O korupci, Španělsku a Česku
24. 7. 2018 / Boris Cvek
Socialista Sanchéz dělá určitě velmi dobře, pokud chce najít pro svou zemi do budoucnosti nějaké progresivní téma, které bude určovat veřejné mínění. Mohl by tak přebít i katalánský nacionalismus a vzít separatistické „levici“ (která chce naprosto nelevicově odrhnout bohatý region, aby nemusel být solidární s chudými regiony) argumenty tvrdící, že centrální vláda v Madridu je frankistická. Musí se mít ale ve střehu nebo spíše se modlit, aby jeho strana nepodlehla korupčním skandálům. Jakmile ve veřejném mínění převládne cynismus typu „všichni kradou“, může se Španělsko dostat na trajektorii Polska, Maďarska nebo Česka a ušlechtilé ideály ztratí ve veřejném prostoru na dlouhou dobu svou přesvědčivost.
Myslím,
že v postkomunistické Evropě by bylo mnohem více idealismu,
kdyby si lidé mohli za těch téměř 30 let říci: ano, ty krásné
řeči o humanismu a svobodné společnosti říkali lidé, kteří
se nepodíleli na rozkrádání našich zemí. Ale Karel Kryl u nás
o polistopadové realitě a jejich důsledcích zpíval již v roce
1993 ve známé písni „Demokracie rozkvétá, byť s kosmetickou
vadou, ti, kteří kradli po léta, dnes dvojnásobně kradou“.
Dvacet let té slavné demokracie měla česká veřejnost trpělivost a naději ve změnu, od Zemanovy „akce čisté ruce“, která skončila opoziční smlouvou, až po Nečasovo „padni komu padni“, dvacet let volila ve volbách, než zvolila Babiše. A co s tím dnes? Kalousek jako symbol humanismu, Kalousek, který – zcela právem – bojuje za uprchlíky proti europoslanci Pospíšilovi, šéfovi své „proevropské“ strany? Nebo rozložená fašizoidní sociální demokracie, která Kalouskovi v humanistické agendě nesahá ani po kotníky?
Slavná Krylova píseň stojí celá za poslechnutí… kdo chce chápat dnešní politickou i celkově ideovou a společenskou situaci v České republice, najde v ní odpověď na všechny otázky:
Diskuse