Turecký Dubček a odmocnina z Husáka

8. 3. 2011 / Karel Dolejší

Vytváření všemožných vyčerpávajících, i když neúplných přehledů má vážná úskalí. Například jsou tak lidé bez obecného přehledu často nuceni psát suverénně o věcech, kterým v zásadě ani trochu nerozumějí. Chyb se občas dopustí každý, ale v případě, že pojednáváte o tématu, o němž nevíte vůbec nic, riskujete, že jich bude nepočítaně a budete za naprostého pitomce. Názorně to ukazuje pokus redakce deníku Christian Science Monitor provést "analýzu" výsledků lidových revolt ve světě od konce II. světové války. Ne, nejde mi ani tak o to, že se v přehledu u Československa vyskytují "Dubçek" a "Gust√°v Hus√°k", jakkoliv se samozřejmě nabízela možnost použít pravopis bez diakritiky. Mnohem spíše jde o to, jak "analýza" vypadá: Pražské jaro 1968 a Listopad 1989 jsou prostě mechanicky položeny vedle sebe a je konstatováno, že jednou "se to nepovedlo" a podruhé "se to povedlo", takže celkový výsledek je (protože současná ČR s náhubkovým zákonem atd. je organizací Freedom House hodnocena jako jedna z nejsvobodnějších zemí na světě) "smíšený".

Kromě toho, že se Československo v roce 1968 patrně orientovalo na Turecko a v roce 1989 se vzbouřilo proti povinné výuce matematiky se čtenář nedomyslí ničehož. Byla snad veřejnost v roce 1968 o tolik naivnější a nezkušenější než o dvacet let později? Že ne? A proč se to tedy jednou "nepovedlo", kdežto podruhé "povedlo"? Neexistují snad nějaké vnější faktory, například, proč někdy v malých zemích lidové revolty uspějí, kdežto jindy nikoliv? A pokud se tyto věci vůbec nepromýšlejí, má smysl vytvářet rozsáhlé přehledy lidových revolt a sugerovat čtenářům, že jde o "analýzu"? Notabene v CSM, který měl ještě nedávno reputaci jednoho z mála amerických deníků s kvalitním zahraničním zpravodajstvím?

Text People-powered democratic revolts - do they last?Analyzing a selection of political revolutions - successful and not - around the globe since World War II v angličtině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 8.3. 2011