Analýza odborníků z Obamova týmu plánuje předložit v nadcházejících týdnech výboru vysokých činitelů pro americkou národní bezpečnost celou řadu možných alternativ, nikoliv jen jedinou možnost. Teprve pak by věc byla předložena činitelům na americké vládní úrovní a americkému prezidentu.

Možnými alternativami je nepoužít Polsko, nebo nepoužít Českou republiku, nebo ani jednu z obou zemí a namísto toho postavit raketová sila a radar v Turecku nebo na Balkáně a vyvinout pozemní verzi systému Aegis SM-3, což je dosud námořní protiraketový systém. Účelem těchto změn by nemělo být ustupovat Rusku, ale přizpůsobit se tomu, co Američané považují za rostoucí hrozbu od íránských raket krátkého doletu.

Osoby, které sledují americký průběh zkoumání plánů na protiraketovou obranu, včetně činitelů z východní Evropy, kteří jsou proto plni obav, konstatovaly, že si myslí, že se americká vláda připravuje plány na protiraketovou obranu v Polsku a v České republice zrušit. "Je jasné, že východní Evropa je nyní mimo epicentrum této americké vlády," řekl Piotr Paszkowski, mluvčí polského ministra zahraničí. "Protiraketový systém se nyní přehodnocuje. Šance, že bude v Polsku, jsou 50-50."

Dmitrij Rogozin, ruský velvyslanec u NATO, konstatoval, že Moskva očekává informace od Obamy v září. "Doufám, že Medveděv přiveze z těchto dvoustranných diskusí v New Yorku dobré zprávy a že možná od října budeme žít v novém světě rusko-amerických vztahů," řekl.

Přesunout systém protiraketové obrany mimo území, které kdysi ovládala Moskva, zřejmě rozptýlí znepokojení Ruska a přitom nebude nutno systém protiraketové obrany úplně zrušit. Zároveň to však zřejmě vyvolá kritiku v USA i ve východní Evropě, že Obama ustupuje nátlaku Ruska, míní New York Times.

Polské obavy, že Spojené státy si to s umístěním prvků protiraketové obrany v Polsku už rozmyslely, zesílily poté, co se diplomaté dověděli, že se minulý týden konala schůzka v Huntsvillu v Alabamě, jíž se účastnili i generálové, kteří rozhodují o protiraketové obraně.

"Pozoruhodné bylo, že se na schůzce na takto vysoké úrovní nehovořilo o tom, kdy a jak bude protiraketový štít rozmístěn v Polsku a v České republice," řekl Riki Ellison, předseda washingtonské lobbistické organizace Missile Defence Advocacy Alliance, který se schůzky zúčastnil.

Avšak činitelé americké vlády odmítli tvrzení, že by restrukturalizovaný systém raketové obrany nechránil bezpečnost východní Evropy. "V žádném případě se nevzdáváme svého příslibu ochránit své evropské spojence před raketovou hrozbou z Íránu," konstatoval anonymně jeden činitel s tím, že přehodnocování systému není dosud dokončeno. "Zkoumáme alternativy, které obranu našich evropských spojenců posílí."

Náklady na vybudování prvků protiraketové obrany v Polsku a v České republice by zřejmě podle amerického vládního auditního úřadu, který o tom minulý měsíc vydal zprávu, stouply z 837 milionů dolarů na více než miliardu dolarů . Tato částka nezahrnuje nepřímé náklady na podporu základen v Polsku a v ČR ani náklady na vývoj, zkoušky a výrobu raket. Celkové náklady na vytvoření skromného balistického protiraketového systému v Evropě by podle zprávy amerického auditního úřadu přesáhly do roku 2015 4 miliardy dolarů. Zpráva však dodává, že "Kongres přesto nemá přesné informace, jak rozsáhlé by byly investice požadované pro vytvoření protiraketové obrany v Evropě."

Podrobnosti v angličtině ZDE