo v noci nedat spát:
1) Více než půl milionu lidí je na pokraji hladomoru. Děti umírají hlady.
2) V únoru izraelské úřady povolily pouze polovinu z 224 plánovaných humanitárních misí.
3) V zemi bují bezpráví, které brání distribuci pomoci.
4) Stále častěji se používají metody doručování pomoci poslední instance, jako jsou výsadky.
5) Bylo zabito více než 160 pracovníků OSN.
6) Zbývající rukojmí dosud nebyla propuštěna.
Pokračoval: "Víme, co dělat, abychom zachránili životy, ale potřebujeme správné podmínky a záruky." Griffiths poté vyjmenoval šest "věcí, které by mohly něco změnit":
1) Příměří a plné dodržování pravidel války.
2) Další vstupní body, zásobovací trasy a skladovací kapacity v Gaze.
3) Lepší ochrana konvojů s humanitární pomocí.
4) Volný a bezpečný pohyb humanitárních dodávek přes kontrolní stanoviště.
5) Opravy silnic a odstranění nevybuchlé munice.
6) Větší úloha obchodního sektoru.
- Podle ministerstva zdravotnictví bylo při izraelských úderech za posledních 24 hodin zabito 82 Palestinců.
Podle nejnovějších údajů ministerstva zdravotnictví Gazy, které řídí Hamás, bylo za posledních 24 hodin při izraelských úderech zabito 82 Palestinců a 122 jich bylo zraněno.
Podle tohoto prohlášení bylo od 7. října při izraelských úderech v Gaze zabito nejméně 30 960 Palestinců a 72 524 jich bylo zraněno.
Ministerstvo nerozlišuje mezi bojovníky a nebojovníky.
- Turecký prezident prohlásil, že země "pevně podporuje" vůdce Hamásu
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v sobotu prohlásil, že Ankara "pevně podporuje" palestinskou militantní skupinu Hamas, informuje agentura AFP.
"Nikdo nás nemůže donutit, abychom Hamas kvalifikovali jako teroristickou organizaci," řekl v projevu v Istanbulu. "Turecko je zemí, která otevřeně hovoří s vůdci Hamásu a pevně je podporuje."
Erdogan je jedním z nejostřejších kritiků Izraele od začátku války v Gaze, která začala po útoku Hamásu v Izraeli 7. října, jenž si podle oficiálních izraelských údajů, které uvádí agentura AFP, vyžádal nejméně 1 160 obětí.
Izrael odpověděl neúprosnou pozemní a leteckou ofenzívou, která podle ministerstva zdravotnictví v Gaze ovládané Hamásem zabila nejméně 30 878 Palestinců, většinou žen a dětí.
Erdogan označil Izrael za "teroristický stát" a obvinil ho, že v Gaze provádí "genocidu".
- Nejvyšší představitel OSN pro humanitární pomoc znovu vyzval k příměří v Gaze a nastínil šest priorit v humanitární reakci.
V pátečním příspěvku na sociálních sítích prostřednictvím účtu Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (Ocha) napsal Martin Griffiths, koordinátor OSN pro mimořádnou pomoc:
Nepřátelské akce v Gaze vstoupily do šestého měsíce. Těchto šest faktů by nám všem mělo v noci nedat spát:
1) Více než půl milionu lidí je na pokraji hladomoru. Děti umírají hlady.
2) V únoru izraelské úřady povolily pouze polovinu z 224 plánovaných humanitárních misí.
3) V zemi bují bezpráví, které brání distribuci pomoci.
4) Stále častěji se používají metody doručování pomoci poslední instance, jako jsou výsadky.
5) Bylo zabito více než 160 pracovníků OSN.
6) Zbývající rukojmí dosud nebyla propuštěna.
Pokračoval: "Víme, co dělat, abychom zachránili životy, ale potřebujeme správné podmínky a záruky." Griffiths poté vyjmenoval šest "věcí, které by mohly něco změnit":
1) Příměří a plné dodržování pravidel války.
2) Další vstupní body, zásobovací trasy a skladovací kapacity v Gaze.
3) Lepší ochrana konvojů s humanitární pomocí.
4) Volný a bezpečný pohyb humanitárních dodávek přes kontrolní stanoviště.
5) Opravy silnic a odstranění nevybuchlé munice.
6) Větší úloha obchodního sektoru.
- Podle ministerstva zdravotnictví bylo při izraelských úderech za posledních 24 hodin zabito 82 Palestinců.
Podle nejnovějších údajů ministerstva zdravotnictví Gazy, které řídí Hamás, bylo za posledních 24 hodin při izraelských úderech zabito 82 Palestinců a 122 jich bylo zraněno.
Podle tohoto prohlášení bylo od 7. října při izraelských úderech v Gaze zabito nejméně 30 960 Palestinců a 72 524 jich bylo zraněno.
Ministerstvo nerozlišuje mezi bojovníky a nebojovníky.
- Agentura Associated Press (AP) přinesla další podrobnosti o útoku Húsíů na americkou loď Propel Fortune v Adenském zálivu.
Podle agentury AP došlo při útoku jemenských povstalců Húsíů k výbuchům před plavidlem plujícím pod vlajkou Singapuru v Adenském zálivu, uvedly úřady.
Útok se v pátek zaměřil na loď pro přepravu volně ložených nákladů Propel Fortune, která podle Centcomu pokračovala v cestě. "Střely plavidlo nezasáhly," uvedla americká armáda a dodala, že "nejsou hlášena žádná zranění ani škody".
Húsíové v sobotu uvedli, že za útokem stojí oni, tvrdí agentura AP. Húsíjský vojenský mluvčí brigádní generál Yahya Saree prohlásil, že spolu s útokem na loď Propel Fortune húsíjské síly vypustily také 37 bezpilotních letounů zaměřených na americké válečné lodě.
Páteční útok na Propel Fortune přišel poté, co ve středu húsijská raketa zasáhla obchodní loď v Adenském zálivu, přičemž zahynuli tři členové její posádky a přeživší museli plavidlo opustit.
Jednalo se o první smrtelný úder v rámci húsijské kampaně v souvislosti s válkou v Gaze. Húsíové popisují útoky jako snahu vyvinout tlak na Izrael, aby zastavil válku, ale jejich cíle mají s konfliktem stále méně nebo vůbec nic společného, uvádí agentura AP.
- Americké a spojenecké síly sestřelily 15 jednosměrných útočných dronů, které vypálili Íránem podporovaní jemenští povstalci do Rudého moře a Adenského zálivu, uvedla v sobotu americká armáda.
Podle agentury AFP se jednalo o jeden z největších útoků Húsíů od listopadu, kdy zahájili kampaň bezpilotních letounů a raketových úderů na lodě v oblasti Rudého moře v rámci proklamované solidarity s Palestinci během izraelské války proti bojovníkům Hamásu v pásmu Gazy.
Ústřední velení USA (Centcom) uvedlo, že k "rozsáhlému" útoku Hútíů došlo před svítáním do Rudého moře a přilehlého Adenského zálivu.
Centcom a koaliční síly uvedly, že zjistily, že drony "představují bezprostřední hrozbu pro obchodní plavidla, americké námořnictvo a koaliční lodě v regionu".
V příspěvku na Twitteru dodala, že "plavidla a letadla amerického námořnictva spolu s několika koaličními námořními loděmi a letadly sestřelila 15" dronů.
"Tyto akce jsou podnikány za účelem ochrany svobody plavby a zvýšení bezpečnosti a ochrany mezinárodních vod."
- Švédsko obnovilo platby pro UNRWA
Švédsko v sobotu uvedlo, že obnoví pozastavené platby pro Agenturu OSN pro pomoc a práci (UNRWA), a to částkou 200 milionů korun (20 milionů dolarů), informuje agentura Reuters.
Několik zemí, včetně USA a Velké Británie, pozastavilo financování UNRWA poté, co Izrael obvinil 12 z 13 000 zaměstnanců agentury v Gaze, že se zúčastnili útoku Hamásu na Izrael ze 7. října.
Švédská vláda uvedla, že platby obnovila poté, co UNRWA souhlasila s posílením vnitřních kontrol a s dodatečnými kontrolami svých zaměstnanců a s dalšími opatřeními.
V prohlášení, o němž informovala agentura AFP, švédská vláda uvedla: "Vláda vyčlenila pro UNRWA 400 milionů korun na rok 2024. Dnešní rozhodnutí se týká první platby ve výši 200 milionů korun."
Uvedla, že pro odblokování pomoci UNRWA souhlasila s tím, že "umožní kontroly, nezávislé audity, posílí vnitřní dohled a mimořádné kontroly personálu".
Švédský krok přišel poté, co Evropská komise začátkem tohoto měsíce oznámila, že uvolní 50 milionů eur z prostředků UNRWA.
- Pět lidí bylo v Gaze zabito a deset zraněno, když je zasáhla paleta s humanitární pomocí vysazená na území v rámci humanitárního výsadku.
Svědci uvedli, že k nehodě došlo v pátek ráno poblíž pobřežního uprchlického tábora známého jako al-Šatí, jedné z nejvíce zdevastovaných částí Gazy, poté, co se padák připevněný k paletě správně nerozvinul a balík spadl na skupinu mužů, teenagerů a menších dětí, kteří doufali, že získají potraviny a další zásoby.
Hladomoru čelí několik set tisíc lidí v severní Gaze, kde žijí mezi troskami svých domů, bez kanalizace, elektřiny a dalších základních služeb.
Podle agentury AP došlo při útoku jemenských povstalců Húsíů k výbuchům před plavidlem plujícím pod vlajkou Singapuru v Adenském zálivu, uvedly úřady.
Útok se v pátek zaměřil na loď pro přepravu volně ložených nákladů Propel Fortune, která podle Centcomu pokračovala v cestě. "Střely plavidlo nezasáhly," uvedla americká armáda a dodala, že "nejsou hlášena žádná zranění ani škody".
Húsíové v sobotu uvedli, že za útokem stojí oni, tvrdí agentura AP. Húsíjský vojenský mluvčí brigádní generál Yahya Saree prohlásil, že spolu s útokem na loď Propel Fortune húsíjské síly vypustily také 37 bezpilotních letounů zaměřených na americké válečné lodě.
Páteční útok na Propel Fortune přišel poté, co ve středu húsijská raketa zasáhla obchodní loď v Adenském zálivu, přičemž zahynuli tři členové její posádky a přeživší museli plavidlo opustit.
Jednalo se o první smrtelný úder v rámci húsijské kampaně v souvislosti s válkou v Gaze. Húsíové popisují útoky jako snahu vyvinout tlak na Izrael, aby zastavil válku, ale jejich cíle mají s konfliktem stále méně nebo vůbec nic společného, uvádí agentura AP.
- Americké a spojenecké síly sestřelily 15 jednosměrných útočných dronů, které vypálili Íránem podporovaní jemenští povstalci do Rudého moře a Adenského zálivu, uvedla v sobotu americká armáda.
Podle agentury AFP se jednalo o jeden z největších útoků Húsíů od listopadu, kdy zahájili kampaň bezpilotních letounů a raketových úderů na lodě v oblasti Rudého moře v rámci proklamované solidarity s Palestinci během izraelské války proti bojovníkům Hamásu v pásmu Gazy.
Ústřední velení USA (Centcom) uvedlo, že k "rozsáhlému" útoku Hútíů došlo před svítáním do Rudého moře a přilehlého Adenského zálivu.
Centcom a koaliční síly uvedly, že zjistily, že drony "představují bezprostřední hrozbu pro obchodní plavidla, americké námořnictvo a koaliční lodě v regionu".
V příspěvku na Twitteru dodala, že "plavidla a letadla amerického námořnictva spolu s několika koaličními námořními loděmi a letadly sestřelila 15" dronů.
"Tyto akce jsou podnikány za účelem ochrany svobody plavby a zvýšení bezpečnosti a ochrany mezinárodních vod."
- Švédsko obnovilo platby pro UNRWA
Švédsko v sobotu uvedlo, že obnoví pozastavené platby pro Agenturu OSN pro pomoc a práci (UNRWA), a to částkou 200 milionů korun (20 milionů dolarů), informuje agentura Reuters.
Několik zemí, včetně USA a Velké Británie, pozastavilo financování UNRWA poté, co Izrael obvinil 12 z 13 000 zaměstnanců agentury v Gaze, že se zúčastnili útoku Hamásu na Izrael ze 7. října.
Švédská vláda uvedla, že platby obnovila poté, co UNRWA souhlasila s posílením vnitřních kontrol a s dodatečnými kontrolami svých zaměstnanců a s dalšími opatřeními.
V prohlášení, o němž informovala agentura AFP, švédská vláda uvedla: "Vláda vyčlenila pro UNRWA 400 milionů korun na rok 2024. Dnešní rozhodnutí se týká první platby ve výši 200 milionů korun."
Uvedla, že pro odblokování pomoci UNRWA souhlasila s tím, že "umožní kontroly, nezávislé audity, posílí vnitřní dohled a mimořádné kontroly personálu".
Švédský krok přišel poté, co Evropská komise začátkem tohoto měsíce oznámila, že uvolní 50 milionů eur z prostředků UNRWA.
- Pět lidí bylo v Gaze zabito a deset zraněno, když je zasáhla paleta s humanitární pomocí vysazená na území v rámci humanitárního výsadku.
Svědci uvedli, že k nehodě došlo v pátek ráno poblíž pobřežního uprchlického tábora známého jako al-Šatí, jedné z nejvíce zdevastovaných částí Gazy, poté, co se padák připevněný k paletě správně nerozvinul a balík spadl na skupinu mužů, teenagerů a menších dětí, kteří doufali, že získají potraviny a další zásoby.
Hladomoru čelí několik set tisíc lidí v severní Gaze, kde žijí mezi troskami svých domů, bez kanalizace, elektřiny a dalších základních služeb.
Oběti byly převezeny do nemocnice al-Šifa ve městě Gaza, uvedl vrchní sestra pohotovosti Mohammed al-Šejch.
Svědek z tábora uvedl, že on a jeho bratr sledovali pomoc shazovanou padáky v naději, že dostanou "pytel mouky".
"Pak se najednou padák neotevřel a spadl jako raketa na střechu jednoho z domů," řekl Mohammed al-Ghoul. "O deset minut později jsem viděl, jak lidé přenášejí tři mrtvé a další zraněné, kteří zůstali na střeše domu, kam balíky s pomocí spadly."
- Očekává se, že se v centru Londýna opět sejdou tisíce demonstrantů, kteří budou požadovat okamžité příměří v Gaze, což bude letos již pátá velká propalestinská demonstrace v hlavním městě.
Sobotní protest se koná den poté, co Sara Khanová, poradkyně britské vlády pro sociální soudržnost, prohlásila, že pokusy vykreslit účastníky propalestinských pochodů jako extremisty jsou "pobuřující" a nebezpečné.
Svědek z tábora uvedl, že on a jeho bratr sledovali pomoc shazovanou padáky v naději, že dostanou "pytel mouky".
"Pak se najednou padák neotevřel a spadl jako raketa na střechu jednoho z domů," řekl Mohammed al-Ghoul. "O deset minut později jsem viděl, jak lidé přenášejí tři mrtvé a další zraněné, kteří zůstali na střeše domu, kam balíky s pomocí spadly."
- Očekává se, že se v centru Londýna opět sejdou tisíce demonstrantů, kteří budou požadovat okamžité příměří v Gaze, což bude letos již pátá velká propalestinská demonstrace v hlavním městě.
Sobotní protest se koná den poté, co Sara Khanová, poradkyně britské vlády pro sociální soudržnost, prohlásila, že pokusy vykreslit účastníky propalestinských pochodů jako extremisty jsou "pobuřující" a nebezpečné.
Khanová, která pro vládu zpracovává analýzu odolnosti britské demokracie, uvedla, že taková tvrzení mohou vést k dalšímu rozhádáníí země.
- Organizace Palestine Solidarity Campaign (PSC) uvedla, že její poslední pochod má začít v poledne na Hyde Park Corner a skončit u velvyslanectví USA v Nine Elms.
Metropolitní policie poskytla mapu, kterou se účastníci musí řídit, aby nedošlo k porušení § 12 zákona o veřejném pořádku z roku 2023. Platí také podmínka podle § 14, podle níž se každý, kdo se účastní demonstrace PSC, musí shromáždit na jižní straně Park Lane.
- Plán amerického prezidenta Joea Bidena na vybudování plovoucího vojenského přístavu pro urychlení pomoci Gaze může trvat až 60 dní, než se stane skutečností a zapojí se do něj více než 1 000 amerických vojáků, uvedl v pátek Pentagon.
Generálmajor letectva Patrick Ryder, hlavní mluvčí Pentagonu, popsal plánování přístavního systému jako stále v počátečním stádiu, přičemž rozkazy k nasazení se teprve začínají rozesílat těm vojákům, kteří zamíří na Blízký východ.
V pátek Biden varoval, že bude "těžké" zajistit příměří mezi Izraelem a Hamásem do muslimského svatého měsíce ramadánu.
Evropská komise, Kypr, Spojené arabské emiráty, Spojené království a Spojené státy vydaly společné prohlášení o tom, co označily za aktivaci námořního koridoru pro dodávky humanitární pomoci do Gazy. "Tento námořní koridor může - a musí - být součástí trvalého úsilí o zvýšení toku humanitární pomoci a obchodního zboží do Gazy všemi možnými cestami," dodalo.
Americké síly vybudují na pobřeží Gazy dočasný přístav, který umožní dodávky humanitární pomoci ve velkém měřítku, oznámil prezident Joe Biden ve svém projevu o stavu Unie uprostřed varování před rozsáhlým hladomorem mezi 2,3 miliony Palestinců na tomto území. Slíbil, že "žádné americké boty nebudou na zemi", a řekl: "Toto dočasné molo by umožnilo masivní zvýšení množství humanitární pomoci, která se do Gazy dostává každý den."
Sigrid Kaagová, vrchní koordinátorka OSN pro humanitární pomoc a obnovu v Gaze, ve čtvrtek pozdě večer novinářům řekla, že dodávky ze vzduchu a z moře nemohou nahradit nedostatek zásobovacích tras na souši. Kaagová uvedla, že ačkoli letecké dodávky představují "symbol podpory civilistů v Gaze" a jsou "důkazem naší společné lidskosti", jsou "kapkou v moři". "Zdaleka to nestačí," dodala.
Britský ministr zahraničí David Cameron v pátek prohlásil, že plán vedený Spojenými státy na vybudování dočasného přístavu v Gaze, do kterého by se mohla dovážet pomoc, si vyžádá čas, a zopakoval svou výzvu, aby Izrael mezitím otevřel přístav Ašdod. Řekl, že je "zásadní", aby Izraelci "potvrdili, že přístav otevřou". Cameron rovněž naléhavě vyzval Izrael, aby do Gazy pustil více nákladních aut s pomocí.
Expertka OSN na mučení v pátek uvedla, že vyšetřuje obvinění z mučení a špatného zacházení s palestinskými vězni v Izraeli a jedná o návštěvě země. V rozhovoru pro agenturu Reuters na okraj zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě doktorka Alice Jill Edwardsová uvedla, že v poslední době obdržela obvinění z mučení a špatného zacházení s Palestinci zadržovanými na Západním břehu Jordánu okupovaném Izraelem nebo v důsledku konfliktu v Gaze.
Zdroj v angličtině ZDE
- Organizace Palestine Solidarity Campaign (PSC) uvedla, že její poslední pochod má začít v poledne na Hyde Park Corner a skončit u velvyslanectví USA v Nine Elms.
Metropolitní policie poskytla mapu, kterou se účastníci musí řídit, aby nedošlo k porušení § 12 zákona o veřejném pořádku z roku 2023. Platí také podmínka podle § 14, podle níž se každý, kdo se účastní demonstrace PSC, musí shromáždit na jižní straně Park Lane.
- Plán amerického prezidenta Joea Bidena na vybudování plovoucího vojenského přístavu pro urychlení pomoci Gaze může trvat až 60 dní, než se stane skutečností a zapojí se do něj více než 1 000 amerických vojáků, uvedl v pátek Pentagon.
Generálmajor letectva Patrick Ryder, hlavní mluvčí Pentagonu, popsal plánování přístavního systému jako stále v počátečním stádiu, přičemž rozkazy k nasazení se teprve začínají rozesílat těm vojákům, kteří zamíří na Blízký východ.
V pátek Biden varoval, že bude "těžké" zajistit příměří mezi Izraelem a Hamásem do muslimského svatého měsíce ramadánu.
Evropská komise, Kypr, Spojené arabské emiráty, Spojené království a Spojené státy vydaly společné prohlášení o tom, co označily za aktivaci námořního koridoru pro dodávky humanitární pomoci do Gazy. "Tento námořní koridor může - a musí - být součástí trvalého úsilí o zvýšení toku humanitární pomoci a obchodního zboží do Gazy všemi možnými cestami," dodalo.
Americké síly vybudují na pobřeží Gazy dočasný přístav, který umožní dodávky humanitární pomoci ve velkém měřítku, oznámil prezident Joe Biden ve svém projevu o stavu Unie uprostřed varování před rozsáhlým hladomorem mezi 2,3 miliony Palestinců na tomto území. Slíbil, že "žádné americké boty nebudou na zemi", a řekl: "Toto dočasné molo by umožnilo masivní zvýšení množství humanitární pomoci, která se do Gazy dostává každý den."
Sigrid Kaagová, vrchní koordinátorka OSN pro humanitární pomoc a obnovu v Gaze, ve čtvrtek pozdě večer novinářům řekla, že dodávky ze vzduchu a z moře nemohou nahradit nedostatek zásobovacích tras na souši. Kaagová uvedla, že ačkoli letecké dodávky představují "symbol podpory civilistů v Gaze" a jsou "důkazem naší společné lidskosti", jsou "kapkou v moři". "Zdaleka to nestačí," dodala.
Britský ministr zahraničí David Cameron v pátek prohlásil, že plán vedený Spojenými státy na vybudování dočasného přístavu v Gaze, do kterého by se mohla dovážet pomoc, si vyžádá čas, a zopakoval svou výzvu, aby Izrael mezitím otevřel přístav Ašdod. Řekl, že je "zásadní", aby Izraelci "potvrdili, že přístav otevřou". Cameron rovněž naléhavě vyzval Izrael, aby do Gazy pustil více nákladních aut s pomocí.
Expertka OSN na mučení v pátek uvedla, že vyšetřuje obvinění z mučení a špatného zacházení s palestinskými vězni v Izraeli a jedná o návštěvě země. V rozhovoru pro agenturu Reuters na okraj zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě doktorka Alice Jill Edwardsová uvedla, že v poslední době obdržela obvinění z mučení a špatného zacházení s Palestinci zadržovanými na Západním břehu Jordánu okupovaném Izraelem nebo v důsledku konfliktu v Gaze.
Zdroj v angličtině ZDE
1599
Diskuse