|
29.8.2009
Pochybnosti o článku "Popírání entropie"
V článku 'Popírání entropie' se vyskytuje nekolik dosti podezřelých tvrzení, píše Ondřej Zajíček. Je nepochybně pravda, že druhý termodynamický zákon limituje množství využitelné práce, ale je otázka, zda je tento limit v kontextu debaty opravdu relevantní. Pro takové tvrzení autor nedoložil žádné reálné argumenty, a tak celé povídání o entropii působí dojmem scientošamanistického mávání rukama. |
|
Těžko se lze na základě toho, že fotosyntetizujícím organismům trvalo tak dlouho, než vytvořily fosilní energetické rezervy, domnívat, že by sluneční energii nešlo vázat výrazně rychleji - přeci jen vznik fosilních rezerv nebyl cílený proces. Tvrzení, že průmyslová civilizace v současnosti díky fosilním palivům spotřebovává více energie, než může průběžně získávat přeměnou slunečního záření, působí v kontextu článku dojmem, že jde o fyzikální limit. Takové tvrzení by bylo dobré podložit nějakou argumentací - hrubý odhad ukazuje, že např. Česko má průměrnou spotřebu energie (včetně uhlí, ropy a plynu) zhruba 6 kW/osobu, tedy zhruba 60 GW ZDE. Moderní solární elektrárny (v mírném pásmu) mají efektivní průměrný výkon zhruba 4 MW/km2 ZDE ZDE. Tedy po pokrytí energetické spotřeby Česka by bylo třeba v ideálním případě asi 15000 km2 solárních elektráren, což je zhruba 20 % plochy Česka. Potřebná plocha by už byla docela významná, a tedy minimálně hustě osídlená Evropa opravdu spotřebovává řádově srovnatelné množství s energií při současné technologii průběžně získatelnou přeměnou slunečního záření. Samozřejmě, vybudování takové plochy solárních elektráren by vyžadovalo astronomické investice a i z mnoha jiných důvodů není pragmatické, nicméně jako ilustrace poslouží. Tedy entropie se v současné energetické debatě nedostane uznání do té doby, dokud někdo neukáže nějaký skutečný argument, který by entropii využíval. A předpokládám, že autor neměl na mysli vliv entropie na jednotlivé technické procesy (např. na tepelnou elektrárnu), kde její význam je dobře znám. |

