Německá kapitulace před Ruskem ohrožuje Ukrajinu a celou Evropu

18. 8. 2023

čas čtení 4 minuty
Již nějakou dobu víme, že evropské dodávky zbraní Ukrajině jsou nedostatečné pro její úkol přežít jako nezávislý stát. Ale vzhledem k tomu, že Ukrajina je, jak poznamenal jeden spisovatel v roce 1997, "svorníkem v oblouku" evropské bezpečnosti, tato válka se stěží týká jen Ukrajiny, upozorňuje Stephen Blank.

Zpoždění a výmluvy ohledně dodávek vysoce výkonných letadel, tanků, raket a dalších zbraní na Ukrajinu představují hlavní důvod, proč Rusové měli čas a volnost vybudovat impozantní obranné linie, jejichž sílu nyní vidíme. Pravděpodobně také usnadňují sny ruského prezidenta Vladimira Putina ohledně utahání, protože potvrzují jeho přesvědčení, že Západ nestojí pevně za Ukrajinou a nakonec ho unaví ji podporovat.

Toto selhání Západu je všudypřítomné, ale Německo je v tom nejkonzistentnější ze všech. Kromě dřívějších dramat o tom, že nepošle tanky Leopard 2 na Ukrajinu, pokud Amerika nepošle své tanky jako první, hraje Německo stejnou nebezpečnou hru, pokud jde o jeho střely Taurus. Nyní tvrdí, že tyto střely na Ukrajinu nepošle, pokud nebudou naprogramovány tak, aby neútočily na ruské území. Tento stav je urážlivým odrazem nedostatku inteligentního myšlení o této válce a projevem toho, co stále více vypadá jako zbabělost.

Vzhledem k tomu, že se Rusko systematicky a brutálně snaží zničit každý aspekt ukrajinské civilní infrastruktury, je nesmyslné upírat Ukrajině schopnost odvety v naturáliích. Tento malicherný přístup jistě také znamená odmítnutí skutečnosti, že Ukrajina bojuje nejen za svou existenci, ale také za evropskou bezpečnost a mezinárodní řád v širším slova smyslu. Stejně jako polské hnutí Solidarita v roce 1980 bojuje za "vaši a naši svobodu". Upírat Ukrajině plnou možnost sebeobrany tedy ukazuje na vládu, která se bohužel od doby, kdy se toto hnutí objevilo, nijak nepoučila.

Podobně požadavek, aby střely Taurus a další zbraně nebyly namířeny proti Rusku, prozrazuje šokující absenci strategického myšlení v Berlíně a nezasloužený přehnaný strach z Ruska. Tato kombinace ospravedlňuje Putinovo pohrdání Evropou a přesvědčení, že čas je na jeho straně. Rozhodně to vypovídá o pokračujícím úspěchu ruských energetických a vlivových operací v Německu, které dokonce i nyní generují kádr takzvaných "Putinversteherů".

Vzhledem k tomu, že Washington poskytl Ukrajině podstatně více než Evropa ve smyslu vojenské pomoci, nelze popsat americkou politiku tak tvrdě jako německou. Je však jasné, že zpoždění při poskytování dostatečných schopností protivzdušné obrany, jako je F-16, aby zmařila pokusy Moskvy zničit ukrajinskou infrastrukturu, si vyžádala strašlivou daň jak na životech a zraněných, tak na ukrajinské ekonomice. Čím déle budeme pokračovat bez pomoci umožňující Ukrajině získat rozhodující vítězství – což je jediná věc, která zajistí ukrajinskou a evropskou bezpečnost – tím déle bude Putin schopen zachovat si své vražedné fantazie a obětovat jim více Rusů a Ukrajinců.

Navíc čím déle budeme pokračovat, aniž bychom dali Ukrajině nástroje k dokončení této práce, tím pravděpodobnější je, že Putinova eskalace, jako jsou nové hrozby vůči Polsku, jichž jsme nyní svědky, znervózní některé členy koalice do té míry, že budou hledat snadnou cestu ven prostřednictvím vyjednaného urovnání za příznivých podmínek pro Putina.

Německé chování připomíná přirovnání bývalého britského premiéra Winstona Churchilla z roku 1938 o státech střední a východní Evropy, které podle něj ustupují krokodýlovi v naději, že nejprve sežere jejich sousedy a přestane je jíst. Tato vyhlídka dnes není o nic schůdnější než v roce 1938. Německý appeasement vůči Rusku pouze oslabí ekonomické a politické postavení země v Evropě, neboť prokáže, že německá vláda nemůže převzít roli, o niž si žádá její ekonomická síla a schopnosti.

Tato válka již potvrdila tvrzení, že Amerika v hlavních otázkách mezinárodní bezpečnosti vede Evropu. Ale co říká o Evropě, když její nejbohatší a možná nejsilnější mocnost veřejně dává najevo svůj strach a neschopnost provádět zahraniční a obrannou politiku, která by byla v souladu s jejími národními bezpečnostními zájmy a zájmy Evropy?

Dnes se Německo snaží skrývat před pohledem - a Evropa za to možná brzy zaplatí vysokou cenu.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
3837

Diskuse

Obsah vydání | 22. 8. 2023