Čína zvýšila rozpočet na zbrojení o 7,2 %

8. 3. 2024

čas čtení 6 minut
Čína v úterý oznámila zvýšení svého obranného rozpočtu o 7,2 %, který je již nyní druhý nejvyšší na světě za Spojenými státy s 1,6 bilionu jüanů (222 miliard dolarů), což zhruba odráží loňský růst, píší Huizhong Wu a Christopher Bodeen.

Napětí ve vztazích s USA, Tchaj-wanem, Japonskem a sousedy s konkurenčními nároky na klíčové Jihočínské moře je považováno za příčinu dalšího růstu výdajů do high-tech vojenských technologií, od stealth stíhaček po letadlové lodě a rostoucí arzenál jaderných zbraní.

Oficiální rozpočtová částka, která byla oznámena v úterý při zahájení výročního zasedání zákonodárného sboru, je považována za pouhý zlomek skutečných výdajů Lidové osvobozenecké armády, vojenského křídla vládnoucí komunistické strany, jakmile se vezmou v úvahu výdaje na výzkum a vývoj a zahraniční nákupy zbraní.

"Poskytneme silnější finanční záruky pro úsilí o modernizaci naší národní obrany a ozbrojených sil na všech frontách a konsolidaci a posílení integrovaných národních strategií a strategických schopností," řekl premiér Li Čchiang shromáždění téměř 3 000 pečlivě vybraných účastníků, kteří projevují drtivou loajalitu ke komunistické straně a jejímu vůdci Si Ťin-pchingovi.

Čínský obranný rozpočet se od roku 2015 více než zdvojnásobil, přestože tempo hospodářského růstu země výrazně zpomalilo. Pokračující ambicí země je však vyzvat USA a jejich spojence v Asii, včetně Japonska, Jižní Koreje, Filipín a Austrálie, kvůli územním nárokům, regionálnímu vedení a většímu vlivu na světové záležitosti.

Obranný rozpočet rostl dvouciferným procentem po většinu tohoto století, ale začal zpomalovat, když dříve vzkvétající ekonomika začala stagnovat. Li ve svém projevu stanovil cíl růstu HDP pro letošní rok na 5 %, i když připustil, že bude obtížné ho dosáhnout.

Čínská ekonomika se potýká s vysokou nezaměstnaností mladých lidí a problémy na trhu s nemovitostmi poté, co developeři, kteří si vzali obří bankovní půjčky, nebyli schopni vyplácet věřitele nebo dodat byty kupcům, kteří utratili své celoživotní úspory, aby si zajistili střechu nad hlavou.

To však neutlumilo globální ambice Pekingu, protože na seznamu priorit Pekingu je dobytí samosprávné ostrovní demokracie Tchaj-wan, vyhnání indických sil ze sporné hranice a prosazení kontroly nad ostrovy ve východní Číně a Jihočínském moři.

Při posledním nebezpečném incidentu lodě čínské pobřežní stráže v úterý zablokovaly filipínská plavidla u sporné mělčiny v Jihočínském moři, což způsobilo menší kolizi, uvedla filipínská pobřežní stráž.

Filipínští bezpečnostní činitelé obvinili čínskou pobřežní stráž a lodě podezřelé milice, že blokují filipínská plavidla a používají vodní děla a vojenský laser, který dočasně oslepil některé filipínské členy posádky při sérii nepřátelských akcí na volném moři v loňském roce.

To vše nahrává stále intenzivnějšímu soupeření Číny s USA v politické, ekonomické, vojenské a technologické sféře, které vedlo k represivním clům a zákazům cestování pro čínské představitele, po nichž následovala odveta ze strany Pekingu. Vztahy s Washingtonem zhoršila také čínská podpora Ruska a odmítání odsoudit jeho invazi na Ukrajinu.

USA stále vedou na světě ve výdajích na obranu, přičemž navrhovaný rozpočet ministerstva obrany na fiskální rok 2024 činí celkem 842 miliard dolarů, což je zhruba 5% nárůst po očištění o inflaci.

I když USA nemají s Tchaj-wanem žádné oficiální diplomatické vztahy, zůstávají hlavním garantem bezpečnosti ostrova a poskytovatelem pokročilých zbraní.

Americké námořnictvo oznámilo, že torpédoborec s řízenými střelami USS John Finn v úterý proplul Tchajwanským průlivem oddělujícím ostrov od pevninské Číny, což je čin, proti kterému Čína často protestuje, spolu s přítomností lodí a letadel amerického námořnictva jinde v Jihočínském moři.

"Americké lodě proplouvají mezi Jihočínským mořem a Východočínským mořem přes Tchajwanský průliv a činí tak již mnoho let," uvedla 7. flotila v prohlášení.

"Tranzit se uskutečnil koridorem v Tchajwanském průlivu, který je mimo teritoriální vody jakéhokoli pobřežního státu. V rámci tohoto koridoru se všechny národy těší svobodě plavby, přeletu a dalšího mezinárodně legálního využití moře souvisejícího s těmito svobodami," uvádí se ve zprávě.

Mluvčí velitelství východního bojiště ČLOA, armádní plukovník Ši Ji, obvinil USA z "veřejného zveličování" průjezdu lodi a řekl, že čínské námořnictvo a letectvo sledovalo a monitorovalo její postup.

"Vojáci na bojišti jsou vždy ve vysoké pohotovosti a připraveni reagovat na všechny hrozby a provokace," uvedl Ši na webových stránkách ministerstva obrany.

Podle Světové banky činily čínské výdaje na obranu v roce 2022, což byl poslední rok, za který byly údaje k dispozici, 1,6 % jejího HDP, ve srovnání s 3,5 % ve Spojených státech. Zatímco americký obranný rozpočet klesl na zhruba 12 % vládních výdajů, podíl výdajů Číny zůstává nejasný kvůli mnoha projektům civilně-vojenské spolupráce, které Čína provozuje, od technologií po obchod a nemovitosti.

Čína také denně vysílá lodě a letadla do blízkosti Tchaj-wanu ve snaze oslabit vybavování a morálku tchajwanských ozbrojených sil a zdůraznit svou hrozbu, že Tchaj-wan musí být nevyhnutelně spojen s pevninou, v případě potřeby i silou.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1682

Diskuse

Obsah vydání | 12. 3. 2024