26. 8. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
26. 8. 2009

O rubu industrialismu

Jindřich Kalous komentoval diskusi Jana Čulíka a Štěpána Kotrby o "moci a tajných službách", k níž se stručně kriticky vyjádřila také Darina Martykánová. Jindřich Kalous upozornil, že spor o rozdílné "zásluhy" někdejších ideologických protivníků - kapitalismu a "reálného socialismu" - v oblasti politické represe a likvidace "nevhodných" populací může zakrývat společnou genetickou výbavu zmíněných siamských dvojčat - obě totiž byla především industriálními společnostmi bezohledně expandujícími na úkor "lidských a přírodních zdrojů". Jejich metody fungování přitom vykazovaly opravdu dalekosáhlé obdoby - nikoliv pro "zvůli a bezcharakternost" vládnoucích politiků (i když ty pochopitelně také nechyběly), ale kvůli strukturálně daným potřebám. Připojuji se s několika poznámkami na totéž téma.

Český historik a filosof Robert Kalivoda v 60. letech ukázal, jak na počátku průmyslové revoluce rozvoj textilního průmyslu v Anglii (podmíněný přeměnou polí v pastviny, tedy v důsledku výpadkem anglické potravinové produkce) vytvořil na mezinárodním trhu poptávku po obilí. Tu promptně zaplnil kontinentálně evropský šlechtický velkostatek, jehož vznik byl ovšem podmíněn druhým znevolněním rolnického obyvatelstva. "Neviditelná ruka trhu" tedy i bez přímého zasahování do vnitropolitického dění v kontinentální Evropě podpořila politicky regresívní sílu v podobě feudálních "podnikatelů". Dokonce i "spontánně" vzniklá mezinárodní dělba práce může mít za určitých okolností fatální vnitropolitické důsledky. A to co platí o neviditelné ruce trhu platí tím více o obrněné pěsti generálů i o kožené rukavici tajných služeb - totiž tam, kde "spontánní" mezinárodní dělba práce sama nevede k žádoucím výsledkům. Později bylo třeba Irsko nebo Indii ovlivňovat podstatně méně "neviditelně" než kupříkladu polskou šlechtu, aby podrobené země byly dodavatelkami zemědělských produktů do Anglie i v dobách krutých hladomorů mezi vlastním obyvatelstvem.

To co Kalivoda v malém načrtl na pozadí výzkumu mezinárodních souvislostí vývoje středoevropského prostoru během husitské epochy a po ní, to později ve velkém rozpracoval Immanuel Wallerstein, původně expert na postkoloniální Afriku. Jeho teorie světového systému analyzuje vzájemné vazby v globalizované ekonomice a rozděluje její prostor na jádro, periferii a semiperiferii. Jádro představuje dominující oblast, která z ustavených globálních vztahů výrazně profituje na úkor periferie, jež funguje převážně coby dodavatel přírodních zdrojů, zemědělských produktů a levné práce (původně otrocké práce). Semiperiferie pak tvoří přechodnou oblast nepodřízenou zcela vlivu jádra a uchovávající si v jistých oblastech autonomii. Tak jako se nesluší přehlížet, že antická řecká demokracie byla demokracií asi pro 3% dospělého obyvatelstva, tak bychom ani v případě suverénních parlamentních demokracií industriální epochy neměli zapomínat, že relativně funkční byly tyto režimy vždy jen v jádrové části světového systému, zatímco mimo ni - v těch oblastech, bez jejichž zdrojů jádro nedokáže existovat - panovaly poměry vesměs značně neliberální. Letmý pohled do učebnic dějepisu poskytne výmluvnou informaci o tom, kolik povstání na periferii potlačilo bývalé britské impérium, nebo kolikrát USA vojensky intervenovaly v Latinské Americe, aby přímo změnily ten který nepohodlný režim. Když má 5% světového obyvatelstva spotřebovávat 30% všech zdrojů, pak zkrátka v zemích, které nedostatkové zdroje posílají do jádrové oblasti, může existovat maximálně "reálná demokracie" s mubarakovskou tváří - přestože "kapitalismus s lidskou tváří" vehementně tvrdí, že tato situace je historicky náhodná a představuje pouze přechodný stav na cestě k univerzální emancipaci lidstva.

Neviditelné ruce trhu se od vypuknutí ekonomické krize daří stále hůře a sama o sobě nedokáže zajistit nepřetržitý přítok stagnujícího množství žádoucích statků do upadajícího jádra světového systému, takže obrněná pěst a kožená rukavice budou přicházet ke slovu častěji než řekněme v 90. letech. Vtip je ovšem v tom, že až dosud každé slábnoucí impérium zahynulo na předimenzované vnější vojenské závazky - a jakmile je třeba "spontánní" výměnu stále častěji reparovat obrněnou pěstí, náklady závratně stoupají. Industriální světový systém, který od 16. století vznikal kolem euroamerického civilizačního okruhu, odchází ze scény - vojensky, ekonomicky, sociálně i demograficky. Někteří se domnívají, že současná krize přinese v Evropě obnovení někdejší imperiální sféry vlivu sovětského Ruska a nahrazení stávajícího jádra světového systému sílícími asijskými ekonomikami. Podobné přístupy ovšem přehlížejí, že industrialismus byl a stále je závislý na rychle mizejících zdrojích levné fosilní energie, a nedomýšlí důsledky této skutečnosti pro nadcházející přestrukturování globálního prostoru. Vize budoucnosti, v níž každá čínská a indická rodina vlastní osobní automobil, patří samozřejmě do oblasti sci-fi, nikoliv do seriózních prognóz. Světová ekonomika se bude na makroúrovni regionalizovat a na úrovni národních ekonomik lokalizovat, míra vlivu jádra na semiperiferii, ale i v periferii, bude (co do schopnosti ovlivňování v reálném čase) fakticky klesat, ačkoliv pochopitelně sama od sebe nezanikne. Dokonce ani jednorázová násilná intervence, k jakým bude jistě nadále docházet, není totéž co nepřetržitá politická kontrola vyžadující značné množství zdrojů, jež se na druhé straně "investorovi" vždy odpovídajícím způsobem nevrátí.

Na konci průmyslové epochy předznamenané ropným zlomem nečeká Evropu rozhodně žádná idyla. Současně je ale velmi málo pravděpodobné, že bychom se museli připravovat na delší období prožité v područí orwelovské antiutopie (ve smyslu totální kontroly veřejného prostoru) - protože centrální moc bude spíše postupně ustupovat do pozadí a ponechá si jen základní funkce, mezi něž úloha Velkého bratra rozhodně nepatří. Evropa odkázaná převážně na vlastní zdroje a zdroje z blízkého zahraničí však především vůbec nic pozitivního nezíská teoretizováním o všehoschopných hybatelích dějinných procesů vyčteným ze stalinských dějin diplomacie. Moc z našich životů nezmizí, ale nebude jimi "hýbat" - a ještě méně bude schopna kreativně a podle místních podmínek zajišťovat naše přežití během věku nedostatku, což bude ten nejzásadnější problém. Demotivující tlachy o tom, jak se nikdy nedalo a nikdy nebude dát dělat nic jiného než podřídit se (supervel)moci, která ale s jemným tkanivem primárních společenských vztahů, na něž jedině lze dlouhodobě spoléhat, zachází stejně bezohledně jako s jakýmkoliv jiným "zdrojem" (spotřebovává, aniž dokáže vytvořit), jsou zaručenou cestou do kravaty Gérarda de Nerval. Na umíráček je ovšem vždycky času dost - takže rozezni zvony, které ještě zní...

                 
Obsah vydání       26. 8. 2009
26. 8. 2009 Vědci se naučili odstraňovat dědičné choroby
26. 8. 2009 O vědu jde až v první řadě... Ladislav  Žák
25. 8. 2009 Několik postřehů z dnešní demonstrace za záchranu Akademie věd
26. 8. 2009 Zemřel Edward Kennedy (77)
26. 8. 2009 Snaha o umlčení zástupců zaměstnanců v ČSA
26. 8. 2009 Čína připravuje zákaz vývozu vzácných kovů
26. 8. 2009 Britské energetické společnosti okrádají zákazníky
26. 8. 2009 Amerika je daleko drsnější společnost, než bychom my kdy tolerovali v Evropě
26. 8. 2009 Dvě strany jediné mince Jindřich  Kalous
26. 8. 2009 O rubu industrialismu Karel  Dolejší
26. 8. 2009 Proč se vysmívat "humanitním intelektuálům"? Darina  Martykánová
26. 8. 2009 Babylonské zmatení v justici Zdeněk  Jemelík
26. 8. 2009 V Íránu začíná čtvrtý proces s opozicí
26. 8. 2009 Obamovi se prý podařilo vyjednat izraelsko-palestinskou dohodu
26. 8. 2009 Zaměstnanci ČSA očekávají, že vlastník učiní kroky pro uklidnění situace v ČSA
25. 8. 2009 Privatizace vědy v Česku Jan  Matonoha
25. 8. 2009 Vsetínská historie Štěpán  Kotrba
26. 8. 2009 O nedostatku ropy a lidské fantazie, neboli O nové možnosti výroby elektrického proudu Uwe  Ladwig
25. 8. 2009 Destrukce kolébky lidské civilizace v Mezopotámii Daniel  Veselý
26. 8. 2009 Není žádná budoucnost? Jindřich  Bešťák
26. 8. 2009 Projásali jsme se až k všeobecné nenávisti k politikům Luděk  Toman
25. 8. 2009 CIA vyhrožovala rodinám vyslýchaných
25. 8. 2009 Drzá a nekompetentní úřednice na Městském úřadě v Krnově Boris  Cvek
24. 8. 2009 Byra pro řízení dějin Jan  Kadubec
25. 8. 2009 Čechy koncem osmdesátých let a dnes Jan  Čulík
25. 8. 2009 Požár jako změna územního plánu Ladislav  Žák
24. 8. 2009 "Topolánek z vojenského gymnázia vyhozen nebyl, byl to vzorný student" Pavel  Skácel
24. 8. 2009 Co nám říká pan prezident "dvacet let poté" Daniel  Strož
10. 8. 2009 Hospodaření OSBL za červenec 2009

Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost RSS 2.0      Historie >
26. 8. 2009 Dvě strany jediné mince Jindřich  Kalous
26. 8. 2009 O rubu industrialismu Karel  Dolejší
22. 8. 2009 Tři ekonomiky, jediná termodynamika a skutečný původ bohatství národů Jindřich  Kalous
20. 8. 2009 Zelená kolapsu? Karel  Dolejší
7. 8. 2009 Čas zastavit ekonomický růst   
4. 8. 2009 Tmavomodrý svět Ivana Breziny Karel  Dolejší
4. 8. 2009 Hlavní ekonom Mezinárodní energetické agentury: Ropa dochází rychleji, než jsme předpokládali   
31. 7. 2009 Vědci zlepšují vozidla na vodíkový pohon   
24. 7. 2009 Antiekologie finančního sektoru John Michael Greer
29. 4. 2009 Nečekaný průlom ve vývoji fotokatalytických článků   
15. 4. 2009 Peak Oil: Má někdo samopal, který nepotřebuje?   
10. 4. 2009 Rady německému básníku po ropném zlomu John Michael Greer
3. 4. 2009 Čelit úpadku, čelit sobě John Michael Greer
27. 3. 2009 Diverzifikovaná, decentralizovaná, občanská a komunální energetika Štěpán  Kotrba
25. 3. 2009 Nudný kolovrátek aktivismu snílků Štěpán  Kotrba