24. 8. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
24. 8. 2009

Svět neovládají generálové a tajné služby

"Uvedení na pravou míru" článku Štěpána Kotrby "Moc za každou cenu..."

Britské listy se systematicky snaží věnovat bourání stereotypů, protože jsou otevřené, dávají prostor i textům, které se v dnešním českém prostředí jinde nedají zveřejnit, ovšem vzniká pak nebezpečí, že tyto texty vyhovují ideologickým doktrinářům z opačné strany, než na které stojí dnešní ODS či Mladá fronta Dnes, a ti se pak radují, že tyto texty potvrzují jejich ideologické předsudky. Po dlouhých letech jsem už dobře seznámen s poněkud paranoidní argumentací Štěpána Kotrby, jejíž podstata spočívá v tomto:

  • Svět je založen na mocenském soupeření, v němž nemá menší země šanci, vždycky bude zotročena jednou či druhou stranou.
  • Občané v jednotlivých "menších" zemích nemají právo se bouřit, neboť primární je moc supervelmoci, pod níž spadají. A i kdyby se bouřili, začnou být korumpováni penězi a manipulací od konkurenční supervelmoci, což jejich úsilí o osvobození automaticky delegitimizuje.
  • Americký útlak je stejný jako útlak ruský. Mccarthyismus byl totéž jako stalinismus v Rusku.

Lituji, ale jsou to mýty. Zaprvé, jak na to poukázal i Karel Dolejší, pro malou zemi není nikdy radno přizpůsobovat se geopolitickým tlakům.

Bohužel, jak o tom také píše americká historička Mary Heimannová ve své nové historii Československa Czechoslovakia: The State that Failed (Československo: Stát, který selhal), českoslovenští politikové se většinou chovali jako naprosto nezkušení a neprofesionální amatéři, případně se - jako dodneška - snažili zavděčit "supervelmoci" zalezením až co nejhlouběji do jejího zadního traktu.

Jsou ovšem státy, které si uchovaly i během největšího soupeření mezi supervelmocemi různou mírou nezávislosti - ať to bylo Rumunsko, Jugoslávie, Finsko, Polsko, Maďarsko, a v západní Evropě samozřejmě především Francie. To, že Československo toho nebylo schopno, neznamená, že to nejde: znamená to, že českoslovenští politikové byli neschopní, případně byli zaprodaní a zkorumpovaní. Za první republiky byli většinou bez kontaktů a mezinárodních zkušeností, v prvních dvaceti letech komunismu měli intenzivní, nekritickou "uhlířskou víru v socialismus", která jim zabránila v šedesátých letech, aby rozumně, střízlivě a pragmaticky dokázali hájit zájmy své země. Od sedmdesátých let až do současnosti jsou bohužel ve vedení československého a českého státu zase kolaboranti a zaprodanci, jejichž představa o strategické zahraniční politice se omezuje na rektální alpinismus vůči právě "vládnoucí" mocnosti. To ovšem neznamená, že to nejde jinak.

Mezinárodní vztahy nejsou v první řadě určovány armádou a výzvědnými službami. To jsou hrátky pro kluky, kteří nikdy nedospěli. Západní výzvědné služby nedokázaly ani předpovědět pád komunismu v r. 1989! CIA produkovala v osmdesátých letech složité ekonomické analýzy a prognózy vývoje Sovětského svazu a netušila, že se režim koncem osmdesátých let rozloží. Obráceně to nebylo o nic efektivnější. Svět je prostě daleko složitější a nepředvídanější a "síla" vojenských a výzvědných struktur ho neovlivní. Podívejte se, jak úspěšně to Američané vedou v Iráku či v Afghánistánu!

Mccarthyismus se nerovná stalinismus. Ať mi Štěpán Kotrba promine, ale dávat rovnítko mezi pět let trvajícím maccarthyismem v USA, honem na čarodějnice, který zorganizoval jeden potrhlý člověk, když při tom využil oprávněné obavy z totalitního režimu v Sovětském svazu a totalitním režimem v Sovětském svazu není možné. Naprosto nelze srovnávat americký mccarthyismus, v jehož rámci přišlo dočasně o zaměstnání několik stovek Američanů, s desítkami milionů mrtvých, které bezdůvodně zmasakroval od dvacátých let sovětský režim. Případně s paranoidním sledováním Billa Clintona za studentských let (stejně se pak stal americkým prezidentem.) Kromě toho, Mccarthyho velmi rychle zlikvidoval samotný americký systém, tedy, přesněji řečeno, americká média. Vychází-li nyní najevo, že americká CIA mučila za George Bushe vězně, vychází to z amerických zdrojů a na příkaz amerického soudce. Tak nějak pochybuju, že by obdobný příkaz ke zveřejnění porušování zákona v ruských věznicích vydal - i v současnosti - nějaký soudce v Moskvě. Aspoň o nezávislých protivládních soudních rozhodnutích ani v Rusku, ani v Číně, jaksi není slyšet.

Podobně jako německý nacismus, leninský a stalinský systém měly v sobě základní chybu, že totiž pro svou existenci potřebovaly zotročovat a ničit miliony lidí. Až od devadesátých let dvacátého století se komunisté v Rusku - i v Číně - poučili a systém pozměnili, aby moloch už nemusel požírat - nebo aspoň utlačovat - miliony obětí. Amerika se jistě vždycky snažila o prosazování svých zájmů globálním způsobem, nikdy však nelikvidovala pluralitu jednání a myšlení. Totalitní režimy ve východní Evropě za komunismu jsou svou formou s americkou formou "útlaku" prostě nesrovnatelné.

I Štěpán Kotrba vlastně podle svých slov v současnosti žije v "americké diktatuře", v současné prozápadní České republice. Cožpak by si mohl v komunistickém totalitním režimu dovolit ten režim kritizovat tak, jak mu - dokonce i prostřednictvím technologie (internet je americký vynález) umožňují Spojené státy napadat americkou "civilizaci"?

Jinou oblíbenou paranoidní představou Štěpána Kotrby je v podstatě ruská představa, že Západ je přesně tak monolitní společnost, jakou byla totalitní společnost sovětského typu - v Husákově Československu jste si nemohli koupit štětec, plátno a barvy, protože jste se ve specializovaném malířském obchodě museli prokázat průkazem člena Svazu výtvarníků. Nemohli jste jen tak jít do tiskárny a nechat si tam vytisknout knížku. Tato intenzivní míra totalitní kontroly na Západě prostě nefunguje. Štěpán Kotrba to neví, nikdy tam nežil. Západní demokratické společnosti jsou založeno na principu tzv. "clear blue water" - jinými slovy, ten, kdo má moc, se všude neprosadí. Ten, kdo má moc, nemá moc všude. Nedá se zcenzurovat skandál v médiích. Ano, existují lepší média a horší média a dobří novináři a špatní novináři. Nikoliv však systémová cenzura a systémové ovládání všech z jednoho centra. Skotský ministr spravedlnosti propustil v těchto dnech Libyjce, i když se americká vláda z toho může zbláznit. Na západě prostě existují četná samostatná mocenská centra, a ta jsou schopna poslat konkurenčního "násilníka, prosazujícího svou vůli", kamsi.

Další zjednodušující představou Štěpána Kotrby je domněnka, že když někdo poskytuje někomu nějaké peníze, podmínkou je, že musí přesně plnit zadání. Ale tak tomu v demokratických společnostech prostě není: existuje tu zase princip "clear blue water". To jen v postkomunistické České republice si i činovníci západních organizací dokázali tento princip rozhodovací objektivity zrušit a peníze rozdělovat jen svým kamarádům podle korupčních principů. Jinde to tak ale není: vyvolalo by to naprostý skandál.

Nevím, co vlastně chtěl svým článekm "Moc za jakoukoliv cenu..." Štěpán Kotrba říct. Že "všechno bylo určeno, protože Pražské jaro bedlivě sledovaly rozvědky z obou stran"? (Proč by ho nesledovaly? I když obrovské množství zdrojů se tomu zrovna neposkytlo. Podle paranoidních příslušníků bývalé komunistické nomenklatury v ČR celé dvě návštěvy??)

Výsledky "výzvědných operací" byly zoufale ubohé na obou stranách. Ruská rozvědka a sovětské velvyslanectví v Praze informovaly Brežněva tak špatně, že se sovětští generálové domnívali, že "kontrarevoluci" v roce 1968 dělá jen úzká vrstvička prozápadních agentů a že národ bude sovětská vojska nadšeně vítat: proto měli ruští vojáci přísné rozkazy, aby na obyvatelstvo nestříleli - také nedošlo - ve srovnání například s krvavou lázní v Maďarsku r. 1956 - v Československu v srpnu 1968 k vůbec žádnému krveprolití. A že - možná? poslaly západní rozvědky do filmového štábu Mostu u Remagenu několik emigrantů, kteří - možná - byli informátory západních rozvědek? Článek z deníku Právo, který Štěpán Kotrba v té věci cituje, mi nepřipadá jako nejdůvěryhodnější zdroj, ale i kdyby tomu tak bylo, no a co? (Líbí se mi Šiškův xenofobní komunistický žargon, jímž označuje Čechy, žijící v zahraničí, za "krajany". Ano, vím, přežívá to dodneška. Dekonstruujeme-li semantický obsah tohoto výrazu, je to zdrcující.)

Takže Šiškovo svědectví má jako znamenat, že "Pražské jaro bylo řízeno západními výzvědnými službami"? Lidé, kteří to zažili, by se tomu vysmáli.

"Dle oficiální historiografie českého Vojenského zpravodajství tehdejší velitel VKR skupiny sovětských vojsk v NDR generálmajor V.V. Fedorčuk už v březnu 1967 vyjadřoval obavy ze skupiny vojsk speciálního určení, složená z řad uprchlíků, vojenských zběhů a vystěhovalců, kterou měl nepřítel připravovat v Bavorsku a která měla plánovat diverzní akce," píše Kotrba. Jasně, takže proto muselo dojít k sovětské invazi. Protože vlastně invazi do Československa připravoval Západ, že? Divné, že ji neprovedl...:) Je to argumentace sovětských okupačních vojsk ze srpna 1968 (viz sovětská publikace Bílá kniha. Možná měli Sověti pravdu. Jenže jen z jejich hlediska.

Že by "řízenou oranžovou revolucí" byla ta exploze kulturních inovací v Československu od roku 1963, a v předchozích letech? Možná Škvoreckého Zbabělce a Hrabalovy Ostře sledované vlaky financovala CIA... :)

Britského velvyslance v Československu r. 1968 Sira Cecila Parrotta označovala na výstavě "Neprošli" v pražském Muzeum Klementa Gottwalda začátkem sedmdesátých let uprostřed nejsilnější normalizační hysterie pražská Stb za hlavního strůjce "kontrarevolučního řádění" během Pražského jara. Na výstavě byla dokonce Parrottova "špionážní" fotografie v životní velikosti. Výstava Parrotta představovala jako nejzavilejšího západního imperialistického zločince. Navštívil ji někdy v roce 1973 i sám Cecil Parrott během své cesty do Prahy.

Čímž se dostáváme k tomu věčnému kotrbovskému argumentu, zda je přípustné, aby zahraniční mocnosti finančně pomáhaly lidem v zotročených zemích. Samozřejmě, že je to přípustné a jsem velmi rád, že americká CIA za komunismu - sice nikoliv moc nadšeně a intenzivně - podporovala československé disidenty. Je ovšem na vzbouřencích v každé emancipující se zemi, aby s touto podporou naložili podle svého vlastního strategického vědomí - a nikoliv jen, aby dárcům lezli kamsi.

Svět neovládají generálové a tajné služby. Prostě je na to příliš složitý a nepředpověditelný. To je jak s oněmi konspiračními teoriemi kolem útoků z 11. září, z jejichž zorganizování různí paranoici obviňují George Bushe. Ne, ten to nezorganizoval, prostě a jednoduše z toho důvodu, že by se to profláklo. Nikdo by nedokázal takové spiknutí navždy udržet v tajnosti. Obdobně platí: ne všichni politikové jsou zkorumpovaní zločinci. I když je to možná překvapivé, dodnes se vyskytují i politikové, kteří mají pevné morální zásady a jsou svobodní a nezávislí. Tito whistleblowers právě včleňují do mocenských soukolí onu nepředvídatelnost, která způsobuje, že svět neběží tak, jak by si to možná generálové, tajné služby a Štěpán Kotrba představovali.

(Stamiliony dolarů na propagaci proamerických postojů z r. 2005 jsou možná utraceny, za poslední čtyři roky se však celosvětově výrazně zvýšil světový antiamerikanismus. Asi ty peníze byly vydány poněkud nazmar...:) )

Ne, Československo nemuselo být zotročeno normalizací, prostě jen proto, že - možná - Rusové potřebovali ve střední Evropě rozmístit své jaderné zbraně. Bylo nesčetné množství alternativ a bohužel si českoslovenští kolaboranti zvolili jednu z těch nejhnusnějších. Samozřejmě mohlo to dopadnout ještě hůř - národ mohl být celý zmasakrován. Ale mohlo to samozřejmě dopadnout i o hodně líp - nemusely být zničené existence a talenty. Kdyby čeští politikové dokázali projevovat samostatnost myšlení a předvídavost a zbavili se mocensko-paranoidního fatalismu.

                 
Obsah vydání       24. 8. 2009
24. 8. 2009 "Topolánek z vojenského gymnázia vyhozen nebyl, byl to vzorný student" Pavel  Skácel
24. 8. 2009 Skotský ministr spravedlnosti stojí plně za propuštěním Libyjce
24. 8. 2009 Kdo byli skuteční atentátníci?
24. 8. 2009 Skotsko jako pitomá zemička plná despotů a levicových ateistů
24. 8. 2009 Skotsko se zachovalo propuštěním al-Megrahiho neuvěřitelně slušně
24. 8. 2009 Londýnská vláda se pokrytecky distancuje od rozhodnutí o propuštění Libyjce
22. 8. 2009 Tři ekonomiky, jediná termodynamika a skutečný původ bohatství národů Jindřich  Kalous
24. 8. 2009 Co nám říká pan prezident „dvacet let poté“ Daniel  Strož
23. 8. 2009 Češi žijí v totální manipulaci Daniel  Strož
24. 8. 2009 K totální manipulaci: Dvacet let svobody...
22. 8. 2009 Michael  Marčák
24. 8. 2009 Mezinárodní vztahy Česka a Evropska na pozadí baltského incidentu Egon T. Lánský
24. 8. 2009 Praha orientální Martin J. Kadrman
24. 8. 2009 Před volbami – a po volbách? Michal  Kesudis
21. 8. 2009 Věda, vzdělanost, kultura a veřejný prostor v likvidaci Jan  Matonoha
21. 8. 2009 Demonstrace Stop tunelování české vědy a kultury
24. 8. 2009 Vzkazy akademikům od kolegů z blogů až za vodou Ivo V. Fencl
24. 8. 2009 Zelenka, který se "musí nějak živit" Štěpán  Kotrba
23. 8. 2009 Britští konzervativci požadují časový plán pro stažení vojsk z Afghánistánu
24. 8. 2009 Výsledky afghánských voleb zpochybňovány
24. 8. 2009 Vysocí britští státní úředníci kritizují prezidentský styl Brownovy a Blairovy vlády
24. 8. 2009 Lobbying: zájem soukromý a jeho vztah k zájmu veřejnému Jan  Petrtyl
24. 8. 2009 Stručná vzpomínka nejen na rok 1969, neboli Nejen na cestách se toho člověk hodně dozví Uwe  Ladwig
24. 8. 2009 Rusko hodlá obnovit výrobu Ruslanů
23. 8. 2009 Bouře ve sklenici vody a „pomsta až za hrob“ Jan  Čulík
24. 8. 2009 Prospěje nám dialog ČSSD s bývalým prezidentem Havlem? Milan  Sova
24. 8. 2009 Přijede děda Benedikt proměňovat krabicové víno na krev? Wenzel  Lischka
24. 8. 2009 Vznešené rody Jacques  Prévert
24. 8. 2009 Moc za jakoukoliv cenu jako bezcharakterní a všeho schopný hybatel dějinných procesů Štěpán  Kotrba
24. 8. 2009 Svět neovládají generálové a tajné služby Jan  Čulík
24. 8. 2009 V Asii a v Jižní Americe se Spojené státy chovaly stejně hnusně jako Sovětský svaz Darina  Martykánová
23. 8. 2009 CIA vyhrožovala vyslýchanému vězni vrtačkou a pistolí
21. 8. 2009 Pro malý národ je sebevražda uctívat geopolitiku Karel  Dolejší
21. 8. 2009 Sovětský svaz: Ubohá supervelmoc, jejíž bezpečnostní problémy "muselo" vyřešit zotročení Československa Jan  Čulík
21. 8. 2009 Rusáci – politická frustrace, ponížení a ztráta nadějí, nebo nevyhnutelnost v bipolárním světě? Štěpán  Kotrba
21. 8. 2009 O zdravotním pojištění v ČR Jan  Čulík, Barbora  Hodková-Knobloch
21. 8. 2012 21. srpen 1968 očima autorů Britských listů v minulých letech
21. 8. 2012 Proti zapomnění a manipulaci: O co šlo v roce 1968
21. 8. 2012 Sedm pražských dnů v srpnu 1968 a další klíčové dokumenty
20. 8. 2009 Maďarsko oslavilo, jak před dvaceti lety způsobilo pád komunismu v celé Evropě Jan  Čulík
20. 8. 2009 To to uteklo Jan  Čulík
20. 8. 2009 Historie: Co vedlo k pádu komunismu: 1988 - Československo na rozcestí? Jan  Čulík
10. 8. 2009 Hospodaření OSBL za červenec 2009

Mary Heimannová: Československo: Stát, který selhal. Recenze a diskuse RSS 2.0      Historie >
24. 8. 2009 Svět neovládají generálové a tajné služby Jan  Čulík
27. 6. 2009 Československo: Stát, který selhal?   
6. 3. 2009 Ví někdo něco o osudu bratislavské sochy Klementa Gottwalda?   
28. 2. 2009 Ale ono přece na tom nezáleží, kde ČR je... Jan  Čulík
10. 6. 2008 Nejde o válku Čechů s Robertem Pynsentem Jan  Čulík
17. 2. 2008 Na Klausovo zvolení je možný ještě jiný pohled Jan  Čulík
30. 1. 2008 Zavinili si Češi všechny své katastrofy sami? Jan  Čulík